Informační servis

Evropská komise žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu, který podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Komise podle Aktuálně.cz zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření. Nový zákon snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít. Toto opatření se týká i první předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen. Zároveň zákon zřizuje novou soudní radu s velkým vlivem politiků, kteří budou jmenovat nové soudce.

Na začátku července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpovědi polských orgánů ale obavy komise nerozptýlily. „Paradoxně je to velmi dobrá zpráva! Je to důkaz, že polská vláda se nepodrobila extrémním podmínkám a chce dokončit reformy polské justice,“ řekla o žalobě serveru wPolityce.pl poslankyně vládnoucí strany Právo a spravedlnost Krystyna Pawłowiczová.

Ruská policie v pondělí zadržela opozičního předáka Alexeje Navalného, a to ve chvíli, kdy odcházel z věznice, kde si odpykal předchozí trest. Podle Navalného stoupence Leonida Volkova zadrženému disidentovi hrozí další pobyt za mřížemi a vysoká pokuta. V srpnu byl Navalnyj zatčen a odsouzen k 30dennímu vězení za plánování nepovolené lednové demonstrace proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Navalnyj v pondělí znovu obviněn z porušování veřejného pořádku. Tentokrát však podle Volkova nejde o obvyklé nařčení, že porušil pravidla pro pořádání mítinků, ale o „exotické“ obvinění, že tato shromáždění ohrozila zdraví nebo majetek lidí. Navalnému hrozí dalších 20 dnů vězení, případně pokuta 300 tisíc rublů. Zesílená kampaň úřadů proti Navalnému podle ruských opozičních novinářů souvisí s nervozitou v ruské společnosti, kterou vyvolal záměr Kremlu zvýšit hranici důchodového věku Rusů. Proti plánu vlády se demonstruje prakticky po celém Rusku, popularita prezidenta Vladimira Putina poklesla a vládní strana Jednotné Rusko zaznamenala několik porážek v nedávných komunálních volbách.

Představitelé vládní koalice z hnutí ANO a ČSSD se v pondělí  – podle místopředsedkyně poslaneckého klubu sociální demokracie Kateřiny Valachové - dohodli na obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci. Zrušení tzv. karenční lhůty bylo jednou z podmínek, se kterými sociální demokracie podmiňovala účast ve vládě. Zaměstnavatelé budou opět od příštího prosince proplácet zaměstnancům šedesát procent z výše jejich mzdy. Za to by měli dostat úlevu na odvodech na zdravotní pojištění.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020. Podle Valachové je součástí dnešní dohody to, že systém začne nabíhat od roku 2019.

Známá válečná zpravodajka Petra Procházková oznámila, že po 27 letech odchází z Lidových novin. Jak se vyjádřila pro Českou televizi, důvodem jejího rozhodnutí bylo zveřejnění komentáře Taťjany Horákové, údajné a možná neexistující šéfové neznámé a možná fiktivní organizace Mezinárodní dětský kříž. Komentář poslal do redakce majitel deníku (dočasně ve svěřeneckém fondu) a zároveň premiér Andrej Babiš – text postavený na falešných datech podporoval premiérův pohled na přijímání uprchlíků ze Sýrie. „Byla to poslední kapka, odcházím, přestala jsem věřit vedení redakce,“ říká Procházková, který se proslavila řadou reportáží z válečných konfliktů, především z války v Čečensku. Odchod z deníku prý zvažují i další redaktoři.

Kandidát prezidenta Donalda Trumpa na funkci soudce Nejvyššího soudu Brett Kavanaugh čelí v krátké době již druhému obvinění ze sexuálního násilí. Jeho bývalá spolužačka z univerzity v Yale Deborah Ramiréz v rozhovoru pro list New Yorker uvedla, že během party v roce 1983 v jednom z pokojů univerzitních kolejí si stáhl kalhoty a bez jejího souhlasu jí začal genitálie strkat do obličeje. Zároveň připouští, že předtím pila s ostatními alkohol.  „Vzpomínám si, že se najednou před mým obličejem objevil penis. Nechtěla jsem žádný sex, ani v takovém stavu,“  řekla. Ostatní studenti se podle ní začali smát a vyzývali ji, aby ho vzala do úst.

Kavanaugh obě obvinění odmítá. „Jsou to pomluvy. Těším se, až to budu moci dokázat a ochránit své dobré jméno,“ uvedl v prohlášení. Kandidát do nejvyššího soudního orgánu USA předstoupí ve čtvrtek před právní výbor Senátu, před nímž bude vypovídat i profesorka Blasey Ford, která Kavanaugha obvinila ze sexuálního útoku na střední škole.  Výbor pak rozhodne o jeho doporučení do funkce. Kalifornská demokratická senátorka Dianne Feinstein nicméně napsala dopis šéfovi právního výboru Chucku Grassleymu, aby slyšení okamžitě odložil. Vyzvala ho, aby se připojil k žádostem demokratů o zásah FBI, který by měl Kavanaughovu minulost prošetřit.