Čas na akci. Lukašenka donutil přistát letadlo Ryanairu, aby mohl být zatčen jeho kritik
Novinář Raman Pratasevič je momentálně zadržován na minském letišti
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenka se dopustil státního terorismu, když donutil v zemi přistát letadlo společnosti Ryanair mířící z řeckých Atén do litevského Vilniusu. Důvodem bylo to, že na jeho palubě cestoval známý kritik běloruského režimu, novinář Raman Pratasevič. Informace o tom, jak donutil letadlo přistát, se různí. Jeho kancelář oznámila, že to bylo za použití stíhačky běloruského letectva, jež donutila letadlo, aby se v tamním vzdušném prostoru odklonilo od své trasy a dosedlo na letiště v Minsku. Mluví se také o tom, že v letadle byla běloruskými úřady fingovaně nahlášená bomba.
Pratasevič je momentálně zadržován na minském letišti. Novinář je od loňska v Bělorusku zařazen na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Jde však o vykonstruované obvinění. Lukašenka po loňských zfalšovaných prezidentských volbách a mohutných demonstracích již delší dobu zpřísňuje represe proti svým oponentům - a jedním z nástrojů, které k tomu volí, je právě jejich obvinění z terorismu a vydávání zatykačů.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. Pratasevič je pro Lukašenka jedním z prominentních cílů: v Bělorusku byl aktivní na sociální síti Telegram, která byla důležitým komunikačním kanálem opozice v době protestů. Následně byl zakladatelem hlavního revolučního média Nexta (čteno „něchta“ podle běloruského slova pro „někdo“). U jeho zrodu stál společně se Stěpanem Putsilou - z jejich laptopů chodily pravidelně dvěma milionům Bělorusů do jejich mobilů zprávy o politickém dění v zemi.
Klíčová byla Nexta právě loni během protestů. Lidé se z ní dozvídali, kam jít na příští demonstraci a kde policie právě tvrdě zasahuje. Návody, jak si rychle vymýt oči po zásahu slzným plynem, se tu mísily s video vzkazy vůdců opozice. A záznamy policejní brutality doplněné rozhořčenými redakčními komentáři přiváděly k protestům čím dál víc lidí.
„Nikdo jiný protesty organizovat nemohl. V Bělorusku by nikdo nevydržel na svobodě. A v zahraničí nikdo nemá tak velké publikum jako my,“ řekl na konci března Putsila Respektu ve svém polském exilu. Krátce před tím se nicméně jeho cesty s Pratasevičem rozešly - každý měli jinou představu o tom, jak pokračovat. Pratasevič dál působil jako nezávislý novinář již mimo Nextu.
Lukašenkova snaha o zatčení Prataseviče má výrazný mezinárodní přesah. Ryanair je irská společnost, konkrétní letadlo bylo registrované v Polsku. Evropská unie a Česko má nyní několik možností, co dělat. První je požadovat uzavření mezinárodního vzdušného prostoru nad Běloruskem – žádný stroj a jeho cestující si totiž nemůžou být jisti, že jsou v bezpečí. Rozhodnout o tom může Mezinárodní organizace pro civilní letectví - ta by měla dostat jasné stanovisko o všech svých členů včetně Česka. Stejně tak by běloruské letecké společnosti měly být zakázány lety do EU.
Česká diplomacie by také měla požadovat uvalení skutečně tvrdých sankcí na Lukašenku. Na represích i aktu státního terorismu se podílely a podílejí stovky v lidí z okolí diktátora, kteří mají své majetky v Evropě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen už napsala na twitteru, že podobné jednání je zcela nepřijatelné a musí mít následky.
Černínský palác dostal nedávno nového ministra: Jakub Kulhánek se na tomhle tématu může profilovat a ukázat, že dění v Bělorusku není Praze lhostejné. Česko, konkrétně ministerstvo vnitra, loni poskytlo lékařskou pomoc padesátce Bělorusů zraněných na demonstracích, ale to už nestačí. Teď je třeba přikročit ke skutečné akci.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Stěpanovo zlaté dno
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].