První kolo vyhrála levicová kandidátka Luisa González

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Obyvatelé Ekvádoru v neděli plným právem zatajovali dech. V den konání prvního kola prezidentských voleb bylo možné očekávat cokoliv. Během posledních dnů kampaně došlo ke dvěma politickým vraždám – a jedna z nich se týkala přímo prezidentského kandidáta, Fernanda Villavicencia. V samotný den hlasování tak vláda na ochranu demokratických voleb zmobilizovala 100 tisíc příslušníků armády a policie.

K obávaným násilnostem nedošlo a Ekvádorci odvolili v relativním klidu. To je jistě dobrá zpráva ze země, která byla donedávna na jihoamerické poměry baštou klidu, ale začala se hroutit pod tlakem organizovaného zločinu, gangů a drogových mafií, jejichž vliv začíná prorůstat napříč společností. Villavicencio svou novinářskou a později politickou kariéru založil právě na boji se zkorumpovanými politiky propojenými s podsvětím.

Vítězkou prvního kola voleb se stala levicová kandidátka Luisa González, jež získala zhruba třetinu hlasů. Podnikatel a zástupce pravicového myšlení Daniel Noboa za ní zaostal zhruba o deset procent. Oba hlavní soupeři se utkají ve druhém kole, jež se bude konat 15. října.

Vítězství González není velkým překvapením, byť násilí v průběhu kampaně předpovědi a průzkumy zamotalo. Levicovou kandidátku podporuje bývalý ekvádorský prezident Raffael Correa, který právě kvůli obvinění z korupce (jež samozřejmě popírá) žije dlouhodobě v exilu v Belgii. 

Daniel Noboa naopak kandiduje proti Correovi a  proudu jeho stoupenců. Tvrdí, že právě levicový exprezident chávezovského střihu kromě sociálních reforem naleptal korupcí struktury státu a je hlavní příčinou dnešního stavu. Ten charakterizuje zmíněný vzestup moci gangů a mafií obchodujících s omamnými látkami, jež jsou napojené na Mexiko a Kolumbii.

Ekvádorci volí mezi sociálními reformami a jasným rozchodem s minulostí. Zároveň doufají, že volby nebudou mít krvavé pokračování. Do října je ještě daleko. Jiří Sobota

V pondělí plynulo 55 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa a začala více než dvacetiletá a lidské charaktery ponižující okupace země řízená Moskvou. Poslední ruský okupační voják opustil Česko až v červnu 1991. „Rusko se od té doby nezměnilo. Tím, jakou dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, zůstalo ve stejných kolejích. Měli bychom si to připomínat,“ okomentoval výročí prezident Petr Pavel. Tým vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného svolal  celosvětový protest proti prezidentu Vladimiru Putinovi a ruské invazi na Ukrajinu. Demonstrovalo se hlavně v západních metropolích; v Rusku, kde za odpor proti válce hrozí drastické tresty, protestovali pouze jedinci.  Švédsko zvýšilo výstrahu před nebezpečím teroristického útoku na stupeň tři. Proti tamnímu veřejnému pálení koránu se ohradila řada muslimských zemí, někteří radikálové hrozí odvetou. Čtvrtý stupeň už představuje konkrétní hrozbu teroristického útoku. Izrael uzavřel s německou vládou největší zbrojní obchod v dějinách země. Země dodá Německu nejsofistikovanější izraelský raketový systém protivzdušné obrany Arrow 3 v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (asi 80 miliard korun). Západ USA postihla po 84 letech tropická bouře, která způsobila záplavy - včetně jednoho z nejteplejších a nejsušších míst na světě Death Valley. „Podstatné je, že šlo o náhodnou schůzku, kdyby byla plánovaná, bylo by to na jeho odchod z vlády,“ komentoval premiér Petr Fiala setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka s proputinovským protagonistou a lobbistou Martinem Nejedlým. Blažek se omluvil, ale dál tvrdí, že se s Nejedlým potkal náhodou, když se schoval do nejbližší  restaurace před bouřkou.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter