Informační servis

Poslanecká sněmovna v úterý hlasovala o tom, zda se bude zabývat novelou občanského zákoníku, který by homosexuálům a lesbám umožnil uzavírat manželství - podle současných zákonů smějí příslušníci stejného pohlaví uzavírat pouze registrované partnerství. Pro zařazení zákona na program schůzce ale hlasovalo jen 44 z přítomných 176 poslanců, a návrh tedy neprošel. Za práva homosexuálů se postavili poslanci Pirátů, většina klubu ČSSD a pak už jen pár jedinců.

Drtivá většina nejsilnějšího hnutí ANO se zdržela hlasování. Ukázalo se tedy, že zákon, který by umožnil sňatek také gayům a lesbám, v současné Sněmovně nemá většinovou podporu. Dolní komora začala novelu občanského zákoníku, pod kterou se podepsalo 46 poslanců a poslankyň různých klubů v čele s Radkou Maxovou, projednávat loni v listopadu. Neukončila ale ani úvodní kolo debaty. Sněmovna se v úterý dále mimo jiné usnesla na tom, že poslancům budou od nynějška hrozit peněžité postihy za neúčast na jednání pléna, výborů nebo komisí, pokud se neomluví. O srážkách z platu bude rozhodovat organizační výbor.

Ústavní soud se zastal Lukáše Nečesaného souzeného už šestým rokem za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku roku 2013. Hradecký soud mladíka nejprve několikrát poslal do vězení, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu ho však už dvakrát zprostil viny. Vrchní soud rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a loni i druhou změnu soudního senátu. Nečesaný podal ústavní stížnost. Ústavní soud mu dal zapravdu a loňské rozhodnutí vrchního soudu zrušil. Rodina i advokát Nečesaného nález vítá.

Vrchní soud bude nyní muset rozhodnout znovu. Musí přitom vycházet ze skutečnosti, že Ústavní soud nesouhlasí se změnou senátu, po níž by na hradeckém soudě rozhodoval o věci už třetí senát. „Z hlediska ústavních zásad to přesahuje meze, které může Ústavní soud respektovat. Věc se dostala do stadia, kdy je třeba říct dost a konečně rozhodnout,“ uvedl soudce Jan Filip. Podle Ústavního soudu padlo v případu postupně už 12 rozhodnutí. Filip přitom podtrhl, že Ústavní soud nerozhoduje o věci jako takové. „Ústavní soud se snažil v této otázce nevyjadřovat. Jednotlivými koly rozhodování začaly ale trošku převládat emoce, takže je potřeba se znovu vrátit k tomu, jestli jsou, nebo nejsou důkazy. Pokud ale nalézací soud rozhodne o zproštění, odvolací soud má omezené prostředky, jak tomu zabránit,“ uvedl. Ústavní soud zároveň odmítl tu část Nečesaného stížnosti, která se týkala údajné podjatosti soudců.

Demokraté a republikáni v americkém Kongresu dosáhli rámcové dohody na podmínkách financování vlády tak, aby nedošlo k pádu federálních úřadů do platební neschopnosti. V pondělí večer místního času to podle agentury Reuters oznámili straničtí vyjednávači. Nyní musí ještě vyslovit souhlas prezident Donald Trump. Republikánský senátor Richard Shelby, který se vyjednávání zúčastnil, prohlásil, že na podrobnostech dohody zahrnující i zabezpečení hranic budou nyní pracovat na nižší úrovni stranické týmy. Demokratická kongresmanka Nita Lowey uvedla, že podrobnosti dohody by mohly být hotové do středy. Zákon o financování vlády musí být schválen do pátku, jinak opět hrozí, že část federálních úřadů nebude mít peníze na svůj provoz.

Jádrem finančního sporu je otázka migrace. Americký prezident žádal po Kongresu peníze na vybudování pohraniční zdi, což demokraté odmítli. Poté, co ani jedna strana neustoupila, zůstala loni v prosinci část federálních úřadů bez peněz. Krizový stav trval 35 dní, poté se demokraté s republikány dohodli na tři týdny financování obnovit a během té doby vyjednat kompromis. To se nyní zřejmě podařilo. Ačkoli podmínky dohody oficiálně zveřejněny nebyly, televize CNN informovala, že v ujednání je 1,375 miliardy dolarů na vybudování nové pohraniční bariéry v délce 88,5 kilometru v oblasti Rio Grande Valley. Tuto oblast podél řeky Rio Grande považuje Bílý dům a také pohraniční stráž za prioritní. Dohoda nicméně nepočítá s žádnými penězi na zeď, zamýšlené stavby na hranicích označuje jako plot či bariéry.

Zástupci Starostů a nezávislých a TOP 09 se dohodli, že do květnových voleb do Evropského parlamentu půjdou spolu. Jednotnou kandidátku obou stran povede předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Dvojkou na kandidátce má být Stanislav Polčák ze STAN, uvedl server Aktuálně.cz. Na dalších místech budou i zástupci menších regionálních stran či předseda Strany zelených Petr Štěpánek.

Celá kandidátka bude představena příští týden, informoval na Twitteru Marek Ženíšek z TOP 09. Jednání mezi TOP 09 a STAN probíhala delší dobu a nebyla bez problémů – což ukazuje také hlavní téma aktuálního Respektu, které popisuje dlouhodobou neschopnost malých středopravých stran domluvit se na spolupráci.

U nejvyššího soudu v Madridu v úterý začal proces s dvanácti bývalými členy politického vedení regionu Katalánska. Politici jsou obžalováni kvůli schválení regionálních zákonů, které odporují španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Obžalovaným za vzpouru hrozí 16 až 25 let vězení. Soudní proces potrvá tři měsíce, vysílá ho televize a je o něj mimořádný zájem; kromě španělských se mu věnují francouzská, německá i čínská média.

Na místo před devátou hodinou dorazil katalánský premiér Quim Torra, který už dříve vyzval k osvobození obžalovaných. Vstupu do budovy se domáhá stovka studentů práv a příznivců krajně pravicové strany Vox. Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných. Zastánci souzených označují katalánské politiky za politické vězně, a stejně tak mají za politický i vlastní proces.Vláda toto nařčení odmítá. Tvrdí, že obžalovaní porušili zákon a soudci postupují v mezích právního řádu. Katalánští separatisté vyzvali Katalánce, aby v úterý večer přišli na demonstraci v Barceloně. Další velký protest se má konat v sobotu a na příští středu je naplánována generální stávka.

Skupina bojovníků takzvaného Islámského státu se pokusila svrhnout vlastního lídra, prvního chalífu Abú Bakr al-Bagdádího. Spiknutí ale dopadlo pro rebely tragicky. Později se ukázalo, že nejvyšší muž IS je navzdory spekulacím stále naživu. „Byl to velmi ostrý boj. Měli vybudované tunely mezi domy. Mnoho lidí zemřelo,“ popsal očitý svědek, třiapadesátiletý Jumah Hamdi Hamdan. „Byli to především Tunisané,“ dodal.  O unikátním svědectví z britského listu The Guardian píše Aktuálně.cz.

Proti nejmocnějšímu muži v IS se vzbouřila skupina bojovníků, kteří se do organizace nechali naverbovat ze zahraničí. Neuspěli. Na vůdce rebelů, kterému se podařilo uprchnout, je vypsána odměna. Ostatní byli nejspíš popraveni. O život Bagdádího s nimi bojovala jeho osobní stráž. Ta, která ho poslední půlrok před pokusem o puč nenápadně doprovázela na každém kroku v malé syrské vesnici nedaleko iráckých hranic, kde se vůdce IS ukrýval.

Bagdádí se podle Hamdana snažil být nenápadný. „Nepohyboval se po městě se svými bodyguardy, ale my jsme věděli, že jsou opodál. Jezdil ve svém starém červeném opelu,“ popsal. Informace o neúspěšném pokusu o svržení Bagdádího se poprvé v médiích objevily před několika dny. Teď ale vyšlo najevo, že celá akce proběhla už v září. „Viděl jsem ho na vlastní oči. Bezvěrci se ho pokusili zajmout,“ vyprávěl britským novinářům Hamdan, kterého později evakuovali z malé vesnice nedaleko iráckých hranic, poslední syrské bašty islamistů. Bagdádí pak podle něj utekl do vedlejší vesnice Baghúz, odkud letos v lednu zřejmě unikl do pouště, kde se skrývá. Jde o poslední bezpečné místo. Takzvaný chalífát, který v roce 2014 vyhlásil , se všude okolo pomalu hroutí.