Covid-19: Česko vstupuje do kritické fáze

Česká vláda rozhodla, že povinnost nosit roušky bude vypadat jako v Německu nebo Rakousku - pouze v obchodech, hromadné dopravě a dalších veřejných uzavřených prostorách. Je to překvapivé rozhodnutí. Koncem minulého týdne tvrdil vrchní epidemiolog Roman Prymula (i v telefonátu s Respektem), že vláda počká dva týdny po plném otevření restaurací, jež se má odehrát 25. května - a teprve pak bude jednat o rouškách s tím, že v polovině června by se mohlo jejich nošení rozvolnit.

Proč došlo ke změně? Andrej Babiš o víkendu vyrazil do města a nabyl pocit, že je čas s plošnými rouškami skončit. V neděli věc probral s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a v pondělí ji předložili vládě. Vyjádřit se měli i vládní epidemiologové. “Řekli jsme, že okamžité uvolnění je pro nás nepřijatelné a jako nejbližší termín vidíme 25. květen,” odpovídá Prymula na otázku, proč změnil názor.

Verdikt ohledně roušek je možné vnímat jako symbolické uvítání v časech, kdy pro vládu začíná jít do tuhého. Dosud bylo klíčové včas zatáhnout za záchrannou brzdu a zamezit shromažďování lidí, teď přichází na řadu organizačně a invenčně mnohem náročnější práce. Ústřední krizový štáb potřebuje velmi pečlivě hlídat, kde přesně se šíří nákaza, a tam proti ní zakročit. Tedy pomocí testů najít nakažené koronavirem, izolovat je a rychle pak otestovat i všechny, s nimiž se setkali. Čím přesněji bude systém fungovat, tím menší ekonomické škody vzniknou. Nebude totiž nutné zavírat opět všechno plošně, ale pouze ty firmy, obchody a další provozovny, kde se nákaza objeví.

K tomu vláda potřebuje takový systém testování, který bude schopen prověřit na několika místech současně velký počet lidí. Tím mimo jiné dojde na prověření opakované kritiky, kterou v posledních týdnech vznášel ekonom think tanku IDEA Daniel Münich, podle něhož český systém testování zatím nefunguje zdaleka tak, jak bude Česko brzy potřebovat.

Navíc nejde jen o testy. Virolog ze Středoevropského technologického institutu při Masarykově univerzitě Pavel Plevka vidí jako vážný problém nejasnost plánu pro případ, že se projekt chytré karantény, založený na trasování lidí pomocí jejich mobilů a platebních karet, ukáže jako málo účinný a nezvládne zastavit šíření nákazy.

“Potřebujeme navýšit schopnost trasování, tedy zaměstnat a vyškolit pomocné pracovníky pro hygienické stanice. Tohle by mohla dělat armáda, měli bychom mít ale tisíce takových pracovníků,” říká Plevka. Ti by měli umět zvládnout růst počtu nově nakažených lidí na stovky případů denně, k němuž podle mnohých expertů po otevření ekonomiky dojde. Pokud tuhle fázi Česko nezvládne, nákaza se bude opět šířit, vypukne další vlna epidemie a vláda bude muset opět sáhnout k plošným opatřením za cenu obrovských hospodářských škod.

Pavel Plevka si také myslí, že by měl stát připravit kapacitu pro produkci vakcíny, až bude k dispozici. “Tohle je náročné, protože vyvíjené vakcíny jsou různých typů a je třeba připravit kapacitu pro všechny typy,” dodává.

Kritická fáze přichází v době, kdy veřejnost evidentně podléhá pocitu, že nejhorší má za sebou a chce si po dvou měsících v karanténě užít volnosti. Přitom konec být zdaleka nemusí. To ukazuje i situace v Jižní Koreji, kde teď  po týdnech velmi dobrých výsledků čelí hrozbě druhé vlny epidemie.