Informační servis

Britové a země Evropské unie se dohodli na odkladu hrozby takzvaného divokého brexitu nejméně do 12. dubna. Varianta, že Velká Británie z EU poté odejde bez jakékoliv dohody, je však navzdory tomu stále reálná. Divoký brexit by měl podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku. Zdaleka nejvíc by poškodil Spojené království, ale v menší míře by zasáhl i státy EU včetně Česka. Británie měla podle původního plánu z unie vystoupit už za týden, 29. března. Premiérka Theresa May ale Brusel požádala o odklad. Britští politici se totiž nebyli ani po téměř třech letech od referenda schopní domluvit, jak si vystoupení z EU představují.

Jediný plán předložila sama May, která se na něm loni dohodla se zástupci EU. Britští poslanci ho ale už dvakrát odmítli schválit. A to hlavně kvůli pasážím týkajícím se snahy vyhnout se nutnosti obnovit hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které patří Spojenému království. Odpůrcům premiérky v její vlastní konzervativní straně se nelíbí, že by Británie mohla v zájmu zachování současného stavu bez faktické hranice na irském ostrově zůstat po určitou dobu členem celní unie. Lídři členských zemí EU odsouhlasili v noci na pátek na summitu v Bruselu odložení data brexitu na 22. května. Avšak jen pod podmínkou, že britský parlament změní názor a během příštího týdne schválí dohodu o podobě brexitu, kterou Theresa May dojednala. Pokud smlouva v parlamentu opět narazí, musí Londýn unii do 12. dubna informovat, jak chce postupovat dál. Toto datum má svůj význam - po jeho uplynutí by už Británie na svém území nestihla připravit volby do Evropského parlamentu, které začnou 23. května. V tom případě by z EU musela k 22. květnu odejít, i kdyby to mělo znamenat divoký brexit.

Českobudějovická diecéze nedokázala za deset let vyřešit případ, ve kterém jejího kněze obvinilo několik věřících žen ze sexuálního zneužívání. Jedna z nich mluví o dlouholetém znásilňování. Svědectví přinesla TV Seznam a následně oslovila i kardinála Dominika Duku, který však tvrdí, že o žádných takových případech neví. Kněze, který dívky údajně zneužíval, církev přeřadila do jiného města. „Mezi našimi řadami se najdou lidé, kteří neplní své povinnosti. Tak je tomu v celé společnosti. Ale katolická církev není organizace, která by byla hlavním problematickým členem této společnosti,“ vyjádřil se Duka. Současný českobudějovický biskup Vladimír Kročil začal situaci řešit až na podnět Vatikánu, kam zneužívaná žena zaslala výpověď. Vatikán pak nařídil celou situaci prošetřit.

Pacienti s rakovinou kůže jsou v neobvyklé situaci. Výrobce přestal lék do Česka dovážet, a pokud ho pacient potřebuje, zaplatí si ho sám. Metvix je totiž k dostání pouze v Německu nebo v Rakousku a pětigramová tuba, která vydrží v průměru na šest aplikací, stojí v přepočtu zhruba 6500 korun. „V ordinaci už nemáme žádné zásoby tohoto léku, pacienti si ho musí nechat dovézt ze zahraničí a platit si ho ze svých peněz. Žádná jiná alternativa k tomuto léku v současné době neexistuje,“ potvrzuje dermatovenerolog Štěpán Hrňa. Mast využívají pacienti s takzvaným bazaliomem, což je jeden z nejčastějších nádorů kůže, kterým trpí většinou starší lidé. „Pro důchodce je šest až sedm tisíc za lék velký výdaj, který je může omezovat v přístupu k léčbě,“ poznamenává lékař.

Problém potvrzuje také šéf Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady Petr Arenberger: „Lék je u nás skutečně nedostupný. Metvix se používá na léčbu bazaliomu, tedy zhoubného nádoru kůže do tloušťky zhruba 2 mm. Pacientů s touto diagnózou máme na naší klinice každoročně několik stovek.“  Bazaliom se dá léčit i jinak - lékaři mohou pacientovi odstranit nádor chirurgicky. „Fototerapie je ale na rozdíl od klasického chirurgického zákroku méně invazivní metoda, navíc operace pro některé pacienty není vůbec vhodná,“ upozorňuje Hrňa.

