Informační servis

Pražský městský soud znovu zamítl žádost lobbisty Romana Janouška o nové projednání jeho dopravní nehody, za kterou si má odpykat 4,5 roku vězení. Usnesení není pravomocné. Jak známo, velmi opilý Roman Janoušek srazil svým vozem ženu, která jej přišla upozornit, že chvíli předtím naboural její auto. Soud jeho žádosti o obnovu řízení nevyhověl už v roce 2016. Ústavní soud mu ale loni nařídil, aby se lépe vypořádal s argumenty obhajoby, že Janoušek vzhledem k opilosti a nemoci hlavy nemusel ženu vidět.

S názorem příslušného senátu Ústavního nicméně před několika týdny vyjádřila nesouhlas většina ústavních soudců, kteří ve stanovisku pléna napsali, že hypotézy nebo zjevně sporné důkazy nelze považovat za nové skutečnosti vyžadující revizi procesu. Současné rozhodnutí soudu, že žádná obnova procesu nebude a že Roman Janoušek a jeho obhájce nepřišli s žádnými novými skutečnostmi, se dalo předpokládat, rozhodnutí pléna Ústavního soudu je závazné. Roman Janoušek nemůže čekat jiný verdikt ani při odvolacím soudu. Případ se řeší už sedm let, Janoušek strávil rok a čtvrt ve vězení. Výkon trestu má do příštího jara odložen kvůli své nemoci.

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v souvislosti s ohniskem v Dole Darkov na Karvinsku se zvýšil na 113. Nemocných je také šest rodinných příslušníků horníků, uvedl mluvčí moravskoslezských hygieniků Radim Mudra. Kvůli hromadné nákaze nařídili hygienici v dole rozsáhlé testování. Při něm se podařilo odhalit devět desítek nakažených covidem-19. Krajští hygienici předpokládají, že počet nakažených rodinných příslušníků bude strmě vzrůstat. „Karantény ani nebudeme uvádět, protože teď epidemiologie začíná trasovat a vyhledává kontakty, dodává Mudra.

Karanténní opatření, která platila na dole v době nouzového stavu, se nyní ještě zpřísnila. Co přesně to znamená, není jasné, v každém případě bude zaměstnavatel dbát na provádění dezinfekce a striktní oddělení jednotlivých směn i skupin v dole. V souvislosti s nákazou, která se rozšířila v dole, vyzvalo zastupitelství Karviné vládu, aby zasáhla. Obává se totiž, že by zhruba padesátitisícová Karviná mohla kvůli tomu skončit v karanténě. Dosavadní opatření na dole považují někteří představitelé města za nedostatečná.

Uplynula asi hodně dlouhá doba od chvíle, kdy spolu naposledy komunikovali český a ruský ministr obrany – když nepočítáme hromadná mezinárodní setkání šéfů rezortů. V každém případě se to nyní stalo. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu napsal dopis svému českému protějšku Lubomíru Metnarovi a ten mu právě odpověděl – úryvky z dopisu českého ministra zveřejnil Deník N. Šojgu žádal Metnara, aby Česko vydalo v Praze 6 odstraněný pomník maršála Ivana Koněva Rusku. Metnar ale odepsal, že jeho žádosti nemůže vyhovět, neboť památník není majetkem ministerstva ani nestál na jeho pozemcích. Rovněž jej podle právních předpisů nebylo možné zařadit do kategorie válečný hrob.

O demontáži rozhodlo zastupitelstvo Prahy 6, přičemž ministerstvo obrany není oprávněno vstupovat do vlastnických práv městské části, tudíž ani není oprávněno rozhodovat o případném předání pomníku Ruské federaci, dodal Metnar. Šojgu a vůbec ruští vůdcové samozřejmě vědí, že v Česku panuje parlamentní demokracie a že ministerstvo obrany nemá s pomníkem ani jeho odstraněním nic společného. Tak proč Šojgu dopis psal? Odpověď můžeme najít v ruských médiích, která naprosto ignorují fakta - a třeba jako list Krasnaja zvězda zdůrazňují, že v Česku „začala revize historie druhé světové války a popírání zásluhy Rudé armády na osvobození Československa“. Je pravděpodobné, že i ruskou stranou v podstatě vynucený dopis ministra Metnara tam bude vykládán v tomto duchu.

