Vláda schválila program COVID III a změnila pravidla pro roušky
Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 000 podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Z programu bude možné podle šéfů tuzemských komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů. Stát také přispěje na nájem podnikatelům zasažených koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen.
Vláda také schválila, že při rizikové práci v horku definované zákonem nebo v kanceláři dva metry od dalších lidí nebude od úterý povinné nošení roušky. Další výjimku mají děti do dvou let, děti ve školkách nebo žáci a studenti při školní výuce, pokud zachovávají dvoumetrové rozestupy. Nosit ji nemusí také lidé v autech, řidič MHD nebo autisté a mentálně postižení. Nepovinná je také při natáčení filmu, portrétním fotografování pro herce při divadelním představení nebo moderátory. Nově se teď změní i pravidla profesních školení. Odborníci nebo řemeslníci totiž nebudou muset do konce roku absolvovat povinná školení nebo pravidelné zkoušky, které po nich vyžadují normy nebo právní předpisy.
MZV chce do poloviny června otevřít hranice se sousedy
Česko chce od 8. června upustit od povinných testů na covid-19 při návratu ze zemí, které budou označeny jako nerizikové, po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už před tím by ale měl režim na hranicích projít rozvolněním, vláda totiž rozhodla, že od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové. Povinnost prokázat se při vstupu do země negativním testem ale zatím zůstane. Dosud Česko počítalo s plošnými kontrolami na hranicích do 13. června. Ke zrušení hraničních kontrol už přistoupilo Rakousko, které otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby bylo možné do poloviny června otevřít hranice se všemi sousedními státy úplně. Vede s nimi jednání o podmínkách, největší pokrok je při rozhovorech právě s Rakouskem, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Chtěl by také, aby lidé mohli v létě cestovat bez povinnosti absolvovat test na covid-19 nebo jít po návratu do karantény. Původní plán pro otevření hranic s Rakouskem a se Slovenskem podle ministra počítal s 8. červnem, vzhledem k vývoji epidemiologické situace si ale ministr umí představit i dřívější datum. Hranice s Německem by se podle něj mohly otevřít k 15. červnu. U Polska to podle jeho názoru bude také nejpozději v polovině června. Pro rychlejší otevření hranic s Rakouskem je i epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Itálie v pondělí překvapivě oznámila, že už od 3. června ve snaze co nejrychleji obnovit cestovní ruch otevře hranice návštěvníkům ze schengenského prostoru.
Kontrolní úřad prověří státní nákupy ochranných pomůcek
Nejvyšší kontrolní úřad prověří státní nákupy zdravotních prostředků, ochranných pomůcek a souvisejících služeb v rámci nouzového stavu, který vláda vyhlásila kvůli epidemii koronaviru. Úřad se chce na nákupy zaměřit například kvůli rozdílným cenám, které platila různá ministerstva za stejné pomůcky.
Kontrola má začít tento týden, skončit by měla v listopadu. Kontroloři zamíří na ministerstva vnitra a zdravotnictví a do Správy státních hmotných rezerv. Objem kontrolovatelných peněz představuje deset miliard korun. „Chceme, aby naše kontrola poskytla zpětnou vazbu, jak stát v době krize postupoval a přinesla i poučení, čemu se vyhnout. A je třeba reagovat rychle, tato situace ještě není za námi,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Za důvody kontroly označil především o velký objem peněz utracený bez zvýšené kontroly. Dalším důvodem byly výrazné rozdíly v cenách, pravděpodobně budou i problémy u certifikátů a dalších dokladů. O kontrolu nákupů požádal NKÚ již dříve premiér Andrej Babiš (ANO). Česká republika trpěla nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny, poslední přistála na pražském letišti 3. května. Peníze vláda brala hlavně z vládní rozpočtové rezervy, kterou kvůli tomu musela zásadně navýšit. Podle dokumentu, který si vyžádali Piráti, ministerstvo zdravotnictví stornovalo od vyhlášení nouzového stavu až do konce minulého týdne téměř třetinu všech objednávek na ochranné pomůcky. Nejčastějším důvodem bylo to, že výrobky za několik miliard korun nesplňovaly deklarovanou kvalitu.