Lék chybí proto, že firma Galderma prozatím ukončila distribuci do ČR. Důvodem je prý nedostatečná poptávka, takže dodávky nebyly výhodné. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má dostupnost léků na starosti, radí, že si pacient nemusí shánět lék na vlastní pěst. Ošetřující lékař ho může předepsat v režimu takzvaného individuálního dovozu, kdy lékárna objedná léčivo v zahraničí a pacient může žádat peníze zpětně u pojišťovny. Takový postup je ale pro lékaře administrativně náročný a proto ho pacientům obvykle nenabízejí.

Populistická krajně pravicová strana Fórum pro demokracii zvítězila ve středečních provinčních volbách v Nizozemsku. Výsledky hlasování určí také složení Senátu, kde se krajní pravice nově stala druhou nejsilnější stranou. Premiér Mark Rutte v něm přišel o většinovou převahu a bude muset hledat podporu mimo svoji koalici. Rutteho liberální Lidové straně pro svobodu a demokracii (VVD) v Senátu podle předběžných výsledků zbývá 12 křesel, což je o jedno méně oproti předchozímu volebnímu období. Fórum pro demokracii, které bylo v provinčních volbách nováčkem, bude mít v 74členném Senátu deset zástupců. Stranu v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, kterého Reuters přirovnává k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi pro jeho tvrdé odmítání přistěhovalectví a nacionalismus v kulturních i ekonomických otázkách.

Baudet se domnívá, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii a zbavit se eura. Výsledek podle magazínu Politico ukazuje sílící popularitu pravicového populismu i v Nizozemí. K Baudetovu úspěchu pravděpodobně přispěl také nedávný útok v tramvaji v Utrechtu: ze zastřelení tří lidí byl už obviněn 37letý muž tureckého původu. Vyšetřovatelé se stále více kloní k tomu, že šlo o teroristický útok. Baudet jen pár hodin po útoku v Utrechtu obvinil z incidentu migrační politiku současné vlády. „Stojíme na troskách něčeho, co kdysi byla nejkrásnější civilizace na světě,“ řekl a dodal, že arogance elit byla potrestána. Všechny ostatní strany na projev úcty k obětem zastavily kampaň.

Senátoři se poprvé vyhnuli pietě, které se účastní předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. K bojkotu se nakonec připojili i zástupci ministerstva obrany, hlavního města či Prahy 6. Všem vadí Vodičkova veřejná vystoupení a vedení svazu. Senát tak vzpomínkové setkání na počest odbojáře Václava Morávka uspořádal o hodinu dříve než zmíněný spolek.

Svaz a Vodička čelí kritice za to, že loni ocenili komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který se jako policista podílel v roce 1989 na potlačování demonstrací. Pozornost vzbudil i Vodičkův projev na tryzně v Terezíně. V reakci na něj židovské obce označily jeho výroky o uprchlících za xenofobní. Naposledy na sebe svaz upozornil minulý týden, kdy na akci k výročí 80 let od začátku nacistické okupace vystoupil poslanec Václav Klaus a přirovnal Macronův plán na reformu Evropské unie ke knize Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Lidé s velmi světlou pletí a světlými nebo nazrzlými vlasy – to je tradiční představa rodilého Angličana, jakou chová svět i sami obyvatelé Britských ostrovů. Přelomový výzkum těl z poloviny 16. století ale tento zažitý názor začíná vyvracet. Analýza DNA obyvatel ostrovů totiž ukazuje, že v rušných přístavech námořní velmoci mohlo žít už tehdy velké množství lidí z Asie a Afriky, informuje server ČT24.

Londýn 21. století je pulzující metropolí s téměř deseti miliony obyvatel a domovem pro lidi stovek národností a vyznání. Původních ostrovanů tam žije jen něco málo přes polovinu, zbytek má své kořeny v Asii, Africe nebo Americe. Britští vědci teď našli důkaz, že Británie mohla být příslovečným „tavícím kotlem“ už v pozdním středověku. Podařilo se jim například objevit lebku, která patřila jednomu z námořníků krále Jindřicha VIII. V polovině 16. století byl členem elitní posádky na válečné lodi Mary Rose. Test DNA nyní ukázal, že voják nebyl čistý Brit – zčásti totiž pocházel ze severní Afriky.

„Na tomto objevu je skvělé to, že vědecky potvrzuje, co nám historie už dávno napovídala. Když ji totiž studujete pozorně, odhalí vám, jak nesmírně různorodá naše minulost byla,“ uvedla Alexandra Hildred, která výzkum vedla. Neznámý voják od vědců dostal přezdívku Henry, africké kořeny podle nich zdědil po otci. Vědci zatím prozkoumali pouze ostatky osmi z 500 utonulých námořníků z lodi Mary Rose, i tak ale mají nová zjištění šanci přepsat učebnice dějepisu.