Anatomie jedné oscarové facky a medvědí služba Willa Smithe

Během nedělního předávání Oscarů dal herec Will Smith facku komikovi Chrisi Rockovi. Událost na chvíli zaměstnala světová média a internetovou lidovou tvořivost v oblasti memů a gifů. Americká filmová a televizní akademie vydala prohlášení, že šokující věc bude prošetřovat. Policie ale oznámila, Chris Rock nebude Smithe žalovat. Na jednu stranu se zdá bizarní, že v době války na Ukrajině a umírání planety facka uštědřená jedním dolarovým multimilionářem druhému se stane svého druhu mediální událostí číslo jedna. Přece jen však stojí za pozornost. Nejen proto, že během televizního přenosu, jenž usiluje o přízvisko prestižní, se něco takového jen tak nevidí.

Co se vlastně přihodilo. Přední černošský komik a herec Chris Rock přišel předat Oscara za nejlepší dokument. A protože si postavil kariéru na hraničním humoru,  udělal vtípek na oholenou hlavu manželky Willa Smithe Jadu Pinkett Smith. „Jado, miluju tě. G.I. Jane 2, nemůžu se dočkat, až to uvidím,“ řekl. Narážel na film z roku 1997 G. I. Jane, v němž Demi Moore hraje vojačku s oholenou hlavou. Jada Pinkett Smith je ovšem dohola, protože trpí alopecií - nemocí, při níž vypadávají vlasy.

Záběry ukazují, že Smith, nominovaný za roli otce tenisových sester Williamsových ve filmu Král Richard: Zrození šampionek, se zpočátku vtipu hlasitě směje a tleská. Až když zaregistruje nesouhlasnou reakci své ženy, zvedne se, dojde na pódium a Rocka uhodí do obličeje. Pak zase pomalu odejde a za čtyřicet minut si na totéž pódium jde převzít cenu za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. V slzách se omluví Akademii a ostatním nominovaným, ale nikoliv Rockovi. Později na Instagramu záležitost zlehčuje postem v narážce na to, odkud pochází on a jeho žena: „Nemůžete pozvat lidi z Filadelfie nebo Baltimoru nikam!“

Takhle se to nedělá

Nejdřív se spekulovalo, že celá facka byla nahraná. Domluvená provokativní scénka mezi dvěma veterány showbyznysu. Ukázalo se, že nebyla – těžko by se navíc hledalo vysvětlení, jaký by scénka měla smysl. Smith má během incidentu výraz muže nezvládajícího vlastní vztek, kterého mimo kamery musí krotit dva kolegové.

Letošní oscarový vtípek na adresu Jady Pinkett Smith přitom nebyl první, který kdy Chris Rock udělal. I v roce 2016 Oscary moderoval a Pinkett Smith tehdy oznámila, že akci bojkotuje na protest proti malému zastoupení etnických minorit mezi nominovanými. „Když Jada Pinkett Smith bojkotuje Oscary, je to jako když já bojkotuju kalhotky Rihanny – nikdo mě nezval,“ rýpnul si Rock. Možná mezi ním a Smithem panuje dlouhodobá nevraživost, která probublala na Oscarech. Smithův syn napsal po otcově ručním vyřizování účtů na Twitter: „A takhle se to dělá.“

Jaký příklad dává otec Will Smith svému synovi, je jedna věc. Facka má i širší společenské implikace a lze ji vidět ve vztahu ke „cancel culture“, toleranci násilí i postavení Afroameričanů. První otázka je, jestli sledujeme vrchol, vymknutí z kloubů, nebo konec cancel culture – takzvané „rušení“ veřejně činných lidí, jejichž chování je vyhodnocené jako nepřijatelné nebo nevhodné. Vysílá Smithova facka zprávu, že od tohoto momentu už je v pořádku fyzicky napadnout někoho za to, že se nám nelíbí, co říká v médiích či veřejně? Nebo jestli je to naopak signál, že věci zašly příliš daleko a klima „rušení“ musí jako patologické skončit?

To není to jasné. A co se stalo po facce, je možná ještě víc zarážející než akt sám. Willa Smithe nikdo nevyvedl ze sálu. Favorit na hereckého Oscara v klidu dál seděl na svém místě a čekal na vyhlášení své kategorie. V duchu Show must go on. Ti, kdo si už takhle myslí, že Hollywood je amorální (což je pohled přetrvávající už od 20. let minulého století) a že pro privilegovanou elitu neplatí stejná pravidla jako pro normální smrtelníky, dostali důkaz, že si to nejspíš myslí správně.

Biju kvůli lásce

Silně problematická byla i Smithova „omluva“. Zaštiťoval se láskou a obranou rodiny a těch, které milujeme. Ronil slzy a vzal si na pomoc přirovnání k postavě, kterou hrál v oceněném filmu – vznětlivého otci rodiny, jenž by pro ni udělal cokoliv: „Umění napodobuje život. Vypadám jako šílený otec, jako to říkali o Richardu Williamsovi. Ale láska vás nutí dělat šílené věci.“ Nejspíš mu ani nedošlo, že použil standardní rétoriku domácího násilníka, který také nejedná proto, že je násilník, ale proto, že ho k tomu nutí „láska“ nebo ti, které „miluje“. Navíc jeho chování přiživilo i patologický stereotyp správného chlapa bránícího čest své dámy násilím.

A v neposlední řadě udělal medvědí službu i Afroameričanům, kteří se ve Spojených státech potýkají s institucionálním rasismem založeným na řadě předsudků vycházejících z jejich barvy pleti. Není těžké si představit, že facka je pro někoho s rasistickými názory potvrzením toho, že ani peníze černochy nezmění. Zůstanou necivilizovanými násilníky, protože takoví z podstaty jsou.

Americká filmová a televizní akademie hned v pondělí oznámila, že záležitost „prošetří a vyvodí z toho důsledky v souladu s vlastními interními pravidly pro chování i zákony státu Kalifornie“. Zatím je to nic neříkající rétorika. Bude zajímavé sledovat, co Akademie nakonec skutečně udělá. Jestli například Smithovi vezme Oscara. Hraje se totiž o reputaci ceremoniálu a instituce, která se už nějakou dobu potýká s klesající relevancí v kulturním prostoru. A jeden herec fackující na podiu druhého téhle situaci nepomůže.

Navzdory všem možným výtkám si Oscary si zakládaly na jisté úrovni spojené s hollywoodskou honorací a luxusem. Během dekád a ceremoniálů se na podiu odehrálo ledacos – od naháče Roberta Opela protestujícího za práva gayů po Sashu Barona Cohena v převleku nesoucího v urně údajný popel severokorejského diktátora Kim Čong-ila. Ale Cary Grant nikdy nenafackoval Alfredu Hitchcockovi.

Smithovo extempore jakoby svojí vytržeností z kontextu zapadlo do celého večera, který se skládal z nesouvisejících vystoupení a momentů potvrzujících bezradnost producentů s formátem předávání. „Tohle byla nejlepší noc v dějinách televize,“ zareagoval zkoprnělý Chris Rock po Smithově políčku a zkoušel tak vtipem ustát situaci, kterou ustát nešlo.