Informační servis

Druhý předběžný audit Evropské komise, který se tentokrát týká zemědělských dotací, dorazil ve středu do Česka . Zatímco v prvním auditu byl z členů vlády zmíněn jen premiér Babiš, tentokrát se v textu podle HN mluví také o ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a o jeho případném střetu zájmů. Jeho rodina podniká v zemědělství a jedna z firem dosáhla na evropské dotace. Ředitel SZIF Martin Šebestyán na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že fond nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí u podniků rodiny ministra Tomana, a to od 2. srpna 2018. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise.

Toman odmítl, že by se předběžná auditní zpráva týkala jeho střetu zájmů a totéž konstatoval Šebestyán. Česko bylo podle něj „jen“ požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. První bilaterální jednání mezi ministerstvem a EK bude 28. ledna 2020; podle Šebestyána je to normální postup, tedy šest měsíců po obdržení české verze zprávy. Ministr také řekl, že předběžná auditní zpráva obsahuje chyby a ministerstvo ji nezveřejní. Komise prý se odkazuje na paragrafy, které v legislativě neexistují, což činí podle něj text nedůvěryhodným. K druhé auditní zprávě se v Rádiu Impuls vyjádřil i premiér Andrej Babiš a zopakoval, že podle českého zákona ve střetu zájmu není.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nevidí důvod, proč by měli sociální demokraté odejít z vlády s hnutím ANO. Nešli prý do ní, aby řešili problémy koaličního partnera, ale aby prosazovali program, řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD, kde návrh na odchod nezazněl. Důvod prý není, dokud se straně bude dařit prosazovat priority. „Limity vládní spolupráce jsou jasně dány koaliční smlouvou. Jsou tak silné, že dochází někdy k velice rušným debatám ve smyslu koaličního jednání, například o financování záležitostí, které jsou v gesci ministryně práce a sociálních věcí,“ doplnil první místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Hamáček tak odmítl společné jednání, ke kterému ho vyzvali ve středu zástupci opozičních stran.  Lídři ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN chtěli s Hamáčkem a Okamurou mluvit o jejich mantinelech spolupráce s ANO. V úvahu podle opozice připadalo hlasování o nedůvěře vládě. Opozice tím reagovala na návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády Babiše. Premiér by se nicméně podle Hamáčka měl sejít s organizátory opakovaných demonstrací, které vybízejí k demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a předsedy vlády; je prý důležité vyslat signál lidem, že jejich názor politici vnímají. Zároveň Hamáček informoval, že poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z elektronické evidence tržeb, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS.

Středeční dánské parlamentní volby vyhrála se ziskem 25,9 procenta hlasů opoziční Sociálnědemokratická strana. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen již ve středu uznal porážku a ve čtvrtek předložil královně Margrethe II. rezignaci své vlády. Dánsko se tak po Švédsku a Finsku pravděpodobně stane třetí severskou zemí, kde v letošním roce zformuje kabinet sociální demokracie. Královna pravděpodobně pověří sestavením nového kabinetu vůdkyni Sociálnědemokratické strany Mette Frederiksen, která se ve svých 41 letech může stát nejmladším dánským premiérem. Nejspíše se pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran;  V otázce migrace, kde Frederiksen zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.

Předchozí vlády prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech. Velké volební ztráty přitom zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala, hlas jí odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů.

Peněžité dluhy dětí mladších 15 let možná budou přecházet ze zákona na jejich rodiče nebo na lidi, které je mají v péči. Předpokládá to poslanecká novela občanského zákoníku, kterou ve středečním úvodním kole podpořila sněmovna. Nyní ji projedná ústavně-právní výbor. Na zákonného zástupce by podle návrhu přecházely peněžité dluhy nezletilých už okamžikem svého vzniku. Pokud by dítě rodiče nebo člověka, do jehož péče by bylo svěřeno, nemělo, závazek by přešel na stát. Přenesení dluhu by podle novely nenastalo, pokud by dluh spočíval v povinnosti nezletilého dítěte nahradit úmyslně způsobenou škodu. Dluhy vznikají kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, telekomunikační služby nebo kvůli jízdě bez platné jízdenky.

