Informační servis

Senátoři vrátili poslancům nový zákon, který má usnadnit život nájemníkům ve finanční tísni kvůli koronaviru. Původní návrh, jak jej navrhla vláda a jak prošel sněmovnou, počítal s tím, že pronajímatelé budou muset nájemníkům v nouzi počkat s činží za období od půlky března až do konce července. Platby za toto období má být možné uhradit až na konci roku. Senátu (kde má většinu opozice) ale vadilo, že vláda jen přesouvá svoji snahu o pomoc na majitele nemovitostí a tím jen posunuje problém z jedné skupiny na druhou.

To někteří senátoři považují za protiústavní zásah do vlastnických práv. Zákon proto vrátili do sněmovny s úpravou, podle které by za za nedoplatky ručil z 80 procent stát. Nyní normu opět projedná sněmovna a buď přijme senátní verzi, nebo znovu odhlasuje svůj původní návrh. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová státní garance odmítá kvůli tomu, že by se nájemci a pronajímatelé mohli dohodnout a na garanci vydělat.

Národní úřad pro kybernetiku a informační bezpečnost (NÚKIB) očekává v nejbližších dnech možné útoky na nemocnice a jiné významné cíle na území Česka. Podle úřadu jsou aktuálně útoky v přípravné fázi, což se děje zejména prostřednictvím takzvané spear phisingové kampaně, tedy cíleného útoku na konkrétní osobu. Útočníci mohou zneužít aktuální pandemickou krizi. „K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich partnerů. Informace, které máme k dispozici, vedou k důvodné obavě z reálné hrozby závažných kybernetických útoků na významné cíle v České republice, především ale na systémy zdravotnických zařízení,“ uvedl ředitel NÚKIB Karel Řehka.

Rozsáhlá útočná kampaň může podle úřadu způsobit závažné dopady na dostupnost, důvěrnost či integritu informací u důležitých informačních a komunikačních systémů. Úřad tuto hrozbu hodnotí na úrovni vysoká, což znamená, že je pravděpodobná až velmi pravděpodobná. Sofistikovanost útočníků se podle NÚKIB zvyšuje a pro uživatele je stále těžší rozpoznat falešné e-maily nebo zprávy na sociální síti. Úřad doporučuje několik preventivních opatření. Uživatelé by kromě jiného měli nahlásit správci sítě, zda otevřeli podezřelou přílohu. Nemocnice a další ohrožené instituce by měly zablokovat vzdálené přístupy, vytvořit offline zálohy a zlepšit antivirová zabezpečení.

Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí znát nejprve data od expertů. Až poté je možné dát veřejnosti jasnou zprávu, napsal na Twitteru a kritizoval protichůdná vyjádření k tématu. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ve středu  řekl, že se pravidla pro vycestování zřejmě zmírní, koncem března přitom prohlásil, že cesty do zahraničí mohou být omezeny i v příštím roce či dvou. Cestování Čechů do ciziny a vstup cizincům do Česka vláda zakázala kvůli pandemii koronaviru zhruba v polovině března. „Není však možné jednou mluvit o ČR zamčené na dva roky a za chvíli o možnosti jet v srpnu do Chorvatska,“ uvedl Hamáček.

Podle Prymuly se diskutuje o zmírnění pravidel pro vycestování v létě do Chorvatska a na Slovensko. V polovině června by se mělo ukázat, jestli uvolnění protikoronavirových pravidel v Česku bylo úspěšné. Potom by mohlo být povoleno cestovat do zemí, kde je epidemiologická situace lepší nebo stejná jako v Česku. Premiér Andrej Babiš rovněž ve středu řekl, že vláda se možností volného vycestování bude dál zabývat. Náměstek Prymula přitom koncem března v médiích uvedl, že cestování za hranice může být omezené i v delším horizontu. Premiér Babiš tehdy jeho slova zkritizoval. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno uvedl, že otevření hranic není otázka týdnů a možná ani měsíců. Zatím vláda zákaz cestování zmírnila jen částečně, schválila, aby od 14. dubna mohli lidé vycestovat v nezbytných případech - třeba kvůli služební cestě či návštěvě příbuzných.

