Návrat ruské duše

Rusové rádi hovoří o své národní duši. Citlivá, trpící, imaginativní je prý ona velíkaja rúskaja dúša, do které pronikali klasici ruské literatury devatenáctého století. Zobrazením této duše jsou také pravoslavné ikony, zvláště ty, které až do 17. století unikaly západoevropským vlivům a jsou proto považovány za nejryzejší ruské umění.

Vladimír Putin, jehož nástupce si Rusové vyberou ve víkendových volbách, svým krajanům vrátil velmocenskou pýchu, ideál rozhodného a mužného vůdce v Kremlu a základní sociální a ekonomické jistoty. Nezůstalo ale jen u toho.Vzestup nacionalismu a také náboženského citu „putinovské“ elity se projevuje i v osudu pravoslavných ikon.

„V Rusku se vzedmula vlastenecká vlna,“ řekl deníku Washington PostMichail Elizavetin, milionář ve stavebnictví, který si v minulých letech zařídil jednu z nejlepších soukromých sbírek náboženských ikon. Stejný koníček si našlo mnoho ruských magnátů a kremelské autority zápal milionářů podporují a zrušily proto daně na dovoz umění. V přední aukční síni Christie's podle amerického listu hodnota prodaných ikon a náboženských předmětů během let 2005 a 2007 stoupla ze 140 tisíc dolarů na 14 milionů dolarů, a 70 procent nakupujících jsou Rusové! Vloni v červnu navíc padl rekord za prodej jediného díla tohoto typu – cena ikony z konce 19. století, doplněná na zadní straně věnováním poslednímu ruskému carovi Mikuláši II., díky souboji tří ruských zájemců stoupla z vyvolávací ceny necelých 40 tisíc na 854 tisíc dolarů.

Díla se do celého světa dostala během zmatku Ruských revolucí roku 1917, při útěku velké části hospodářských a kulturních elit před bolševiky a kvůli ilegálnímu vývozu umění, které vrcholilo v průběhu relativního bezvládí devadesátých let. Ruští podnikatelé teď hovoří o plnění své vlastenecké povinnosti. „Cítíme hrdost z navrácení těchto ikon do země jejich původu. Nehovořím o žádných obchodních spekulacích, ale o skutečné, upřímné národní hrdosti na toto umění,“ vysvětluje svou motivaci již citovaný Elizavetin, jehož sbírka bude na jaře v moskevské Tretjakově státní galerii součástí výstavy s názvem „Navrácené poklady“.

Osm let prezidenta Putina proměnilo náladu Ruska, národní depresi nahradilo sebevědomí deformované ruskou paranoiou z nepřátelského světa. Putin za sebou zanechává nové Rusko. Neprojevuje se jen napínáním zemním plynem nadopovaných svalů, raketovými výhrůžkami, nebo patetickou výpravou s ruskou vlajkou na dno severního pólu. Do země původu se díky němu vrací také část historie.