Komiksové žně

Jen za poslední tři měsíce u nás vyšlo šest grafických románů. Podobnou úrodu česká literární krajina nepamatuje od konce kulturního pleistocénu před 19 lety.

Superman oslavil 14. června sedmdesáté narozeniny a včera foukal do svíček na narozeninovém dortu kocour Garfield. Bylo jich třicet.

Za poslední tři měsíce se přitom v českých knihkupectvích objevilo přinejmenším šest grafických románů, které se pohybují na tenkém rozhraní mezi prózou a klasickým světem komiksu a mohly by tak k vizuálnímu čtení a příběhům přilákat i literární xenofóby. Navíc většina z nich vyšla krátce po světovém vydání. O čem to ale vypovídá? Přeskočili jsme snad vývojovou etapu marvelovských superhrdinů? Jde o náhodu? Spíš jen o reakci na příjemný módní trend, který se média nestydí sledovat a nakladatelé po loňském úspěchu komiksu a filmu PersepolisMarjane Satrapiové zavětřili zvýšený zájem čtenářů. Ten se ale zatím v počtu prodaných výtisků grafických románů – průměrně kolem patnácti set – bohužel příliš neodráží. Proto stručná propaganda:

Kupodivu už ustává proud autobiografických příběhů, i když právě ty patří mezi čerstvými tituly k nejlepším. Jsou to Rodinný ústav Američanky Alison Bechdelové o vyrovnání se s vlastní homosexualitou a hlavně s komplikovaným vztahem k jejímu otci. Zvlášť po tom, co z jejího života tragicky zmizí, a tak už se ho na nic nemůže ptát.

Švýcar Frederik Peeters pak v Modrých pilulkách vypráví o životě s virem HIV, kterým je nakažená jeho přítelkyně Cati a její tříletý synek.

Poetický příběh přináší Marjane Satrapiová v knize Kuře na švestkách o hráči na perskou loutnu tar, kterou mu manželka zlomí v hádce a spolu s tím i jeho chuť k životu. A tak se hudebník Násir Alí uloží do postele a během sedmi dní čeká, než ho navštíví anděl smrti Azrael.

Název knihy izraelské autorky Rutu ModanovéHluboké rány zase evokuje politické téma, ale vypráví překvapivě civilní příběh, ve kterém taxikář Koby odhaluje pravou minulost svého otce, který zmizel ve městě Hadara během sebevražedného atentátu.

Temný až halucinogenní atmosférou je nasáklý příběh Charlese BurnseČerná díra o životě puberťáků v Seattlu 70. let, mezi kterými se šíří podivná pohlavní choroba, která mění jejich fyziognomii.

A nakonec - komiksový guru Will Eisner vypráví trochu didakticky a těžkopádně jeden z největších příběhů manipulace s veřejným míněním Spiknutí – Tajemství protokolů sionských mudrců.

Za přečtení stojí všechny, malé soukromé doporučení patří titulům Bechdelové, Peetrse a Burnse.

Co ale česká scéna? I ta se probouzí. Vychází komiksová periodika Aargh!,Crew a teď nově KomiksFEST! Revue. Letos se objevila i nová „románová“ vlaštovka Lucky boyMaxe Bubakoffa. To už je ale na jiný text někdy v blízké budoucnosti. Snad při oslavě narozenin českého komiksového hrdiny, který povstane z bujícího podhoubí.