Za posledních 24 hodin přibylo v Íránu 92 úmrtí na nemoc covid-19. Pandemií nejpostiženější země Blízkého východu tak už třetí den v řadě hlásí méně než stovku zemřelých za den. Za den nicméně přibylo 1606 nakažených, což je vyšší údaj než ve středu, kdy Írán ohlásil nárůst nakažených o 1512 případů. Dosud v zemi provedeno více než 310 000 testů, z hospitalizovaných pacientů se prozatím uzdravilo přes než 52 tisíc lidí. O věrohodnosti vládních statistik ale vznikly v minulých dnech pochybnosti.  Zpochybnila je i parlamentní zpráva, jež byla zveřejněna tento týden. Podle ní nejsou do statistik úmrtí zahrnuti lidé, kteří zemřeli doma.

Počet mrtvých může být podle tohoto dokumentu až dvojnásobný a počet nakažených i desetinásobný. Autoři zprávy také upozorňují, že se v zimě může objevit druhá vlna nákazy. Náměstek ministra zdravotnictví Alí Reza Rajsí připustil, že skutečný počet infikovaných a mrtvých může být vyšší, a odůvodnil to omezeným počtem testů. „Potvrzené případy určitě neodpovídají reálným číslům. Ale přesné odhady neexistují nikde na světě,“ řekl Rajsí, jehož citovala íránská agentura IRNA. Od víkendu byl v provinciích obnoven provoz podniků, v nichž je podle vlády „malé riziko“ nákazy, příští týden by toto opatření mělo začít platit i v Teheránu.

Tuzemské cestovní kanceláře budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, schválil Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.

Cestovní kanceláře možnost nabízet poukazy podle dosavadních informací vítají. K návrhu zákona ale mají výhrady. Nejsou v něm podle nich jasně definovány základní pojmy. Zákona se obávají ty cestovní kanceláře, které pořádají výlučně školní zájezdy. Bojí se, že pro ně bude likvidační. Poukazy budou chráněny zárukou pro případ úpadku cestovní kanceláře. Vydávat se budou muset bez doplatku. Poukaz místo hotovosti musí kancelář nabídnout bez poplatku na rovnocenný zájezd. Pokud to nebude možné a ochranná doba skončí, cestovní kancelář bude muset klientovi uhradit veškeré zaplacené zálohy.

Při menších svatbách povolených od pondělí 20. dubna snoubenci nemusejí mít zakrytá ústa a nos, limit deseti účastníků zahrnuje i oddávajícího a matrikáře. Přítomní mají dodržovat odstup nejméně dva metry, výjimku mají snoubenci a členové jedné domácnosti. Dezinfikovat se musejí ruce podané ke gratulaci a také všechny pomůcky použité při obřadu. Vyplývá to z pokynu pro konání svateb, který dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Svatby nebyly kvůli šíření nového typu koronaviru povoleny od 16. března. Z pokynu tak vyplývá, že ani první manželský polibek nebudou muset snoubenci absolvovat v rouškách. Účastníky svateb mohou být kromě snoubenců a svědků, oddávajícího a matrikáře už jen čtyři další lidé. Počítá se mezi ně i tlumočník, pokud je potřeba.

Svateb se nemohou účastnit asistentky pro organizaci obřadu nebo hudebníci zajišťovaní obcí. Přítomní předkládající spolu se snoubenci doklady totožnosti si mají kvůli identifikaci pro matrikáře v patřičné vzdálenosti na chvíli odkrýt obličej. Pro každého účastníka obřadu, který se podepisuje, by měl úřad zajistit vlastní pero. Písemná dokumentace se podle pokynu dezinfikovat nebude, naopak ruce podané ke gratulaci ano. Ministerstvo vnitra také doporučilo, aby se obřady za pěkného počasí konaly venku, pokud je možné zajistit, aby se tam neshromažďovali jiní lidé než svatebčané. Výjimku ze zákazu volného pohybu osob od 20. dubna schválila vláda v úterý zároveň s plánem rozvolňování dalších opatření.