Informační servis

Delegace Poslanecké sněmovny absolvovala v polovině května týdenní návštěvu Peru. Její členové během ní strávili tři dny v turistickém městě Cuzco a na Machu Picchu, ubytování v luxusních hotelech i letenky přitom platil stát. Pětičlennou delegaci kontrolního výboru vedl místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel (ČSSD), s ním cestovali Ivana Nevludová (nezařazená), Přemysl Mališ (ANO), Vojtěch Munzar (ODS) a Roman Kubíček (ANO). Cesty se účastnil také prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala.

Delegace absolvovala dvě oficiální schůzky: nejdříve je přijala šéfka odboru mezinárodních vztahů místního hejtmanství a poté následovalo přijetí v kanceláři starosty Cuzca Victora Boluarte Medina, který byl na počátku roku odsouzen k dvouleté podmínce za finanční machinace s veřejnými prostředky. Poté měla česká delegace turistickou prohlídku původního hlavního města incké říše Cuzca, další den následovala celodenní návštěva Machu Picchu, obojí s průvodcem. Informaci přinesl zpravodajský server iRozhlas.

Podezření, že český premiér je kvůli čerpání peněz pro Agrofert ve střetu zájmů, dává v Bruselu do pohybu další orgány. Kvůli nejasnostem a průtahům v dosavadním prošetřování se do věci vložila evropská ombudsmanka Emily O'Reilly, která reaguje na podnět českých Pirátů - a to kvůli souběhu Babišova politického a podnikatelského angažmá. Její úřad má v náplni práce řešit v první řadě stížnosti na nesprávný úřední postup unijních orgánů.

Věc, v níž ombudsmanka zahájila šetření, je na webu jejího úřadu popsána jako „Odmítnutí Komise poskytnout úplný přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se střetu zájmů v České republice“.  „Mějte na paměti, že šetření se týká odmítnutí poskytnout dokumenty, a ne samotné podstaty dokumentů,“ doplnila Respektu mluvčí ombudsmanky Honor Mahony.

Právní úprava uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace se měnit nebude. Ústavní soud zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení paragrafů několika zákonů. Současná úprava umožňuje operátorům, aby si data ukládali na půl roku a na vyžádání je poskytli policii či tajným službám. Vyšetřovatelé tak mohou například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, zda si vyměnili e-maily nebo kde se pohybovali. Povinnost se netýká obsahu hovorů a zpráv. Poslancům vadilo plošné shromažďování, jenž považují za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou – a okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Navíc prý neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.

Princip plošného shromažďování údajů není podle soudu protiústavní a současná úprava je přiměřená vzhledem ke svému účelu. „V dnešní době, kdy se trestná činnost přesouvá na internet, kdy se páchá čím dál víc trestných činů prostřednictvím sociálních sítí, by bylo absurdní zakázat státu, který má povinnost dohlížet na bezpečnost občanů a chránit majetek, přístup k podobným informacím,“ řekl soudce Jaromír Jirsa. S nálezem přijatým většinou pléna ÚS se však neztotožnila soudkyně Kateřina Šimáčková. Soudkyni vadily nedostatečné záruky před zneužitím, čímž argumentovali i poslanci ve svém návrhu.

Mezi vládními konzervativci zesílil tlak na premiérku Theresu May, aby okamžitě opustila funkci, píše web ČT24. Britský tisk spekuluje o revoltě ve vládě. Ministr životního prostředí Michael Gove naznačil, že premiérka možná v parlamentu na začátku června nepředloží napočtvrté svou brexitovou dohodu. May ale tvrdí, že plán zůstává stejný. V úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.

Podle May přitom není další referendum pro Británii dobré, správnou cestu vidí v prosazení brexitu, jak si občané před třemi lety odhlasovali. Premiérka během interpelací znovu varovala před brexitem bez dohody, na který se vláda stále připravuje.  Jedinou možností, jak se tomuto scénáři vyhnout, je podle May prosadit napočtvrté její smlouvu v parlamentu. „Věřím, že všichni věříme v demokracii. Je třeba kompromisů na obou stranách. Každý, kdo hlasuje proti dohodě, hlasuje proti brexitu,“ podotkla premiérka s tím, že většina poslanců odmítá neřízený brexit, ale zároveň i stažení žádosti o brexit. Premiérka se během interpelací také zavázala, že vláda bude usilovat o to, aby mez Irskem a Severním Irskem nevznikla tvrdá hranice, jak se mnozí obávají.

Česká polostátní energetická společnost ČEZ zvažuje, zda se stáhnout z Rumunska. Napsal to rumunský list Ziarul Financiar s odkazem na anonymní zdroj. Mluvčí firmy Ladislav Kříž nechtěl celou věc komentovat. Podle rumunských médií o záměru firma informovala místní úřady a příští týden má do Bukurešti dorazit zástupce ČEZ. V Rumunsku Skupina ČEZ působí od roku 2005, kdy koupila jednu z tamních distribučních společností. Kromě distribuce se věnuje výrobě a prodeji elektřiny, prodeji plynu, obchodování s komoditami a nabízí i energetické služby firmám. Jedním z nejhodnotnějších aktiv je i obří větrný park Fantanele a Cogealac.

ČEZ je za své působení ve východní Evropě často kritizován. Akcionáři během poslední valné hromady obvinili vedení, že nedokáže dosáhnout dlouhodobé ziskovosti na trzích v Rumunsku, Albánii, Bulharsku a Turecku, uvedl deník Romania Insider. Český stát, který je 70procentním vlastníkem společnosti, chce, aby ČEZ využil své finanční zdroje při stavbě nových jaderných bloků. Rumunsko není první země středovýchodní Evropy, ze které by se ČEZ stahoval. V roce 2017 započal rozprodávat svá aktiva v Bulharsku, poté co vedl spory s místními úřady. Proti ČEZ se v zemi dokonce protestovalo.

Nový španělský parlament se pyšní nejvyšším počtem žen z celé EU. Podíl žen v dolní komoře je vyšší než po minulých volbách v roce 2016 a stal se nově nejvyšším v Evropské unii. Ve španělském Kongresu usedne 164 žen; z celkového počtu 350 poslanců španělského parlamentu tak tvoří ženy 46,9 procenta. Úspěch žen je přičítán faktu, že feminismus a rovnost za boj pohlaví je jedním z hlavních a nejvýraznějších témat ve Španělsku, a to včetně volebních programů velkých stran.

Přes 40 procent tvoří ženy v národních parlamentech unijních zemí pouze ve Španělsku, Švédsku a Finsku. Těsně za nimi jsou Francie, Dánsko, Belgie a Rakousko, kde podíl poslankyň činí více než 37 procent. Nejhůře je na tom naopak Maďarsko, Malta, Řecko a Kypr. V těchto zemích je v zákonodárných sborech méně než pětina žen. V Česku v poslanecké sněmovně najdeme 23 procent poslankyň.