Jaká je naděje, že se Ukrajina udrží

Ruské rakety a děla útočí i na civilní cíle, umírají lidé, kteří ještě před týdnem žili životy jako my. Tváří v tvář válečné brutalitě a bezohlednosti Ruska může počítání zbraní a lidí působit cynicky. Zároveň je v něm naděje. A zatím spíše anonymní vojenské informace začínají – při vědomí útoků na Charkov, Kyjev, Cherson, Mariupol a další – poukazovat na fakt, že Putinovi mohou dojít zdroje. Kreml má spíše malou šanci obsadit celou Ukrajinu způsobem, jakým se mu to podařilo s někdejším Československem. A pokud se to už Putinovi podaří, nemá skoro žádnou šanci ji udržet.

Někdejší náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý před několika dny upozornil na fakt, že dvě stě tisíc vojáků, drtivou většinou pozemních jednotek, které Rusko nasadilo do invaze na Ukrajinu, představuje v podstatě polovinu aktivních pozemních sil Ruska. Pokud se válka jen trochu protáhne, budou vojáci muset být vystřídáni - a jak říká generál Šedivý, více než jednu rotaci ruská armáda nezvládne. Navíc vojenští experti upozorňují na nemožnost dobýt pozemním útokem města, jako je Kyjev. Putin může srovnat Kyjev teoreticky se zemí, ale nemůže ho po zemi podstatě dobýt v jeho současné podobě.

Další armádní zdroje z Česka i zahraničí upozorňují, že Rusko se nemůže a nechce vojensky vyčerpat na Ukrajině. Má velký, ale pořád omezený počet raket, děl, letounů, vrtulníků. Nasazením kompletního vojska by Rusko dokázalo Ukrajinu převálcovat, ale co bude potom? Jaké síly bude mít evidentně paranoidní vládce Kremlu na „ubránění Ruska před silami NATO“? Tohle drží podle indicií zpravodajských služeb Putina do jisté míry na uzdě.

Nebo jinak - jaké zbraně a armádu použije ruský diktátor na splnění svého požadavku, aby se svět vrátil před rok 1997? Znovu. Ruské vojenské síly jsou omezené a ruský prezident si je vědom, že je nemůže „vyplýtvat“ v dobývání Ukrajiny; že má za dveřmi síly NATO. Každý den války na Ukrajině, války, v níž dělá Rusko podle expertů velké logistické chyby a zbytečně ztrácí vojáky i zbraně, Putina před NATO oslabuje. Proto v neděli připomněl západním zemím, že má jaderné hlavice, ponorky a bombardéry, které jsou schopny ohrozit prakticky kterékoli místo na světě. Aby udržel Západ v odstupu. A to mu nesmí vyjít.

Útok na Ukrajinu je brutální. Moskva však při něm – opět podle informací z vojenských zdrojů – šetří své stíhačky a bombardéry. Podle ukrajinských informací už přišla o třicítku strojů. Proti celkovému odhadovanému počtu bojových letadel (1300) se to zdá zanedbatelné, ale jde teprve o šest dnů války. Vladimir Putin si musí hlavní sílu ušetřit na souboj se zeměmi severoatlantické aliance. Musí dbát na určitou vyváženost výzbroje své armády s těmi západními.

Tohle je jen krátké shrnutí, vyplývající z odhadů expertů a tajných služeb – a přináší jedno zdánlivě banální poznání. Čím více budou země NATO přitahovat Putinovu pozornost, tím větší má Ukrajina šanci přežít. Čím více budou západní země ukazovat, že se Ruska nebojí, že jsou schopny proti němu vést hybridní obranu skrze ekonomiku, informace, kybernetiku i dodávky zbraní Ukrajině, tím méně pozornosti bude věnovat Putin Ukrajině. Je to naděje Západu i Ukrajiny, která by mohla a měla vyjít.