Informační servis

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu podpořil přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkem za 983 milionů korun.  Nejvyšší přesun prosadila předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM, tedy strany, která ve sněmovně toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Z několika kapitol by mělo jít 600 milionů korun na výstavbu a opravy obecních základních a mateřských škol a polovina z částky na vznik nájemních bytů. Vostrá potvrdila, že návrh na přesun 300 milionů korun na podporu výstavby nájemného bydlení byl jednou z podmínek KSČM pro podporu rozpočtu ve třetím čtení.Rozpočtový výbor podpořil i její druhý návrh na posílení částek na platy zaměstnanců v sedmi rozpočtových kapitolách - prezidentské kanceláře, Senátu, sněmovny, kanceláře ombudsmanky, Ústavního soudu, Úřadu Národní rozpočtové rady a Nejvyššího kontrolního úřadu. V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí by pak mělo jít 327 milionů korun navíc na investice v sociálních službách na úkor dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Přesun úspěšně navrhoval Roman Onderka (ČSSD). Neprošel naopak návrh jeho kolegyně Kateřiny Valachové na příplatky pedagogickým pracovníkům ve výši 700 milionů korun. Výbory žádaly přesuny peněz asi za 1,35 miliardy korun, rozpočtový výbor nepodpořil žádný z požadavků. Poslanci pak navrhovali přesuny za více než 5,2 miliardy korun. Další návrhy úprav budou moci předkládat při druhém čtení rozpočtu na plénu.

Agentura Interfax informuje s odvoláním na mluvčího Jižního vojenského okruhu Ruska, že země posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf. Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že podle ukrajinské rozvědky Rusko plánuje proti jeho zemi pozemní ofenzivu. Jeho slova potvrdil Hospodářským novinám bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski: "Kreml rozmístil své mechanizované divize kolem Ukrajiny tak, jako by se připravoval na koncentrovaný útok na Kyjev. Rozmístění vojenských jednotek je drahý byznys, někdo to dělá s nějakým cílem.“ Tři dny po zadržení svých tří lodí v Kerčském průlivu u břehů Krymu zároveň Ukrajina žádá Západ o větší diplomatickou a vojenskou pomoc proti Rusku. Evropské země, vedení NATO i Spojené státy sice Rusko za útok na moři kritizují a žádají propuštění zajatců, ale volání po ekonomickém potrestání Moskvy je ojedinělé.

V naší blízkosti ho vysloveně podporuje Polsko slovy prezidenta Andrzeje Dudy, naopak maďarská vláda Viktora Orbána chce protiruské sankce omezit a postupně zrušit, vstřícně se vůči Kremlu vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Porošenka z odpovědnosti za nedělní incident. Střet prý záměrně vyprovokoval, aby si doma zvýšil popularitu před březnovými prezidentskými volbami. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci napětí pohrozil, že by mohl zrušit plánovanou schůzku s Putinem, jež se má uskutečnit na okraj summitu G20 v Argentině. Putin s ní ale dál počítá.

https://www.youtube.com/watch?v=bxYyLqHlggA

Textilní tiskařská technika modrotisk je od středy na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Při zasedání na Mauriciu o tom rozhodl mezivládní výbor, informovalo UNESCO na svém twitterovém účtu. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Pro Česko jde už o šestou položku na seznamu nehmotného kulturního dědictví, naposledy na něj předloni přibyla společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství.

Dále je na listině sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě země. V řešení je aktuálně i žádost o výhradně českém zápisu tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob. Ukázky modrotisku můžete momentálně vidět i ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let. Adéla Součková ho zde prezentuje v podobě obrazců, jimiž pokryla plátěný stan ve tvaru jurty.

Statistici oznámili, že Česku hrozí vymírání. Zatímco v roce 2018 bylo v populaci 1,67 milionů dětí, v roce 2100 jich bude o 170 tisíc méně. Počet seniorů naopak vzroste o více než milion a budou tvořit téměř třetinu obyvatel země. Muži budou mít naději žít téměř do 88 let, tedy zhruba o 11 let déle než dnes. Ženy by se mohly dožívat až 91 let, což je o téměř deset let víc. „K projekci je potřeba přistupovat opatrně,“ cituje ovšem server iDnes.cz Jaroslava Sixtu, místopředsedu Českého statistického úřadu.

