Informační servis

Vláda představila plán pro otevírání obchodů a dalších zařízení a provozoven uzavřených kvůli novému typu koronaviru. Rozdělila ho do pěti etap od nejbližšího pondělí 20. dubna do pondělí 8. června. Nejprve by měli otevřít řemeslníci, farmářské trhy a autobazary, možné budou také svatby do deseti lidí. Postupně by se měly každý týden a později po 14 dnech přidávat další obchody či akce. V poslední vlně by mohly otevřít například všechny provozovny v nákupních centrech, řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).  Plán vychází ze scénáře, kdy by bylo šíření koronaviru pod kontrolou, termíny jsou proto orientační.  Hlavní slovo měli epidemiologové.

Týden po řemeslnících by měly začít fungovat provozovny do 200 metrů čtverečních, pokud nejsou ve velkých nákupních centrech. Od 11. května by měly fungovat provozovny do 1000 metrů čtverečních, autoškoly, posilovny a fitness centra, kde by ale návštěvníci nesměli využívat sprchy a šatny. Od 25. května by mohly otevřít venkovní zahrádky restaurací, hospod, bufetů, kaváren či vinoték, ale také kadeřnictví a holičství, masážní či regenerační salony. Současně se zprovozní muzea, galerie a zoologické zahrady, nicméně se zavřenými pavilony. V poslední vlně by se měla 8. června otevřít obchodní centra, začít fungovat by měly hotely či ubytovací zařízení. Restaurace a zoologické zahrady by mohly otevřít i vnitřní prostory. Konat by se mohly začít kulturní, společenské či sportovní akce do 50 osob či svatby za speciálních podmínek.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP), a to o 3,3 procenta. Jak fond uvedl ve svém jarním výhledu globální ekonomiky, světové hospodářství směřuje letos k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Česká ekonomika pode výhledu MMF letos klesne o 6,5 procenta. Eurozóna podle MMF letos vykáže propad o 7,5 procenta, nejdramatičtější vývoj ekonomové fondu čekají v Itálii, kde předpovídají propad o 9,1 procenta. V Německu čekají hospodářský propad o sedm procent, ve Francii o 7,2 procenta.

„O pandemickém scénáři jako o jedné z možností jsme se v minulých diskusích o vývoji ekonomiky zmínili, nikdo z nás si ale dost dobře nedokázal představit, jak to bude skutečně vypadat a co to bude znamenat pro ekonomiku,“ píše se ve zprávě MMF. Spojené státy, tedy největší ekonomika světa, podle měnového fondu letos vykážou propad o 5,9 procenta. Po něm by ale měl příští rok přijít vzestup o 4,7 procenta. Z velkých ekonomik by se propadu měla vyhnout Indie i Čína, i tyto země ale zaznamenají prudké zpomalení tempa růstu. někteří ekonomové nicméně zmiňují, že skutečný vývoj bude záviset na mnoha faktorech včetně rychlosti, s níž jsou uvolňována opatření, a proto je v této chvíli lepší zvažovat víc scénářů s různým stupněm poklesu.

V plném rozsahu už se do července výuka do škol nevrátí. Stát je plánuje otevírat postupně. Nejméně počítá vládní návrh na uvolnění škol a školských zařízení s návratem žáků 2. stupňů základních škol a středoškoláků nižších ročníků. Nejdřív by se už příští týden mohli studenti vrátit na vysoké školy, ale pouze omezeně ti z posledních ročníků při společných aktivitách v počtu nejvýše pěti lidí. Mohly by se tak konat státnice či rigorózní zkoušky, uvedl po jednání kabinetu ministr Robert Plaga (ANO) s tím, že otevírání škol se řídí rozhodnutími ministerstva zdravotnictví.

