Rekviem se nekonalo
Dnes je tomu přesně dvacet let, co se v kulturním domě v Červeném Hrádku postavil před mikrofon generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš a z tribuny ozdobené rudou hvězdou spustil projev, kterým vstoupil do historie daleko více, než za celou dobu svého působení ve stranických funkcích. Přesně a otevřeně pojmenoval situaci, v níž se komunisti za dobu své vlády logicky nacházeli.
Jestliže na Gottwaldovo slavnostní „Právě se vracím z Pražského hradu…“, čímž na Staroměstském náměstí před nadšeným davem odstartoval únor 1948, po jednačtyřiceti letech vlády jedné strany navazuje zoufalá Jakešova replika, že se „cítí jako kůl v plotě“, není to náhoda. Vývoj vlády lůzy, zločinců, ideologických fanatiků a ekonomických břídilů od desíti k pěti exaktně dokládají i výroky jiných stranických lídrů.
„Republiku si rozvracet nedáme“, často opakoval první dělnický prezident. Do republiky tím vtrhnul nesmlouvavý třídní boj, perzekuce, politické procesy, vraždy. A taky lži různého kalibru. O jednu z největších se postaral jeho nástupce, autor knihy Postaru se žít nedá, Tonda rachota Zápotocký. Čtyřiadvacet hodin před pro občany nevýhodnou měnovou reformou z 31. května 1953 v rozhlasovém projevu svatosvatě ubezpečil celý národ, že „koruna je pevná jako nikdy a takový krok proto nepřichází v úvahu.“
Hospodářský propad kdysi prosperující země potvrdil o deset let později jiný Tonda, prezident Novotný, kterému v ekonomickém marasmu šedesátých let nezbývalo už nic jiného, než jen planě slibovat, že „maso bude vbrzku“. Po deziluzi z Pražského jara a ještě hlubším ekonomickém propadu proto mnozí vyrazili za Brzkem na Západ. „Z hranic nebudeme dělat korzo“, odpověděl na tento přirozený pohyb dalšími klubky ostnatých drátů Gustav Husák, budoucí prezident zapomnění, jak se jeho normalizační vládě přezdívalo.
Trefu do černého tak v Červeném Hrádku pronesl Milouš Jakeš. Za pár měsíců už byl taky důchodcem. Zápotockého „Vstanou noví bojovníci“ však zdá se, platilo a pořád platí. Komunisti jsou pořád tady, navíc při síle. Kdo by to tehdy před dvaceti lety řekl? A tak jsme se tomu projevu plnému nesmyslů, sebelítosti a zmatených výhrůžek tenkrát smáli, přestali mít strach, neboť bylo naráz jasné, že nomenklaturní aparát složený z přestárlých hlupáků je na konci svých sil. Pozdější celostátní zvonění klíčů však bohužel nebylo rekviem.
Jakešovu projevu je dnes od 20:05 věnován pořad na ČT24.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