Ropa výrazně zdražuje, Brent vystoupil na měsíční maximum
Ropa výrazně zdražuje, k růstu cen přispívá zejména optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Cena severomořské ropy Brent se tak vyšplhala na měsíční maximum, cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak na nejvyšší hodnotu za dva měsíce. Řada států nyní postupně uvolňuje restrikce zavedené kvůli boji proti šíření koronaviru. Ty měly negativní dopady na ekonomickou aktivitu, a tím i na poptávku po pohonných hmotách.
„Optimismus na straně poptávky pomohl cenám k dalšímu růstu,“ uvedla analytička Paola Rodriguez Masiu ze společnosti Rystad Energy. Podle analytiků však nelze očekávat, že by se poptávka po ropě v dohledné době vrátila na úrovně z doby před koronavirovou krizí. „Situace na trhu se zjevně zlepšuje, nadále se však domníváme, že ceny se zvyšují příliš rychle,“ uvedl analytik Warren Patterson z finanční společnosti ING. „Hrozí, že další posilování cen jen prodlouží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou,“ dodal.
Smartwings: Nemáme zájem o prodej firmy státu
Letecká skupina Smartwings uvedla v prohlášení, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti. Žádá stát o úvěr, nebo garanci za úvěr u komerční banky, protože je v současné krizi problém získat nové půjčky na bankovním trhu. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v neděli uvedl, že by stát mohl koupit až 100procentní podíl. Do konce června by to měla projednat vláda. V pondělí nicméně uvedl, že kapitálový vstup státu je až poslední variantou, poskytnutí pomoci prostřednictvím záruky či úvěru by mělo mít přednost.
Když o den dříve připustil možnost odkupu celého podílu firmy, dodal, že by to muselo být za částku blížící se nule. Záchrana společnosti by nicméně stát vyšla na nízké miliardy korun. Podle Havlíčka stát o pomoci letecké společnosti uvažuje proto, že firma má strategický význam pro státní i další letiště. „Je strategická s ohledem na to, že to je klíčový dopravce našich obyvatel a firem. Je to firma, která zde zaměstnává několik tisíc lidí a váže na sebe stovky dalších servisních institucí v oblasti leteckého průmyslu,“ uvedl ministr. Opozice takový postup kritizuje. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že Smartwings strategickou firmou rozhodně není.
Zemřel francouzský herec Michel Piccoli
Ve věku 94 let zemřel francouzský herec Michel Piccoli, jenž ztvárnil během své kariéry široké spektrum rolí od svůdníků přes kriminálníky až po papeže, vystupoval často i v ostře satirických a kontroverzních filmech, objevil se například ve skandální tragikomedii Marka Ferreriho Velká žranice. Začínal v divadle, na jehož prkna se počátkem 80. let po přestávce vrátil. Ve filmu musel být dlouho rád za epizodní úlohy - což se změnilo poté, co dostal roli v dramatu podle románu Alberta Moravii nazvaném Pohrdání v režii Jeana-Luka Godarda z roku 1963.
Významné bylo pro něj i setkání s Luisem Buňuelem. Z jejich dlouholetého přátelství i spolupráce vzešla řada rolí (Deník komorné, Mléčná dráha, Nenápadný půvab buržoazie). Piccoli se blýskl také ve filmech dalších režisérů - Clauda Sauteta, Clauda Chabrola nebo Louise Malla. Od léta do podzimu 1989 pobýval v Československu při natáčení melodramatu Marta a já režiséra českého původu Jiřího Weisse - tragického příběhu vztahu a lásky sudetské Němky a Žida na pozadí nacismu za druhé světové války.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].