Sázka na lachtany
Půvabným nástrojem volební kampaně jsou sofistikované billboardy, které nabízejí reklamní plochu z obou stran nebo na nichž se v krátkých časových intervalech střídají dva různé obrazy. Tak můžeme například vidět z jedné strany billboardu Olgu Zubovou a z druhé strany pozvánku do nové expozice lachtanů v pražské ZOO.
Na jiném poutači se zase poněkud snad přestylizovaně vznešeně zamyšlená tvář Karla Schwarzenberga prolíná s polonahou dívkou, jejíž půvabná odhalená záda zvou na…, nevzpomínám si na co, ale snad na nějaký kosmetický výrobek nebo do masážního salonu. Je pravděpodobné, že řada lidí si naopak nespojí s konkrétním produktem Schwarzenberga, naopak nabídka té půvabné ženy je pro ně povědomá.
Není to žádný objev, ale tenhle typ billboardů tu skutečnost zdůrazňuje: politici se stávají běžnou součástí popartu a konzumu. A je to od nich vlastně poctivá hra - jít do konkurence s expozicí lachtanů nebo třeba opalovacím krémem na krásných dívčích zádech, vyžaduje odvahu. A upřímné přiznání, že uvažování o tom, komu dát hlas ve volbách má přibližně takovou váhu jako dilema, zda prát v tom, či onom prášku nebo jít raději na lachtany či do kina.
A je to navíc vlastně ideál liberální společnosti, v níž by měl stát být pokud možno minimální a politik by neměl být víc než slušně placeným úředníkem, který se stará o chod úřadu a snaží se nekomplikovat lidem život a nijak je neatakuje. Kvalitní poštovní úředník také nevyžaduje ke své práci naši pozornost. Takže koneckonců ten výběr prášku by mohl být i důležitější než výběr politika. Slušně řídit úřad by měl umět kdekdo, kdežto s tím svým vypraným trikem budu ve velmi úzkém osobním kontaktu.
No ano, na cestě k liberálnímu ideálu pravděpodobně ještě tak daleko nejsme. Zřejmě tedy nezbývá než si připustit, že naše uvažování je ještě stále trochu starosvětsky komplikovanější. Takže: do kina, na lachtany, nebo k volbám?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