Některé podstatné jevy, které mohou strukturu obyvatelstva zásadně ovlivnit, se dají jen velmi těžko předvídat. Především výkyvy ekonomiky, změny legislativy nebo případné epidemie. ČSÚ raději vypracoval hned tři prognózy: podle nejoptimističtější varianty by u nás na konci století mohlo žít přes 12 milionů obyvatel, podle nejpesimističtější jen 7,4 milionu; střední varianta počítá s číslem 10,5 milionů lidí, tedy víceméně s dnešním počtem. Vyrovnat úbytek by pochopitelně mohla migrace, ovšem té není většina zdejší veřejnosti nakloněná.

Milovníci pražské mostní architektury zažívají vzrušující období. V úterý pro ně přišla dobrá zpráva z Holešovic, respektive z Libně, že se vedení města rozhodlo zachránit Libeňský most, jejž chtěl minulý magistrát zbořit. A ve středu server Aktuálně.cz publikuje negativní posudek pražských památkářů, podle něhož bude jen velmi těžké udržet ve stávající podobě železniční most na Výtoni. Nová studie Kloknerova ústavu stanovuje životnost mostu nanejvýš na pět let, poté po něm nebudou smět vlaky jezdit. Variantu, že most nepůjde opravit, si památkáři dosud nepřipouštěli, ovšem realita je – zdá se – neúprosná.

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ sdělil Aktuálně.cz ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko. Závěry v pondělí představí památkáři spolu s odborníky z Kloknerova ústavu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Památkáři nicméně půjdou na jednání hledat kompromis, kterým by podle nich bylo zachování kamenných pilířů a citlivé nahrazení ocelových částí mostu novými.

Nejnovější výzkumy potvrdily, že obří sibiřský nosorožec – který mohl být podle některých názorů předobrazem bájného jednorožce – žil na Zemi mnohem déle, než si vědci mysleli. Původně měli za to, že vymřel před 200 tisíci lety, ale nové výzkumy fosílií a radiokarbonové testy ukázaly, že tvor Elasmotherium sibericum pobýval na pláních východní Evropy a centrální Asie ještě před 36 – 39 tisíci lety, tedy souběžně s prvními zástupci lidského rodu.

Spolu se sibiřským nosorožcem zmizela celá skupina těchto zvířat – a jak ukázaly výzkumy DNA, právě do doby před 40 tisíci lety se také datuje oddělení větve pěti druhů současných nosorožců.

Ač se o vyhynulém zvířeti mluví jako o jednorožci, chlupatý a svalnatý tvor připomínal ve skutečnosti spíš mamuta či nosorožce, jen na rozdíl od něj mu dlouhý roh vyrůstal přímo na čele. Byl dva metry vysoký, na délku měřil přes čtyři metry a vážil okolo čtyř tun. Byl to býložravec – a právě strava mohla být důvodem vyhynutí. Nové důkazy totiž ukazují, že byl velmi vybíravý a také citlivý na změny prostředí, jak vysvětluje Adrian Lister z londýnského Natural History Musea, který novou studii vedl.

Vědci tak věří, že by jim její výsledky mohly pomoci při výzkumu zániku živočišných druhů i v záchraně dnešních jednorožců, které podobně ohrožují změny biotopu, globální oteplování a pytláctví.  Do zmíněné doby před 40 tisíci let totiž spadá oteplení země a s tím úbytek tvrdých trav, kterými se živil, a proměna vegetace na travnatých pláních, kde dávný jednorožec žil. Vědci zkoumali jeho zuby a jeho způsob stravování popisují jako pomalu se pohybující obří sekačku. Po poslední době ledové zmizely kvůli změnám klimatu, ztrátě vegetace i lovu i další stovky velkých druhů savců.

Podle některých teorií byl sibiřských nosorožec předobrazem bájných jednorožců, podle jiných názorů je ale větším favoritem na tuto pozici narval, ač jde o kytovce.