0:00
0:00
11. 3. 20083 minuty

Codex Gigas v Kaplického chobotnici

Až do neděle udivovala Pražany v univerzitní knihovně pražského Klementina.

Astronaut
Autor: Respekt

Codex Gigas není jméno hip-hopového dýžeje ani záhadný technický termín z nového vědecko-fantastického filmu, ale název největší knihy světa. Až do neděle udivovala Pražany v univerzitní knihovně pražského Klementina a aby také ne: s rozměry kolem devadesáti centimetrů na padesát a vahou sedmdesáti kilogramů představuje vskutku úctyhodný exponát. Nejde ale o žádný moderní počítačový tisk s křiklavými barvami na křídovém papíře, ale o syrový, drsný svazek víc jak tří stovek stránek s drobným, pečlivě vymalovaným písmem inkoustem vyrobeným z duběnek a sazí na vydělané oslí kůži. Podle odhadů práce na ní trvala svému jedinému autorovi víc jak deset let a už ve své době udivovala své současníky a počítala se mezi divy světa. Jednak je z praktických důvodů pro čtenáře téměř nepoužitelná a společně pak i díky svému obsahu dala vzniknout řadě temných legend. Vedle třeba biblických textů, Kosmovy kroniky české a zaklínacích formulí proti nemocím a zlodějům je totiž na jedné stránce vymalovaný, bizarně vyhlížející ďábel a sepsat jí měl s jeho pomocí zazděný mnich za jedinou noc.

↓ INZERCE

Kniha, které se také říká Ďáblova bible a která vznikla začátkem třináctého století v severočeském benediktinském klášteře v Podlažicích byla tak dráždivě přitažlivá, že po ní zatoužil i slavný sběratel kuriozit císař Rudolf II. Koncem třicetileté války pak pro ní neváhala do Prahy poslat své válečníky i švédská královna Kristýna. Zkrátka každý ji chtěl mít, každý ji chtěl spatřit. Ne jinak tomu bylo vlastně i v současnosti: na Codex Gigas neprodyšně uzavřený ve vitríně a trezoru se po deseti divácích přišlo na povolených pár minut podívat kolem šedesáti tisíc lidí. Ani osm století neuvěřitelných vynálezů a všelijakých dramat na její přitažlivosti nic nezměnilo. Temným legendám sice už nikdo nevěří, ale kniha vyrobená s takovým úsilím a rozmachem vzbuzuje zkrátka respekt.

Právě v souvislosti s tak nadčasovým dílkem a výstavním prostorem „přeplněné“ knihovny Klementina si člověk maně vzpomene na nesrozumitelný spor plný malicherností kolem Kaplického vítězného návrhu nové knihovny na Letné. Možná bychom si i my mohli dovolit něco tak „ďábelsky vyjimečného“ a při příští návštěvě Codexu Gigas už obdivovat její „zbytečnost“ v brčálově zbarvené chobotnici na Letné.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].