Informační servis

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý byl odsouzen – nepravomocně – k devíti letům vězení za přijímání úplatků. Spolu s ním bylo odsouzeno dalších šest lidí. Je to další milník v příběhu korupce, která nebyla nejdříve vyšetřována. Teprve po zásahu poslance Ludvíka Hovorky, informací z Nadačního fondu proti korupci a výměny garnitury státních zástupců se rozjelo pátrání. Dbalý se z přijímání úplatků v podstatě usvědčil sám. Elektronickým deníkem a fotografiemi, na kterých pózuje s balíky peněz.

Lékařova obhajoba, podle níž byl deník fikcí, je podle soudkyně nevěrohodná. Poznámky, které nalezla policie při prohlídce Dbalého bytu, se obžalovaný později snažil vydávat za smyšlený spisek z lékařského prostředí. „Tento elektronický diář poskytuje zcela pravdivý obraz o tom, jaké poměry v tehdejší době ve zdravotnictví panovaly včetně způsobů nezákonného obohacování,“ řekla soudkyně Slepičková. Poukázala na to, že pečlivé a podrobné zápisky obsahovaly i řadu objektivních dat, která bylo možno ověřit. Vladimír Dbalý se na místě proti rozsudku odvolal.

Většina současných významných světových politiků tráví čas na zasedání OSN v New Yorku, což do velké míry „zuniformovalo“ informace o světovém dění v médiích. Jedna z nejčastějších mediálních novinek se týká Donalda Trumpa a toho, jak se mu delegáti OSN smáli při projevu, když prezident USA zmínil, že jím řízená administrativa udělala jen za dobu vládnutí víc práce než administrativy všech prezidentů před ním po celou dobu mandátu. Trump reagoval, že takovou reakci nečekal, a pak pochválil KLDR za snahu o demilitarizaci korejského poloostrova

Francouzský prezident Emmanuel Macron v OSN oznámil nové diplomatické iniciativy, které podle něj mohou přispět k řešení krizí v Sýrii nebo Barmě. Dal podmínku, že barmské vojenské akce proti menšinovým Rohingům musejí ihned přestat, a slíbil mobilizovat kvůli násilí v této zemi Radu bezpečnosti OSN. Britská premiérka Theresa May pak ve svém projevu  ujistila ostatní světové lídry, že Velká Británie i po Brexitu bude nadále spolehlivým partnerem. Podle ní dál zůstane otevřená světu a bude ve středu mezinárodního dění. Ve svém prvním projevu v OSN ve funkci šéfky vlády rovněž varovala před globálním terorismem. Český prezident Miloš Zeman už dříve oznámil, že na zasedání OSN letos nepojede, protože už vše podstatné na půdě OSN řekl. Českou delegaci v New Yorku vede dvojnásobný ministr – šéf vnitra a zahraničí – Jan Hamáček.

Vzhledem k nakupení politiků v New Yorku jsme další důležitou zahraniční zprávu nalezli až na Marsu. Americká NASA oznámila, že opět našla rover Opportunity, s nímž ztratilo kosmické středisko spojení počátkem září. Vozítko funguje na Marsu už patnáct let a poslalo na Zemi mnoho analýz povrchu planety a fotografií. Rover měl přitom původně sloužit jen devadesát dnů.

Opportunity se tentokrát ztratila v mimořádné písečné bouři. V úterý ji ale našla vesmírná sonda Reconnaissance Orbiter, které se podařilo rover vyfotografovat a určit místo, kde se nachází. NASA se sice zatím nepodařilo navázat s roverem spojení, ale kosmičtí inženýři očekávají, že by se to mohlo podařit po nabití slunečních baterií, umístěných na roveru. Tedy pokud baterie nezakryla trvalá silná vrstva prachu. Vědci jsou ale optimističtí, rover už překonal několik podobných bouří.

Průměrnému dolarovému milionáři je v Česku 53 let, jde stále více o muže (95 procent) než ženy, vysokoškoláky a majitele firem. Hlavním zdrojem jejich příjmů je podnikání. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného průzkumu J&T Banky mezi 173 lidmi, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů (21,7 milionu korun). V ČR je podle odhadů přes 25 000 dolarových milionářů. Ve světě je podle statistik průměrnému dolarovému milionáři téměř 61 let. Zajímavou informaci uvádí webová stránka kolegů z Hospodářských novin.

Podle výzkumu společnosti je prioritou investic bohatých lidí koupě stavebních pozemků, finance umístěné do zajímavých start-upů či nemovitostí. Dlouhodobým cílem investic milionářů  jsou akcie zahraničních firem, korporátní dluhopisy, směnky či podílové fondy. Meziročně si u českých bohatých o něco polepšily akcie českých firem. Největší skok v ČR zaznamenala sběratelská aktiva, především uměleckých děl, která se meziročně zdvojnásobila a dosáhla 20 procent.

A ještě jednou iHned. Jak hlásí, bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Banky v souvislosti s rozhodnutím ČNB o zvýšení úrokových sazeb zdražování spotřebitelských úvěrů neplánují, u hypoték mírný růst připouštějí. Až na výjimky nepředpokládají ani vyšší úročení vkladů.

Důvodem zvýšení sazeb byl podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna je slabší, než se očekávalo, a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. „Podle dřívějších vyjádření představitelů ČNB bylo rozhodnutí způsobeno převážně slabším kurzem koruny. Protože je koruna v tuto chvíli pod vlivem globální nejistoty a neposiluje dostatečně rychle, bylo podle ČNB nutné sáhnout k dalšímu zvýšení sazeb,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Rozhodně nelze vyloučit, že další krok bude následovat poměrně brzy. Pokud budou stávající podmínky přetrvávat, tak je prostor již při nejbližším zasedání,“ dodal Rusnok. Další měnové zasedání ČNB se uskuteční na konci září. Rusnok upřesnil, že by rada chtěla, aby se základní sazba dostala časem na „normální úroveň“ zhruba 2,5 - 3 procenta.