Inflace dál klesá, rozhodne kurz koruny a účty za energie v zimě

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu.

Inflace v Česku dál polevuje, ale jen mírně. Pořád platí, že ceny rostou a že jsou podstatně vyšší než loni. Jen už nestoupají dvoucifernou rychlostí nebo tempem blížícím se k úrovni dvaceti procent jako loni.

V červenci meziroční inflace zpomalila podle pravidelné zprávy Českého statistického úřadu z 9,7 na 8,8 procenta. Takže co stálo před rokem tisíc korun, vyjde nyní na 1088. Anebo jinak – pokud loni průměrná mzda činila kolem 40 tisíc korun, tak ten, kdo by chtěl zůstat na svém, musí letos požadovat navýšení aspoň o 3500. 

V rámci EU patří Česko spolu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem pořád mezi inflační rekordmany. V meziročním srovnání – jak už bylo řečeno – sice inflace klesá, ale realita je složitější. Lepší meziroční čísla plynou hlavně z toho, co se dělo loni touto dobou, tedy v prvních měsících války a na počátku energetické krize. Ceny tehdy rostly hodně prudce, větším tempem než teď, hlavně u energií, paliv a potravin. Loňská srovnávací základna se tím pádem s každým měsícem zvedá a meziroční změna se díky tomu zmenšuje. 

Tento efekt vylepšoval meziroční míru inflace celý letošní rok a teď už začne vyprchávat. „Lokální dno očekáváme v září okolo sedmi procent. V posledním čtvrtletí letošního roku se však inflace znovu zvýší do pásma osm až devět procent,“ odhaduje ekonom ČSOB Dominik Rusinko. Důvodem jsou opět loňské výkyvy – vláda zavedla v říjnu první typ příplatků na energie, takzvaný úsporný tarif. To ceny dočasně snížilo, takže letos bude meziroční změna koncem roku vypadat pro změnu větší a inflace z tohoto titulu zase stoupne. 

Pro centrální banku, která slibuje příští rok pokles inflace k někdejšímu normálu na úrovni kolem dvou procent, bude konec roku podle Rusinka choulostivé období – v tom, aby veřejnost uvěřila, že předvánoční obrat směrem vzhůru bude jen dočasný a že nejde o další inflační vlnu. Nedůvěra způsobí, že se inflační očekávání přelijí do dalšího roku a inflaci to bude dál roztáčet, podobně, jako tomu bylo letos. 

Dalším rizikovým faktorem je koruna, ČNB teď přes prázdniny upustila od intervencí ve prospěch pevnějšího kurzu, což sice pomáhá exportérům, ale měnu to oslabuje. Zdražují dovozy a to inflaci zase zesiluje. 

Když se místo znepřehledněných meziročních indexů sleduje růst cen jen z měsíce na měsíc, je vidět, že zdražování pokračuje a že o zažehnání inflačních tlaků ještě nemůže být řeč. Podle ČSÚ v červenci stoupla celá cenová hladina o půl procenta, což je největší skok od února. V dlouhodobém srovnání jde pořád o velké číslo, v letech 2014 nebo 2015 byl na půlprocentní pohyb potřeba celý rok. 

Nejvíc v červenci zdražily dovolenkové zájezdy – v porovnání s červnem o 23 procent. V tomto případě jde o běžný sezónní výkyv, pětinový či vyšší skok byl u zájezdů s nástupem prázdnin vidět i v předchozích letech, v září pak pokaždé nastal zase pokles. Jsou tu ale další rostoucí položky. Kupodivu dál v průměru za celou zemi a všechny její obyvatele zdražuje elektřina, v červenci proti červnu o půl procenta. „Kvůli končícím fixacím z předchozích let někteří zákazníci zřejmě až nyní pociťují zvýšené ceny. Naopak v případě zákazníků platících ceny na úrovni vládních stropů zatím nedochází ke zohlednění nižších cen na velkoobchodních trzích. K tomu pravděpodobně dojde buď letos na podzim, či na začátku příštího roku,“ míní ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Rostou také ceny paliv – zčásti kvůli zdražování ropy, které pokračuje i teď v srpnu, kdy se v Česku ještě přidalo navrácení spotřební daně u nafty na předválečnou úroveň. Může se tedy stát, že meziměsíční inflace zůstane dál vysoká i v dalších měsících, byť některé položky – třeba potraviny – už podle statistiků zdražovat přestaly a jejich ceny jdou naopak dolů (oproti červnu o 0,8 procenta).

