Informační servis

Dlouho utajovaný Národní investiční plán je venku. Pirátům se podařilo získat dokument, ve kterém premiér Andrej Babiš (ANO) nashromáždil bilionové nápady na veřejné investice do roku 2030. Babiš v něm podle HN píše, že původně se sešlo z jednotlivých ministerstev celkem 17 tisíc projektů za 3,5 bilionu korun. Ministerstvo pro místní rozvoj, který má plán na starosti, pak ale nápady začalo proškrtávat. Během letoška se tak hodnota „smrskla“ na celkovou sumu 2,8 bilionu. „Zkrouhli především ministerstva sociální demokracie a naopak nechali investice na ministerstvech pod hnutím ANO,“ upozornil poslanec pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Premiér ve čtvrtek vydal prohlášení, podle něhož se jedná o dávnou verzi plánu. Nechtěl proto ani komentovat celkový objem investic. „Pravý plán“ prý podle slibu zveřejní do Vánoc. Podle nynější verze je rekordmanem ministerstvo dopravy, jeho investiční projekty jsou za 2,1 bilionu korun, na druhém místě skončilo ministerstvo životního prostředí s investicemi za 125 miliard. Plán detailně neřeší, kde stát do roku 2030 vezme na tisíce projektů peníze. Roční výdaje státu na investice se například letos pohybují na úrovni 122 miliard včetně dotací z EU. Jako o zdroji se hovoří o PPP projektech spojujících soukromé a veřejné peníze; vláda počítá i s tím, že část akcí zaplatí z peněz z Národního rozvojového fondu, kam mají v budoucnu vkládat peníze banky.

Ministr zemědělství Miroslav Toman ve čtvrtek předčasně ukončil pětidenní cestu s podnikatelskou misí v Rusku. Tamní úřady neumožnily ve středu přelet z Moskvy do Kazaně, delegace se proto vrací do Prahy. Jednání ruských úřadů podle Tomana vyvolává otázky nad zájmem ruské strany o vzájemnou spolupráci, o niž byl přitom ze strany podnikatelů obou zemí zájem. Podle tatarstánských představitelů byly důvodem problémů špatně vyřízené odletové dokumenty.

Vzájemné vztahy letos negativně ovlivnilo několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. V září vyvolal spory návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva, starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) se pak dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům. Rusko tento měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Aktuální situaci řeší i české ministerstvo zahraničí. Čeká ale zatím na oficiální stanovisko z ruské strany. „Je velmi nestandardní, aby ruské úřady zakázaly cestovat českému politickému zástupci,“ reagoval pro HN na zprávu předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Veselý z ČSSD.

Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Stručný text vyhlašující „klimatickou a environmentální nouzi“ vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů. Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější.

Nová předsedkyně EK Ursula von der Leyen by navíc zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 procent. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly takzvané uhlíkové neutrality. Proti přísnějším závazkům jsou zvláště visegrádské státy včetně Česka. „EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních,“ uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicí usnesení iniciovala. Pro jeho schválení bylo 429 poslanců, proti se vyslovilo 225. První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference v Madridu. Ta začíná v pondělí.

Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Na neveřejném zasedání o tom v úterý rozhodl příslušný senát slovenského ústavního soudu, který v podstatné části vyhověl Babišově ústavní stížnosti. V roce 2017 přitom jiný senát slovenského ústavního soudu rozhodl ve zmíněné záležitosti v neprospěch Babiše. Tehdy vyhověl ústavní stížnosti slovenského Ústavu paměti národa, který spravuje svazky po StB.

Podle nejnovějšího rozhodnutí tříčlenného senátu slovenského ústavního soudu verdikty bratislavského krajského i slovenského nejvyššího soudu porušily Babišovo právo na soudní ochranu i právo na spravedlivé soudní řízení podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Naopak ústavní soudci nevyhověli Babišově stížnosti, že rozhodnutími obecných soudů byla porušena jeho práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména, stejně jako právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života. Po rozhodnutí ústavního soudu bude v případu znovu rozhodovat bratislavský krajský soud, který se bude muset řídit verdiktem ústavních soudců. Babiš dlouhodobě popírá, že s StB spolupracoval.

Stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu figurující na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom odvolací soud, který potvrdil březnový rozsudek kroměřížského okresního soudu. Na posun v případu upozornila Česká televize. Církvi se rozhodnutí soudu nezamlouvá. Podle památkářů soudy jen potvrdily, co stanoví zákon. Rozsudek zlínské pobočky krajského soudu je pravomocný. Zúčastněné strany sice mohou v případu ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to je však mimořádný opravný prostředek a nemá odkladný účinek.

Soudy se zabývaly žalobou olomouckého arcibiskupství, které tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle rozsudku však může Květná zahrada fungovat samostatně. Církvi se podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky rozhodnutí soudů nezamlouvá. Podle ředitele Územní památkové správy NPÚ v Kroměříži Petra Šubíka zákon o církevních restitucích možnost vydání novostaveb v Květné zahradě nepřipouští.

Ve světě online randění je sice přitažlivé vzezření a charisma výhodou, ale tím, co nakonec rozhodne, může být gramatika a pravopis. Zjistili to podle britského deníku The Times nizozemští vědci. Lidé, kteří hledají partnera přes internetové seznamky a dopouštějí se gramatických chyb či překlepů nebo volí až příliš neformální jazyk, mají podle nich často horší vyhlídky. Vědci z Tilburské univerzity požádali téměř 800 členů velké internetové seznamky v Nizozemsku, aby si přečetli fiktivní profily, z nichž část obsahovala gramatické chyby a část byla v pořádku.

Účastníci průzkumu pak dostali za úkol ohodnotit atraktivitu vlastníků profilů. Překlepy byly považovány za znak nepozornosti, což se odrazilo na nižším skóre při hodnocení atraktivity. Ty majitele imaginárních profilů, kteří dělali pravopisné a gramatické chyby, zase účastníci průzkumu vnímali jako méně inteligentní, a tím pádem méně žádoucí. Už nedávné studie na toto téma ukázaly, že přečíst si po sobě text může mít až „afrodiziakální účinky“. Když se jedna internetová seznamka ve Spojených státech dotázala 5000 „singlů“ na jejich kritéria hodnocení potenciálních partnerů, 88 procent žen a 75 procent mužů označilo správnou gramatiku za důležitější než sebedůvěru a zdravý chrup.