Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má omluvit za své výroky, že demonstranti na loňských protivládních demonstracích byli zaplacení. Nepravomocně o tom rozhodl Okresní soud Praha-západ. Premiéra v této věci žalovala jedna z účastníků demonstrací Jana Filipová.  Ta uvedla, že pokud premiér označil demonstranty za zaplacené, myslel tím i ji. U soudu ve středu popsala, jak jí po Babišově vyjádření začaly chodit zprávy například s dotazy, kolik za demonstrace „bere“. Podle ní se kvůli premiérovi tato lež zakořenila ve veřejném prostoru a těžko se vyvrací. Filipová se zúčastnila demonstrace 11. července v době, kdy poslanci rozhodovali, zda udělí podporu menšinovému kabinetu Babiše. Tehdy poslanec za ANO Pavel Růžička zveřejnil informaci, že se demonstranti bavili o tom, kam mají jít pro peníze. To účastníci protestů odmítli.

Na konci srpna pak premiér uvedl v TV Barrandov, že lidé, kteří na něj pískali, byli zaplacení - a šlo o politickou objednávku. Podle soudkyně se tak premiér dopustil nepravdivých výroků. „U žalovaného jako vrcholného státního představitele se předpokládá, že využije v maximální míře možnost ověřit si informace, které přebírá od ostatních a které následně veřejně šíří,“ řekla soudkyně s tím, že je oprávněna se jako fyzická osoba domáhat ochrany proti těmto výrokům a není povinna snášet nepravdivou kritiku, či spíše hanobení její osoby. Omluvu by měl premiér Filipové zaslat do měsíce od právní moci rozsudku. Podle Babišova právního zástupce však výroky nemohly zasáhnout do práv Filipové a v obecné rovině nejsou dehonestující. Babiš se tak hodlá proti rozsudku odvolat.

Britská opozice se dohodla, že nepodpoří premiérovu žádost o vypsání předčasných parlamentních voleb před summitem EU 17. října, píše server ct24.cz. Shodli se na tom labouristé s Liberálními demokraty, Skotskou národní stranou a velšskou Plaid Cymru. Při pondělním hlasování se většinou zdrží, což schválení voleb zablokuje. Premiér Boris Johnson chce, aby se volby konaly 15. října. Prosazovat je začal poté, co ho parlament zavázal, že musí požádat EU o odklad brexitu, pokud nedosáhne dohody o jeho podobě. To Johnson dlouhodobě odmítá a rozhodnutí opozice označil za obrovskou politickou chybu. Poprvé poslancům návrh na konání předčasných voleb předložil ve středu. Labouristé se zdrželi, čímž mu nedali šanci projít.

Johnson mezitím navštívil sever Anglie a Skotsko. „Pojedu do Bruselu, dostanu dohodu a zajistíme, abychom odešli 31. října,“ řekl tam. Na dotaz, zda by uvažoval o rezignaci, pokud by se jeho plán nenaplnil, premiér odpověděl: „To není hypotéza, o které jsem připraven přemýšlet.“   V Londýně mezitím horní sněmovna britského parlamentu schválila návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Zbývá tak již jen poslední krok legislativního procesu - souhlas královny Alžběty II. Podle agentury Reuters by jej panovnice mohla udělit již v pondělí. Další zprávou de brexitové mozaiky je pak to, že londýnský soud zamítl žádost aktivistky a podnikatelky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér nemohl přerušit zasedání parlamentu a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody.

Sněmovna projedná senátní ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana bez stanoviska ústavně-právního výboru. Případné návrhy na schválení, nebo zamítnutí žaloby žádný ze členů výboru při páteční debatě nepodal. Výbor poslancům na návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) pouze doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně. Poslanec TOP 09 ale Dominik Feri neprosadil doporučení, aby poslanci o žalobě veřejně hlasovali. Sněmovna bude žalobu projednávat ve čtvrtek 26. září. Očekává se, že souhlas s jejím podáním horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Senát jednal o žalobě neveřejně; pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková z vládního hnutí ANO však označila žalobu za senátní interpretaci skutků. Předseda výboru Marek Benda (ODS) míní, že ze skutků by mohl být Zeman pohnán před Ústavní soud jen pro někdejší jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, ovšem už před pěti lety. Podle předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka by Sněmovna měla vyslovit se žalobou souhlas i v případě, že by v ní byl byť jen jediný protiústavní skutek. Kateřina Valachová (ČSSD) pak pokládá žalobu na prezidenta za „kvazitrestní řízení“. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost.

