Zájem lidí o politiku a politické dění je zase o něco nižší než ukazovaly dřívější průzkumy (oproti roku 2007 došlo ke 4% poklesu z 50 na 46%). Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury CVVM. Rekordně nejméně Čechů se nicméně zajímá o politické dění v Evropské unii – 64% zdejších občanů je to jedno. A ještě horší je to s chutí lidí jít volit, k volbám do Evropského parlamentu půjde zhruba 40% lidí.
Při pohledu na Česko přelepené předvolebními bilbordy se není moc čemu divit. Země je dnes doslova přecpaná negativní kampaní postavené na emocích, šíření strachu, obav. ČSSD o kandidátech ODS říká, že jsou ti nejhorší, zkorumpovaní, neumí řídit stát. A to samé jim vrací ODS. Většina negativních bilbordů není přitom podepsaných a jsou vyvedené v barvách a s logem protivníka. Letmý pozorovatel tak snadno může nabít dojem, že to daná strana říká sama o sobě.
Negativní kampaň na západě patří k běžné součásti politického boje. V USA na ní například stojí velká část volebního soupeření. Na rozdíl od Česka jsou ale všechna sdělení podepsaná, stejně tak ve Velké Británii. Každý volič tak ví, kdo a proč mu říká jaké sdělení. V tomhle směru dochází v Česku k totálnímu zmatení veřejného prostoru a diskuse. Že to má negativní dopady na chuť lidí jít volit a zajímat se o dění v dané zemi, je dnes přitom už docela dobře změřené. Například Stephen Ansolabehere a Shanto Iyengar před několika lety dokázaly, že útočné a negativní kampaně nejen že odrazují lidi chodit k volbám, ale navíc snižují politickou výkonnost v dané zemi.
Strany a straníci se pak na čemkoliv daleko hůře domlouvají, ztěžuje se vytváření a fungování povolebních koalic. V Česku jsme to ostatně mohli vidět nedávno. ODS a ČSSD se nedokázali shodnout ani na základních zahraničně politických prioritách jako bylo prodloužení vojenských misí v Afghánistánu nebo schválení obranného radaru. Negativní a anonymní kampaně podle odborníků navíc dlouhodobě vytvářejí prostor pro růst antisystémových stran jako je Dělnická strana. Lidé totiž mají pocit, že demokraté díky neschopnosti dohodnout se na spravování země, selhávají a jako lék na to volí rychlá, ale nebezpečná řešení.
Až příště zase budou stratégové v Lidovém domě a na Jánském vršku vymýšlet, jak se před volbami zviditelnit, měli by víc zvažovat všechna pro a proti. Jestli totiž budou dál pokračovat v šíření anonymního strachu a obav, brzy je můžou nahradit partaje, kvůli kterým bude na místě opravdu se začít bát.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].