Informační servis

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zveřejnil předběžný výhled ohledně nošení roušek. Orientačně od poloviny června by lidé v Česku nemuseli při pobytu venku povinně nosit roušky či jinou ochranu dýchacích cest. Povinné by zůstaly v MHD, případně dalších uzavřených prostorech. Podmínkou je, že bude pokračovat příznivá situace při šíření nového typu koronaviru.  Na Twitteru pak  ministr oznámil i obnovení návštěv v nemocnicích či v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech pro seniory za dodržení hygienických opatření. Skupina pro uvolňování karantény souhlasila s datem od 25. května. Dřívější plán počítal s obnovením návštěv o čtrnáct dní později.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že rozvolnění pravidel při nošení roušek musí mít logiku a racionálně vycházet z dopadů, které má na vývoj nemoci covid-19 předchozí rušení restrikcí. Konkrétně se podle něj rozhodne příští měsíc, kdy budou k dispozici statistická data po poslední vlně uvolnění na konci května. Orientační termín 15. červen vychází podle ministra z doporučení epidemiologické pracovní skupiny; může to být i dříve. Prymula zdůraznil, že je třeba systematické řešení. Nemá podle něj logiku nutit nosit roušky někoho, kdo jde sám v lese, ale nelze na druhou stranu jednat neuváženě. Ve středu večer v ČT náměstek přitom řekl,  že by o zrušení roušek uvažoval až o prázdninách.

Část senátorů posílá Ústavnímu soudu stížnost na zákony o nájemném, které vláda přijala v době legislativní nouze jako jedno z opatření na pomoc ekonomice v době koronavirové epidemie. Senátoři opozičních klubů TOP 09, STAN, ODS, KDU-ČSL a SEN21 chtějí, aby vláda pomoc neřešila protiústavně na úkor majitelů. Senátor Tomáš Czernin (TOP 09) podal ústavní stížnost s podporou více než třetiny Senátu; na podání spolupracuje s Občanským sdružením majitelů domů. Nájemníci bez příjmů nebudou moct podle normy dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon schválila Sněmovna přes názor Senátu, který podal návrh, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu firem.

Advokátka Hana Marvanová, která podání vypracovala, v návrhu výroku navrhuje soudu odklad zrušení až k 31. prosinci letošního roku. „Navrhujeme, aby soud konstatoval protiústavnost k 31. prosinci 2020 tak, aby vláda měla prostor protiústavní stav napravit způsobem, kdy by nebyla dotčena ústavou garantovaná práva skupiny obyvatel. Jsem přesvědčena, že ani nouzový stav neopravňuje vládu a Parlament k tomu, aby schvaloval protiústavní zákony,“ uvedla. Jedenáctka senátorů za Starosty pak napadla u Ústavního soudu vládní opatření, které se týká přeshraničních pracovníků. Soud by měl rozhodnout, zda je opatření řádně zdůvodněné a zda rovněž není diskriminační.

Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.  Naposledy rada snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím už sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem snižování sazeb je zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení. Zveřejnění rozhodnutí dnes ČNB odložila o 45 minut, naposledy tak učinila i na zasedání na konci března.

Ekonomové jsou nicméně v názorech na úspěšnost aktuálního rozhodnutí rezervovaní. „Nadále platí, že pokles úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současné nepříznivé situace a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády. Toho si je centrální banka vědoma a sami představitelé ČNB označují snižování sazeb spíše jako signalizační efekt,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že pokles sazeb ČNB v poslední době o dva procentní body je nejvyšší v EU. „To je způsobeno i tím, že ČNB úrokové sazby od druhé poloviny roku 2017 postupně zvyšovala a měla tak nyní prostor pro jejich citelnější snížení,“ dodal.

Česko posílí bezpečnostní opatření na svém velvyslanectví v Moskvě. Ministerstvo zahraničí informovalo, že jde o dlouhodobý plán a není tu souvislost s aktuálním děním v česko-ruských vztazích. „Na zastupitelském úřadu v Moskvě dlouhodobě komplexně zvyšujeme bezpečnost, a to jak areálu diplomatické mise, tak zaměstnanců zastupitelského úřadu. Jedná se například o perimetrickou ochranu, ostrahu areálu, kontrolu vstupu do něj a podobně,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Ruská média uvedla, že opatření přichází po dubnových incidentech před českými zastupitelskými úřady v Rusku. Incidenty v Moskvě a v Petrohradu souvisely s rozhodnutím Prahy 6 odstranit z náměstí Interbrigády sochu sovětského maršála Ivana Koněva, která by později měla být vystavena v připravovaném Muzeu paměti 20. století.