Švédský oděvní gigant H&M přestane kvůli požárům pralesa nakupovat kůži z Brazílie. Zákaz bude platit do té doby, než dostane firma záruky, že producenti kůže nepřispívají k poškozování Amazonie. Už minulý týden oznámila stejný krok americká společnost VF, pod kterou patří značky Timberland, Vans nebo The North Face. K požárům pralesa přispívají i místní chovatelé dobytka vypalováním porostu za účelem získání větších pastvin. Rozhodnutí H&M  podle agentury Reuters nebude mít větší ekonomický dopad, jde spíše o symbolické gesto, ale mohou ho následovat další firmy.

Brazílie vyvezla loni kůži za 1,3 miliardy eur (33,6 miliardy korun), většinu z toho do USA, Číny a Itálie. Většina kůže, kterou H&M využívá, pochází z Evropy. V Brazílii od začátku roku do 1. září vypuklo už asi 91 900 lesních požárů, z toho více než polovina v amazonském pralese. Podle místních médií je to nejvíce za předchozích devět let a proti stejnému období loni se počet lesních požárů zvýšil o 67 procent. V rámci amazonského pralesa se jejich počet zvýšil proti loňsku o 107 procent. Mezinárodní kritiku si v posledních týdnech vysloužil i brazilský krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro. Ten dlouhodobě čelí kritice, že zlehčuje varování ekologů před odlesňováním Amazonie a že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.

Skupina generálních prokurátorů zahájí antimonopolní vyšetřování internetové společnosti Facebook. „Spouštím vyšetřování Facebooku, abych zjistila, zda jejich kroky ohrožují údaje spotřebitelů, snižují spotřebitelům kvalitu výběru nebo zvyšují cenu reklamy,“ oznámila v pátek prokurátorka státu New York Letitia Jamesová. Vyšetřování se rovněž budou účastnit generální prokurátoři států Colorado, Florida, Iowa, Nebraska, Severní Karolína, Ohio a Tennessee a federálního distriktu (District of Columbia).

Agentura Reuters již v úterý přinesla informaci, že se generální prokurátoři více než tří desítek amerických států připravují na vyšetřování společnosti Google. Oficiálně by tento krok měl být ohlášen v pondělí. Zároveň ministerstvo spravedlnosti v USA oznámilo, že zahájí širší vyšetřování velkých digitálních firem. Tudíž se předpokládá, že se vyšetřování bude týkat společností Google, Amazon a Facebook - a možná také společnosti Apple. Facebook již kvůli zneužívání pozice na trhu vyšetřuje také Federální obchodní komise (FTC).

Dělníci v Uherském Brodě náhodou odkryli dva tisíce let starý hrob. Přivolaní archeologové určili, že jde zřejmě o hrob válečníka. „Tak bohatý hrob z tohoto období se na Moravě prozatím objevit nepodařilo,“ popsal pro ČT24 unikátní objev vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea Tomáš Chrástek. Podle něj mezi nejzajímavější nalezené předměty patří bronzové nádoby, pánev a naběračka, dále měl u sebe nebožtík milodary v podobě spon do vlasů a na hrudi.

Archeologové zatím určili, že šlo o dospělého muže, věk a další podrobnosti však odhalí až přesná analýza nálezů. Pomoci by k tomu měla i hlína, jejíž vzorky vědci odebrali při odkrývání. „Z oblasti pánve, z původního břicha a střev jsme odebrali vzorky na parazity, jestli daný jedinec trpěl nějakými chorobami,“ dodal archeolog Jaroslav Bartík. Kostra poté bude podrobena antropologickému zkoumání, až následně bude nález představen široké veřejnosti.