Prezidentskou přísahu složila ve středu staronová prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Při té příležitosti podle agentury Reuters oznámila, že její země nebude a  nemůže souhlasit, aby se stala součástí Číny podle jejího modelu jedna země, dva systémy. Cchaj Jing-wen odmítla čínské nároky na svrchovanost nad ostrovní zemí, kterou Peking považuje za svou vzbouřenou provincii. „Obě strany mají povinnost najít cestu, jak dlouhodobě vedle sebe žít a jak zabránit vystupňování nepřátelství a neshod,“ řekla Cchaj. „Chci zopakovat slova mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog. Nepřijmeme pekingskými úřady používaný princip jedné země, dvou systémů, což by snížilo význam Tchaj-wanu a podkopalo status quo na obou stranách průlivu. Za tím si pevně stojíme,“ dodala.

Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu na projev prezidentky reagoval tvrzením, že Peking se bude dále držet modelu „jedna země, dva systémy“ a „neposkytne Tchaj-wanu prostor pro jeho úsilí o separatistické aktivity“. „Máme pevnou vůli, abychom ubránili suverenitu a územní integritu,“ oznámil čínský úřad. Mezinárodní status Tchaj-wanu je kvůli nárokům Číny komplikovaný. Od roku 1949 je země nezávislá, stojí mimo kontrolu čínských úřadů, Čína ostrov pokládá stále za své území, jež získala při porážce Japonska v druhé světové válce. Tchaj-wan uznává jako nezávislou zemi formálně pouze patnáct zemí na světě.

Poskytování státní finanční pomoci společnostem postiženým pandemií vázne. To samozřejmě není novinka. Někdy je ovšem důvodem právní spor, zda je způsob podpory v mezích zákona. Což nutně neznamená, že vláda, poslanci a senátoři schvalovali špatně. Jednou z pomocí, na které mohou dosáhnout firmy do pěti set zaměstnanců, je bankovní půjčka ručená státem – v mnoha případech až ve výši devadesáti procent úvěru. Nicméně banky přibližně měsíc nevyplatily v tomto anticovidovém programu ani korunu. Mnoho informací kolem poskytování úvěrů patří mezi bankovní tajemství. Na druhou stranu, úvěry ručené do nějaké míry státem jsou i záležitostí daňových poplatníků.

To byl hlavní důvod, proč Piráti prosadili v dubnu novelu zákona, kdy v případě státní záruky musí banky zveřejnit nejen jméno firmy, které poskytly úvěr, ale také jejich skutečné majitele. Tohle rozhodnutí je logické – státní intervence by měly být vždy průhledné. Banky ale protestovaly s tím, že jde o prolomení bankovního tajemství. A tak se státem ručená stopadesátimiliardová pomoc zadrhla. Rozhodnutí, zda banky mohou zveřejňovat majitele firem, kterým půjčují peníze v nějaké míře ručené státem, bylo nakonec na České národní bance – a ta po měsíci váhání rozhodla, že je možné jména majitelů zveřejňovat. Projekt se tedy může rozjet, zdržení pro firmy neznamená v drtivé většině případů velký problém a platit bude to, po čem volá osvícenější část veřejnosti už od roku 1989. Nakládání se státními financemi a finančními produkty by mělo být veřejné a kontrolovatelné.

Karlovarští symfonici zahájili sérii mimořádných koncertů nazvanou Dvořák pod nos. Pod okny paneláků v krajském městě hrají Dvořákovu Novosvětskou. Obyvatelé Karlových Varů si sami v anketě vybírali vhodná místa, kde chtěli zahrát a kam se vejde více než padesátičlenný orchestr. První koncert se uskutečnil v sobotu odpoledne na čtvercové dlažbě uprostřed sídlištního vnitrobloku v Úvalské ulici. Prostor obklopený sedmipatrovými domy podle serveru iRozhlas překvapil hudebníky slušnou akustikou.

V Karlových Varech byla uvedena Dvořákovy symfonie z Nového světa poprvé na evropském  kontinentě, v Poštovním dvoře v roce 1894. Světově nejpopulárnější Dvořákovo dílo napsal autor v prvním roce svého pobytu ve Spojených státech amerických a premiéru mělo ve slavné newyorské Carnegie Hall. Teď symfonii čekají premiéry na dalších karlovarských sídlištích.