Informační servis

Od pondělní půlnoci nastává postupné uvolňování protipandemických opatření. Jako první mohou nyní mohou otevřít farmářské trhy, řemeslníci, autosalony nebo autobazary. Mohou se také konat svatby do deseti lidí a profesionální sportovci mohou trénovat v menších skupinách a s vyloučením veřejnosti. Všechny povolené aktivity ale stále podléhají přísným hygienickým nařízením. Pondělím by se také měla rozšířit chytrá karanténa do všech krajů v Česku - podle dřívějších vyjádření vlády právě spuštění chytré karantény umožní uvolňování opatření omezujících život v naší zemi. „Celkově tento mechanismus pozitivně přispěje k urychlení činností zabezpečujících testování, rychlejší způsob vyhodnocování vzorků a identifikace infikovaných,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Další uvolňování opatření ale bude záviset i na číslech nakažených v souvislosti s velikonočním víkendem. „Výsledky by měly být mezi středou a pátkem,“ prohlásil ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Už před Velikonocemi vláda otevřela hobby markety. Podle aktuálního vyjádření epidemiologa Romana Prymuly ale tyto obchody stále představují riziko. „Hobbymarkety jsou rizikem. Nemyslím si, že by se uzavíraly znovu, nicméně je potřeba stanovit omezený počet lidí, zbytek by pak musel čekat venku. Není žádoucí, aby docházelo k takovému nakupení,“ řekl pro FTV Prima. Hamáček pak ohledně otevření hobby marketů připustil, že zpětně již nikdo nezjistí, zda se jednalo o správné rozhodnutí.

Na rozdíl od jiných zemí v Evropě přistoupila česká vláda v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu k absolutnímu zákazu vycestování ze země. Přestože minulé úterý zákaz zmírnila a do zahraničí je možné vycestovat v nutných případech, opozice, část veřejnosti a někteří odborníci poukazují na protiústavnost vládních kroků. „Právo vycestovat z Česka je garantované Listinou základních práv a svobod,“ připomíná odborník na ústavní právo Jan Wintr s tím, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu. Zdraví obyvatel je podle něj možné chránit i mírnějšími prostředky, například dvoutýdenní karanténou po návratu.

„Ve chvíli, kdy by to dospělo tak daleko, že nesmíte nikam jet, tak to znamená, že uzavřete hranice a obsahově tak vyprázdníte listinu, ale hlavně pro to nemáte právní základ,“ dodal pro server novinky.cz ústavní právník Jan Kysela. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale považuje zákaz cestování za zcela v souladu s právem. „Zákon o ochraně veřejného zdraví jasně dává mandát bránit zavlečení nákazy z jiných zemí,“ řekl. Podle něj jde i o fakt, že situace v řadě zemí je neutěšená: pokud by tak Češi odjeli a pak se vrátili, mohlo by to vést k dalšímu šíření viru. Koalice ANO a ČSSD jako právní rámec pro uzavření hranic využila krizový zákon, později některá opatření přesunula pod rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanoví, že v době epidemie je možné omezit cesty z některých oblastí.

Živnostníci a podnikatelé zasažení pandemií budou podle pondělního rozhodnutí vlády dostávat jednorázový příspěvek 500 Kč denně i po 30. dubnu. Návrh zákona, který ještě musí projednat Parlament a podepsat prezident, umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. Podmínky programu Pětadvacítka se nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení. V plné výši tedy bude možné nově žádat o maximální podporu 19 500 Kč. Finanční zpráva zatím přijala 259 163 žádostí o vyplacení příspěvku. Ministerstvo financí už zpracovalo 79,2 procenta žádostí. Ve středu vláda  projedná návrh, aby na jednorázový příspěvek 500 Kč denně dosáhly vedle OSVČ i malé společnosti s ručeným omezením bez zaměstnanců. Ministerstvo financí zároveň v novele navrhlo umožnit i třetí období pomoci, nejdéle do 31. srpna.

Kabinet o návrhu jednal s Národní ekonomickou radou vlády, která pokračování programu posvětila. Od 9. dubna mohou OSVČ jako kompenzaci dopadů krize žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 OSVČ. Kabinet schválil také návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Schodek letošního rozpočtu se má podle rozhodnutí vlády zvýšit na 300 miliard Kč. Před pandemií byl schodek naplánován na 40 miliard. Vláda rovněž schválila kvůli dopadům koronaviru zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 300 miliard korun.

