Hledání receptu proti lichvě

Nová vláda premiéra Jana Fischera zamítla dva návrhy zákona proti lichvě – jeden z dílny KDU-ČSL, druhý z ČSSD. Přicházet teď se zákonem, který by jasně stanovil výši úroku (KDU-ČSL), a nebo dokonce i množství splátek (ČSSD), se může zdát zbytečné. Češi se za první čtvrtletí zadlužili přibližně o deset miliard méně než v loni. Analytici si tento pokles vysvětlují nejen neochotou věřitelů půjčovat, ale i obavou lidí z nových finančních závazků v nejisté době finanční krize.

Opatrnosti na obou stranách by se v zásadě dalo zatleskat, kdyby zmíněné číslo obsahovalo i objem půjčených peněz od nebankovních společnosti. Právě na ty byly oba vládou zamítnuté návrhy směřovány.

Lichva je dnes v české legislativě definována, možná výše úroku však ne. Právníci většinou operují se čtyři roky starým rozhodnutím Nejvyššího soudu – úroky čtyřikrát vyšší než v bance jsou proti dobrým mravům, a proto neplatné. Manévrovací plochu drobných půjček však nevyznačuje jen výše úroku, ale i užívání institutu rozhodčích doložek či stabilní nešvar nejen nebankovních společností – smlouvy drobným písmem s nejasnými formulacemi plné zkratek a sankcí.

Firmy poskytující úvěry pro své podnikání velice rády užívají výše zmíněnou doložku, která byla prvotně ušita namíru především pro případné spory mezi dvěma firmami, v jejich podání však upravuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem. V praxi to pak vypadá tak, že dlužníkovi není umožněno obrátit se na nezávislý soud, ale pouze k rozhodci často konkrétně stanoveném už smlouvou o poskytnutí úvěru. Náklady na rozhodčí řízení jsou pak hrazeny přímo zadluženým a samotná nezávislost rozhodce je sporná.

Vláda premiéra Jana Fischera odmítla předložené návrhy ČSSD a KDU-ČSL s tím, že palčivost problému bude řešit připravovaná „transpoziční směrnice Evropské unie“. Pokud s ní bude precedenčně přijato i rozhodnutí Evropského soudního dvoru – rozhodce vybraný jen jednou stranou rovná se nepřípustná výhoda – nástrah pro půjčující si v tísni by konečně mohlo ubýt. A navíc spory mezi dlužníkem a nebankovní společností by se pak povinně dostávaly přímo před soud, obsah a forma nepřehledných smluv by se tak podle právníků jistojistě kultivovala.