Rusky v Česku hrát nebudou – v tenisu to platí zřídka

Organizátoři tenisového turnaje Prague Open vydali tiskovou zprávu, v níž odkazují na vyjádření Policie České republiky: „Včerejšího dne v podvečerních hodinách byla policisty Inspektorátu cizinecké policie na mezinárodním Letišti Václava Havla provedena pobytová kontrola u osoby ruské státní příslušnosti, při které byly zjištěny důvody ukončení přechodného pobytu na území. Osobě byl udělen výjezdní příkaz a dostala lhůtu na vycestování z České republiky.“

Jméno policie neuvedla, ale jde o jednu z trojice ruských tenistek - Diana Šnajderová, Polina Kuděrmětovová a Erika Andrejevová – které se měly účastnit kvalifikace na turnaj. Pořadatelé vzápětí vyzvali další dvě ruské tenistky a Bělorusku Aljaxandru Sasnovičovou, která měla v Praze také hrát, aby do Prahy nejezdily. Za stopku může měsíc staré usnesení vlády, která koncem června rozhodla o zákazu účasti ruských sportovců a týmů na soutěžích a utkáních na českém území (a českých na ruském).

Ve sportovním tenisovém světě jde o krok hodně výjimečný. Jsou sporty jako třeba atletika nebo fotbal či basketbal, kde o neúčasti ruských a běloruských sportovců rozhodly kvůli ruské agresi proti Ukrajině samy sportovní federace - a Rusové a Bělorusové nejsou zváni. V jiných sportech (třeba boxu) byla účast ruských a běloruských sportovců připuštěna, ale turnaje s jejich účastí většina demokratického světa bojkotovala. Tenis je ale výjimkou.

Bossové tenisových federací, mužské i ženské, rozhodli, že tenisté z obou zemí mohou na turnajích startovat. Bez státních znaků, bez národní vlajky, jako neutrální. Tenis je podle názoru jeho šéfů individuálním sportem a Rusové i Bělorusové mohou dál hrát o velké prize money. Když loni zakázali účast ruských sportovců pořadatelé Wimbledonu, zareagovala mezinárodní tenisová federace – turnaj se prostě bodově nepočítal do světové série.