„Nejvýraznějším rizikem je v tuto chvíli inflace příštího roku. Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni dvou až tří procent, ale zakoření v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni,“ upozorňuje ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Sám v oficiální prognóze asociace odhaduje pro příští rok inflaci jen dvouprocentní, stejně jako vesměs všichni ekonomové, kteří podobné prognózy sestavují. Jistého ale – jak potvrzuje překotný vývoj posledních let i opatrnost aktuálních odhadů – není nic.

Prognózy sázejí na to, že domácnosti jsou už inflací hodně vyčerpané. Jejich kupní síla prudce propadla, podle nejnovějších, dnes zveřejněných dat OECD je na tom Česko nejhůř z 22 sledovaných zemí od Austrálie po Kanadu. Reálné příjmy domácností jsou tu právě kvůli vysoké inflaci (a opožděnému růstu mezd) letos nižší oproti loňsku o pět procent. Třeba v Polsku jsou podle OECD naopak o 3,5 procenta vyšší. Menší kupní síla logicky znamená menší možnost utrácet a tím pádem i menší tlak na další růst cen. Předpoklad, že všeobecné šetření inflaci přibrzdí, ale loni a letos úplně nevyšel – zpětně se ukazuje, že leckteré ceny táhla nahoru nikoli nezřízená poptávka spotřebitelů, ale sami výrobci a prodejci (třeba u potravin) ve snaze vydělat na inflačním zmatku a pojistit si v turbulentní době vlastní příjmy.

Druhým velkým protiinflačním faktorem by mělo být zlevnění energií. Až obchodníci doprodají draze pořízenou elektřinu a plyn (mnozí nakupovali loni v panice, že ve válečné krizi nepůjde sehnat vůbec nic), měli by začít víc nabízet smlouvy s cenami pod vládními stropy. Vývoj po jejich odbourání bude pro inflaci v Česku určující. Naděje na zlepšení existuje, ale i optimistické prognózy jsou opatrné. „Začátkem příštího roku předpovídáme strmý pokles meziroční inflace pod dvě procenta, a to v souvislosti s námi očekávaným zlevněním energií pro konečné spotřebitele. Samotné načasování dlouho očekávaného výraznějšího zlevnění energií a jeho zachycení v cenových statistikách je však spojeno s velkou mírou nejistoty,“ podotýká Gürtler.

Češi se začali těšit na víkendové teplo, které občas pročísnou bouřky. Na Rychnovsku bylo tornádo. Ohromnou rychlostí se pohybující lesní požár na Havajských ostrovech zničil jedno celé město a zabil třicet šest lidí. Česká veřejnost podle průzkumu podporuje přísnější ochranu klimatu. Zda je veřejnost připravená na fakt, že to nemusí být komfortní, není známo. Ekvádorský prezidentský kandidát Fernando Villavicencio byl zavražděn. Ekologové odhalili, že zákaz lovu krakatic, který vyhlásila Čína, je k ničemu, protože ho vyhlásila na území, kde se krakatice neloví. Zákazníci jednoho novozélandského supermarketu, který nabízí uměle inteligentního asistenta k vymýšlení receptů, co uvařit k večeři, začali jako možné ingredience navrhovat drogerii či čistící prostředky, a pak byli překvapení, že výsledné recepty byly jedovaté. Nigerskému prezidentovi, drženém vojenskou juntou v domácím vězení, údajně dochází jídlo. V Česku klesají ceny potravin, kromě vepřového. Spojené státy zakážou investice do čínských technologií, umělou inteligenci nevyjímaje.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.