Na počátku dubna aktivisté z nezaregistrované nacionalistické strany Jiné Rusko demonstrovali před českou ambasádou v Moskvě. Skupina lidí v maskách vyvěsila na plot velvyslanectví nápis Stop fašismu a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic, policie proti nim nezasáhla. V Petrohradu v polovině dubna aktivisté Jiného Ruska zapálili před českým generálním konzulátem dýmovnici a vyvěsili transparent s vulgárním heslem. Česká vláda tento týden rozhodla o zvýšení počtu administrativně-technických pracovníků na velvyslanectví v Moskvě o čtyři. Důvodem je podle předkládací zprávy dlouhodobá absence některých procedur a opatření na zastupitelském úřadě. Některá česká média posílení ambasády spojovala právě s incidenty v Moskvě a v Petrohradu, mluvčí Štíchová to ale opakovaně odmítla.

Členové kontrolního výboru Evropského parlamentu jednali o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše -  projednávali na něm zprávu z únorové mise v Česku. České úřady by podle europoslanců měly řešit stav, kdy má Andrej Babiš stále vliv na holding Agrofert, který vložil do svěřenského fondu. Evropská komise by podle europoslanců měla zastavit platby holdingu a důsledně uplatňovat nulovou toleranci. Babiš doporučení výboru nechtěl komentovat. Novinářům zopakoval  stanovisko, že žádný střet zájmů nemá. „A dál to nechci komentovat, protože se bojím, že bych se musel následně omlouvat za ten komentář,“ uvedl.

Většina europoslanců se shodla na tom, že únorová kontrolní mise v Česku potvrdila podezření na střet zájmů, které zákonodárci měli. „V České republice je stále největším příjemcem dotací z EU premiér a to je situace, kterou musíme vyřešit co nejrychleji,“ podotkl německý europoslanec Daniel Freund z frakce zelených. Podle europoslanců mise rovněž zjistila, že české úřady střety zájmů neumějí kontrolovat a že záleží v zásadě na čestném prohlášení dotčeného politika. Podle maďarského europoslance Sándora Rónaie se v ČR za Babišovy vlády „buduje systém podobný tomu maďarskému“. „Premiér se pokouší ovládat česká média, vynucuje si politický vliv na nezávislé instituce a posiluje jej,“ řekl na Babišovu adresu maďarský socialistický politik.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje právní rámec pro těžbu na Měsíci. Obsažen by měl být v nové, Spojenými státy zprostředkované mezinárodní dohodě. S odvoláním na zdroje obeznámené s příslušnými dokumenty o tom informovala agentura Reuters. Dohoda pojmenovaná Artemis podle amerického programu na výzkum Měsíce by  představovala další krok ve snaze USA získat ve světě spojence pro plán  vybudovat v nadcházející dekádě na Měsíci stálé stanice a poslat tam astronauty. Návrh ale Washington se spojenci zatím nesdílel. Měsíc by mohl posloužit k dlouhodobému vědeckému výzkumu pro budoucí mise na Mars. Podle nové dohody by v okolí budoucích lunárních stanic měly vzniknout takzvané „bezpečnostní zóny“. Jejich účelem by bylo zabránit škodám nebo zásahům rivalů z řad jiných zemí či společností operujících v těsné blízkosti.

Cílem paktu je zároveň přisoudit v souladu s mezinárodním právem společnostem nárok na materiál, který případně vytěží. V nadcházejících týdnech chce Washington formálně zahájit jednání o dohodě s vesmírnými partnery, jako jsou Kanada, Japonsko, evropské státy či Spojené arabské emiráty, tedy se zeměmi, které mají podle americké vlády podobné zájmy, pokud jde o dolování na Měsíci. Rusko, které je významným partnerem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, není podle zdrojů mezi první skupinou zemí, se kterými chtějí Američané jednat. Důvodem je podle Reuters to, že Pentagon rozčilují ruské satelitní manévry v blízkosti amerických špionážních družic na oběžné dráze.