Podle Kateřiny Valachové (ČSSD) návrh reaguje na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí.  Předlohu připravili poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních pirátů a lidovců. „Účelem zákona je poskytnutí zvláštní ochrany nezletilým osobám,“ uvedl Patrik Nacher (ANO), který už avizoval pozměňovací návrhy v souladu s připomínkami ministerstva spravedlnosti. To mimo jiné upozornilo, že návrh může vést k neodpovědnému jednání, a kritizuje přičítání dluhů ve všech případech pěstounovi. Vedle novely občanského zákoníku připravila skupina poslanců také změnu insolvenčního zákona, která by lidem umožnila zbavit se dluhů z dětství ve výhodnějším režimu do tří let.

Vedení německého hlavního města Berlína plánuje řešit současnou bytovou krizi pětiletým zmrazením růstu cen bydlení a stanovením maximální výše nájemného. Senát Berlína, který je současně spolkovou zemí, bude 18. června hlasovat o zákonu, aby nově uzavřené nájemní smlouvy napříště neobsahovaly vyšší částky, než které obsahují smlouvy předešlé. Nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za příliš vysoké, bude rovněž sníženo na stanovenou nejvyšší úroveň. V Senátu, který je nejvyšším berlínským výkonným orgánem, má většinu levicová koalice složená ze sociálních demokratů strany Levice a Zelených. Pokud bude zákon schválen, má začít platit od ledna 2020.

Zastropování nájemného zákonem je prioritním projektem berlínské SPD a vychází vstříc iniciativám občanů, kteří kvůli stoupajícím cenám bydlení v německé metropoli opakovaně demonstrovali v ulicích. Podkladem plánu je sporná právní analýza, podle níž může zakázat zvyšování nájmů nejen spolková vláda, ale i jednotlivé země. Podobné požadavky na stanovení stropu v nájemném se již objevily také v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Oproti Berlínu však tato města zatím nehodlají jít cestou zvláštního zákona. Návrh ostře kritizuje CDU, která je v Berlíně v opozici. „Trh s byty tím směřuje přímo k plánovanému hospodářství,“ uvedl stranický expert na bydlení ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak.

Internetový prodejce Amazon začne za několik měsíců doručovat první zásilky drony. Služba Prime Air dodá zákazníkům domů z počátku menší potřeby do domácnosti, jako je zubní pasta nebo holicí strojek. Bezpilotní letadlo představené ve středu bude mít počítačové vidění a bude schopné z výšky rozeznávat lidi, zvířata a překážky typu prádelních šňůr nebo telefonních drátů a dokáže se jim vyhnout, uvedla firma.

Plně elektrizovaný stroj umí překonat vzdálenost až 24 kilometrů a do půl hodiny doručí balíček o váze do 2,3 kilogramu. Dokáže vertikálně vzlétat a přistávat, ve výšce se pohybovat jako letadlo a plynule mezi oběma režimy přecházet, uvedl při jeho představování na technologické konferenci v americkém státě Nevada manažer Jeff Wilke, který má v Amazonu vývoj nové služby na starosti. Největší internetový prodejce na světě neuvedl, kde první donáškové drony nasadí, ani přesné datum spuštění služby Prime Air.

Doposud testoval Amazon doručování drony v Británii, připomněla agentura DPA. V roce 2016 tam tímto způsobem doručili první objednávku zákazníkovi 13 minut po jejím odeslání, oznámil tehdy Bezos na Twitteru. Wilke na svém blogu uvádí, že donášky drony budou šetrné k životnímu prostředí, protože ušetří náklady na pohon a omezí uhlíkové emise. Podle agentury DPA Amazon současně v Seattlu testuje i malé doručovací roboty, kteří umějí jezdit po chodníku.