Pokud by po 30. dubnu nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přineslo by to podle předsedy Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka řadu komplikací. Nebylo by podle něj například možné centrální nakupování ochranných pomůcek, kontrolovat vstup do země nebo ukládat pracovní povinnost. Ministr to uvedl na tiskové konferenci. Podle jeho názoru bude nutné o prodloužení nouzového stavu požádat znovu. „My jsme tu debatu neukončili, chceme se k ní vrátit na plénu celého Ústředního krizového štábu a chceme dát vládě jako krizový štáb jasné doporučení,“ řekl.

Zároveň informoval, že od příštího týdne by se mohl zmírnit přístup k pendlerům. vládě navrhne, aby přeshraniční pracovníci a lidé cestující do Česka za účelem obchodních aktivit na méně než tři dny nemuseli po příjezdu do země na dva týdny do karantény. Bude stačit, když se prokážou negativním testem na koronavirus. Nouzový stav kvůli epidemii nového typu koronaviru v Česku platí od 12. března, vláda ho může vyhlásit nejvýše na měsíc. Menšinová vláda ANO a ČSSD proto žádala dolní komoru o prodloužení o dalších 30 dnů, což jí doporučil právě Ústřední krizový štáb. Politické špičky se ale přiklonily ke kratší době. S návrhem 30. dubna přišel předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana ve Sněmovně toleruje vládu.

Australská vláda chce přinutit velké americké internetové společnosti Google a Facebook, aby platily australským mediálním firmám za jejich zpravodajský obsah. Podle australského ministra financí Joshe Frydenberga se však během rozhovorů s oběma giganty nepodařilo dosáhnout dohody na dobrovolné bázi. „Neskloníme se ale před jejich hrozbami,“ uvedl Frydenberg. „Máme tady co do činění s velkými podniky, nicméně v sázce je hodně, takže jsme na tento boj připraveni.

Australský výbor pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitele podle ministra do července navrhne pravidla pro vztahy mezi digitálními platformami a mediálními podniky, která budou zahrnovat sdílení příjmů z reklamy souvisejících se zpravodajským obsahem. Představitelé Facebooku uvedli, že je prohlášení australské vlády zklamalo. Firma prý že investovala miliony dolarů na podporu australských vydavatelů, například prostřednictvím různých dohod o obsahu a partnerství. Google naopak prohlásil, že hodlá nadále spolupracovat při přípravě pravidel pro vztahy s australskými mediálními podniky. Ty se nyní potýkají s dopady koronavirové krize.

Aktuální pandemie koronaviru si vyžádala asi 165 tisíc životů, nákaza se po celém světě prokázala u skoro 2,5 milionu lidí. Antarktida se však zatím nemoci brání a podle agentury Reutrers dělá vše proto, aby se pandemii vyhnul úplně. „K životu v izolaci jsme vycvičeni, ale co nastal tento zvláštní stav, jsme izolováni v rámci izolace,“ říká 41letý Alejandro Valenzuela Peň, který je guvernérem Chilského antarktického území. V telefonickém hovoru ze základny Bahía Fildes, jež se nachází na jihozápadním výběžku Ostrova krále Jiřího, podotýká, že tamních sto členů posádky s karanténou poměrně zápolí. Ale základny se  podle něho uzavřely včas. Poslední lodě připluly na začátku března, poslední letadlo přistálo na konci stejného měsíce. „Od té doby jsme opravdu izolovaní, bez kontaktu.“

Pro obyvatele Antarktidy znamenala karanténa konec některých aktivit, které jim za běžné situace v mrazivém podnebí krátí čas. Zrušeny byly například turnaje v ping pongu či basketbalu. I v případě, že koronavirus Antarktidu nezasáhne, může mít krize negativní důsledky pro vědeckou činnost a pandemie dopadne na následující letní (v tomto případě léto na jižní polokouli) výzkumy v terénu. Zrušeny byly kvůli zákazům cestování a shromažďování také hlavní mezinárodní konference, které se výzkumem v Antarktidě zabývají. Mezi nimi  i květnové setkání ve finských Helsinkách či konference v australském městě Hobart plánovaná na červen.