Konec ruského ČEZ

V Rusku přestal definitivně existovat monopol na výrobu a distribuci elektrické energie známý pod jménem RAO-JES. Jeho konec se právně a i fakticky připravoval delší dobu, nyní byl završen sejmutím loga a zrušením kanceláří. Proslýchá se, že jeho šéf - dříve liberální ekonom a privatizátor Anatolij Čubajs - začne brzy sloužit na novém postu prezidentu Dmitriji Medvěděvovi.

Nový podnik se rozdělil na celou řadu regionálních výrobců a distributorů a zvlášť zůstane například ještě firma vyrábějící elektřinu z vody. Regionální firmy nemají zaručen místní monopol zákony, konkurence má být nejen možná, ale dokonce vítaná. Nové regionální podniky jsou provozovány s účastí zahraničního kapitálu: finského, italského, německého. Je to zkrátka systém jako opsaný z učebnice od nějakého amerického liberálního ekonoma.

Rusko je dnes oprávněně kritizováno (a autor této glosy tak sám často činí) protože tamější strategické firmy, které vyvážejí suroviny jako ropu a plyn se nechovají pouze jako obchodní podniky, ale jsou zneužívány k politickým či velmocenským cílům. Největší ruské strategické podniky podniky jsou navíc pod přímou kontrolou putinovské kliky bývalé KGB. Sympatické rovněž je, že Rusko nevytváří gigantický podnik s centralizovanou vládní kontrolou.

Případ je RAO-JES a zrození vnitřní konkurence na ruském trhu s elektřinou je důkazem toho, že svět - a to ani ten ruský - není černobílý.

Jak to, že vlastně Putin něco takového vůbec připustil? Odpověd je asi prostá. Rusko elektrickou energii nevyváží, naopak jí samo potřebuje pořád víc a k tomu potřebuje zahraniční kapitál: nejen finance ale také know-how. Dokud se trh nenasytí, bude tedy zahraniční kapitál vítán.

Nabízí se otázka, zda se také v Česku někdy dočkáme nějakého rozdělení ČEZ. Nic takového není v dohlednu. Za prvé je ČEZ protikladem ruského případu: energii vyváží a zahraniční kontrola takového podniku není ze strany politiků a manažerů vítána. A za druhé je ČEZ sám o sobě menší než každý jednotlivý ruský regionální podnik.