Pokud to vývoj šíření nemoci dovolí, pro maturanty se jejich dveře otevřou 11. května a skupinám mladších školáků pak 25. května. Výuka na prvním stupni bude omezena doporučením, aby se v jedné skupině učilo pouze 15 dětí bez možnosti průběžně složení skupiny měnit. Družiny fungovat nebudou. O nošení roušek má rozhodnout v hodině učitel, povinně je budou žáci nosit ve společných prostorách. S prvními maturitami počítá ministerstvo školství po 1. červnu. V červnu se odehrají také přijímací zkoušky na střední školy. Formou třídních hodin či konzultací by se do škol mohli v posledním měsíci školního roku vrátit i žáci druhého stupně základních škol a středoškoláci mimo závěrečný ročník. Pro ně bude ale do konce roku převažovat výuka na dálku. Ministerstvo zdravotnictví nechalo na zřizovatelích, zda nechají otevřené mateřské školy. Většina jich provoz školek omezila.

Ústřední krizový štáb bude oslovovat tuzemské firmy, aby ve velkých zakázkách dodávaly ochranné pomůcky státu. Zadávací dokumentace, tedy jaké výrobky stát potřebuje a v jaké kvalitě, bude podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) hotová příští týden. Krizový štáb čelí už od začátku března kritice, že české firmy ignoruje a místo toho nakupuje potřebný materiál v Číně. Tomu předcházela skutečnost, že stát neměl v podstatě žádnou rezervu základních zdravotních pomůcek.

Hamáček se hájí tím, že takové množství a v takové rychlosti, s níž bylo možné dovézt pomůcky z Číny, by tuzemské firmy na samotném začátku krize nezvládly. Ministerstvo vnitro doposud rozeslalo do krajů téměř padesát milionů roušek koupených v Číně a téměř šest milionů respirátorů. Dodávky z Číny by měly pokračovat i v příštích týdnech.

Víc než tři sta občanů Česka a víc než třicet občanů jiných zemí přiletělo v úterý v repatriačním letu z druhé strany zeměkoule. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se na palubu dostali všichni, kdo byli v nouzi. Za letenku zaplatili zhruba osmnáct tisíc korun, pro české ministerstvo to byla podle Petříčka zatím nejsložitější operace. Byl to zároveň poslední repatriační let, se kterým ministerstvo počítá. Lidem, kteří by se chtěli dostat zpět do Česka, diplomaté pomáhají při zajištění komerčního letu nebo při hledání kapacit v repatriačních letech jiných zemí. Všichni Češi, kteří se vrací ze zahraničí, musí povinně do dvoutýdenní karantény. Opatření platí jak pro návrat pomocí repatriačního letadla, tak pro individuální dopravu zpět do vlasti.

Češi přes Velikonoce v hobbymarketech a prodejnách jízdních kol, které se po nuceném uzavření od čtvrtka znovu otevřely veřejnosti, utratili zhruba 552 milionů korun. Je to o 61 procent více než loni, vyplývá ze statistiky společnosti Global Payments, přes jejíž platební terminály v České republice se uskuteční třetina plateb českých hobbymarketů a cykloobchodů. Od čtvrtka do pondělí přes ně bylo v hobbymarketech provedeno 127 000 transakcí, při nichž zákazníci utratili přes 177 milionů korun. Průměrná částka za jednu transakci byla 1395 korun. O loňském velikonočním víkendu Češi v hobbymarketech nakoupili za 110 milionů korun, průměrná částka za jednu transakci činila 1219 korun. Vyšší návštěvnost i tržby za uplynulý prodloužený víkend ve srovnání s běžným obdobím potvrdil ředitel společnosti Hornbach pro Českou republiku a Slovensko David Kolář.  Velká poptávka byla podle něj zejména po sezonním zbožím, v případě rostlin se jednalo například o muškáty. V prodejnách jízdních kol lidé pak podle Global Payments od čtvrtka do pondělí kartou zaplatili zboží za 18,3 milionu korun, průměrná útrata dosáhla 3569 korun. Loni Češi v cykloprodejnách ve stejném období nechali 11,4 milionu korun.