Prochorov se nevzdává

Ruský miliardář Michail Prochorov byl 27. října zvolen předsedou strany Občanská platforma, kterou sám založil v červenci letošního roku. Prochorov, který je podle ruské verze časopisu Forbes sedmým nejbohatším občanem Ruské federace, se poprvé začal angažovat v politice v roce 2011, kdy byl zvolen předsedou liberální strany Pravoje dělo. Několik měsíců po svém zvolení však byl nucen stranu opustit kvůli vnitřnímu rozkolu.

Nicméně svoji politickou kariéru nevzdal a zúčastnil se jako nezávislý kandidát prezidentských voleb v dubnu 2012. Představoval ideální volbu pro voliče střední třídy, kteří v jeho liberálním a technokratickém přístupu spatřovali alternativu jak k Vladimiru Putinovi, tak i k ostatním kandidátům systémové opozice. Mnozí k němu měli výhrady kvůli možnému napojení na Kreml, ale přesto jej volili, protože neviděli jinou alternativu. Prochorov získal ve volebním klání 7,98% hlasů a skončil tak na třetím místě za staronovým prezidentem Putinem a předsedou komunistů Gennadijem Zjuganovem, což představovalo zřejmě největší překvapení jinak nepřekvapivých voleb.

Konec autonomie

Michail Prochorov sice prezidentské volby prohrál, ale své politické kariéry se nevzdává. Založil Občanskou  platformu, skrze kterou chce měnit Rusko. Kongres strany, který se konal na konci října, zahájila velkolepá světelná show, po které následoval neméně velkolepý projev Prochorova. Mimo jiné prohlásil, že od nynějška se bude věnovat pouze své politické kariéře. Řízení společnosti Skupina ONEKSIM, jejímž je majoritním vlastníkem a která představuje jádro jeho ekonomického impéria, již před sjezdem strany přenechal svým společníkům.

V průběhu svého projevu Prochorov zpochybnil současné administrativně-teritoriální členění Ruské federace. „Chtěl bych přezkoumat, zdali je rozdělení naší země na národnostní okruhy a republiky efektivní. My sami jsme svýma rukama vytvořili vnitřní hranice, toto vnitřní ghetto, v němž místní zkorumpovaní politikové utlačují a okrádají naše občany všech národností“, sdělil Prochorov účastníkům kongresu.

Podle něj se současný územně správní systém, který má svůj počátek ve 20. letech minulého století, naprosto přežil. Autonomní republiky a okruhy mají značnou rozpočtovou a daňovou nezávislost a navíc se na jejich území, jako v případě Tatarstánu nebo Republiky Sacha (nebo také Jakutsko), nachází značné nerostné bohatství, ke kterému by měl stát po navrhované změně ústavy snazší přístup. Na druhou stranu si dnes asi nikdo nedokáže představit, jaký dopad by mělo vytvoření unitárního státu na vývoj severního Kavkazu a dalších regionů s tradicí vnitřní autonomie. Zejména Čečensko, které se teprve v nedávné době stabilizovalo, by mohlo být vrženo do nové fáze otevřeného konfliktu s ústřední státní mocí.

Kromě otázky územní správy se ve svém vystoupení Prochorov věnoval otázce provázání současného režimu s pravoslavnou církví. „Je potřeba sepsat zákon o církvích, který bude obsahovat přímý zákaz přístupu náboženských organizací do škol a do bezpečnostních struktur státu,“ prohlásil Prochorov. Přitom narážel na silné propojení státu a pravoslavné církve, které bývá hlasitě kritizováno občanskými aktivisty především od zahájení procesu s Pussy Riot a také kvůli přepychu, ve kterém žije hlava ortodoxní církve v Rusku patriarcha Kirill. Mocenská pozice pravoslaví v zemi neustále posiluje, například na počátku října Svatý synod Ruské pravoslavné církve povolil svým členům účastnit se voleb všech úrovní, což bývá označováno za možné ohrožení sekulárního charakteru ruského státu.

První cíl: Moskevská oblast

„Moskevská oblast představuje pro politickou stranu Občanská platforma jeden z nejdůležitějších regionů. Proto

se bude naše strana aktivně účastnit voleb gubernátora Podmoskoví v září 2013“, napsal nedávno na svém blogu Prochorov. Tím naznačil, jakým směrem se v budoucnu jeho strana chce vydat. Tedy zaměřit se především na elektorát střední třídy, skupinu nejvíce nespokojenou se současnou situací v zemi, a to hlavně na obyvatele megalopolí Moskvy a Petrohradu. Tato strategie se ukázala být poměrně úspěšnou během prezidentských voleb na začátku letošního roku, a proto není důvodu nepředpokládat, že nebude úspěšná i v dalších volebních kláních.

Na druhou stranu se například předseda opoziční strany Levicová fronta Sergej Udalcov snaží přesvědčit ostatní opoziční představitele, aby do voleb gubernátora Moskevské oblasti nasadili jediného společného kandidáta, který by tak měl mnohem větší šanci být zvolen proti kandidátovi, kterého postaví putinovské Jednotné Rusko. „My Rusové milujeme rozdělování společnosti na rudé a bílé – někteří jsou s Kremlem, zatímco druzí jsou s opozicí a neexistuje žádná třetí možnost. Já chci mít třetí možnost, já chci, aby se jak zástupci Kremlu, tak zástupci opozice cítili v této zemi dobře a proto budu představovat tuto třetí sílu,“ prohlásil Prochorov během kongresu své strany a reagoval tak na úvahy, jakou roli v rámci ruské politické scény chce s Občanskou platformou zastávat.

Politická loutka Kremlu?

Na závěr je ovšem nutné dodat, že okolo osoby Michaila Prochorova přetrvávají určité kontroverze. Především to, že je částí společnosti a politických expertů považován za politickou loutku v rukou Kremlu. Prochorov byl posledním zaregistrovaným kandidátem dubnových prezidentských voleb. Mnohým dalším představitelům opozice jako Grigoriji Javlinskému ze strany Jabloko nebo Eduardu Limonovovi ze strany Jiné Rusko nebyla účast na volbách kvůli různým obstrukcím ze strany státu umožněna.

Je tedy možné, že Prochorovova účast měla za cíl vytvořit zdání demokratičnosti volebního procesu a navíc dokazovala, že jiný oligarcha Michail Chodorkovskij není za mřížemi kvůli svým politickým aktivitám, které mohly ohrožovat pozici vládnoucí nomenklatury, ale kvůli jeho údajné finanční kriminalitě. Odpověď na otázku, do jaké míry je Michail Prochorov závislý na Kremlu, asi nedostaneme dříve než do termínu konání příštích prezidentských voleb v roce 2018, kdy se ukáže, jak upřímné jeho snahy o změnu ruského politického systému jsou.