Ministr Rakušan musí přesvědčivě vysvětlit, proč stojí za šéfem rozvědky Mlejnkem

Civilní rozvědka ÚZSI nemá delší dobu štěstí na své ředitele a část náměstků. Buď jsou to lidé, kteří neumí pořádně anglicky, nebo jsou vyšetřováni kvůli neprůhlednému nakládání s penězi, nebo službě nedokážou stanovit jasné priority. Rozvědka je kvůli tomu značně znejistělá, v posledních dvou letech z ní odešli schopní mladší špioni, kteří ztratili důvěru, že kdy dostane schopnější vedení. Služba nefunguje.

Současný ministr vnitra Vít Rakušan jmenoval nového ředitele, vláda Petra Mlejnka schválila letos v červenci. Rozvědku měl dát dohromady, zatím se mu to ale nedaří. Jak totiž zjistili novináři ze serveru Seznam Zprávy, Mlejnek byl v minulosti opakovaně v kontaktu s Michalem Redlem, ústřední postavou právě probíhající policejní operace Dozimetr, na jejímž prozatímním konci je třináct pozatýkaných politiků a podnikatelů podezřelých z vytvoření zločinecké skupiny zaměřené na braní úplatků a praní špinavých peněz.

„Důvodem bylo, že jsem jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu,“ vysvětluje to Seznam Zprávám Mlejnek. S Redlem se pravidelně stýkal od roku 2012, kdy působil ve firmě Techniserv dodávající elektronické bezpečnostní systémy státním institucím včetně ministerstev. Vzhledem k tomu, že Redl byl v té době již čtyři roky uznaný soudem nesvéprávným, nemohl sedět ve statutárních orgánech firem, ani řešit zakázky. Proto nezní Mlejnkovo vysvětlení zatím přesvědčivě. Vzbuzuje jen další otázky, co přesně s Redlem řešili.

Není to přitom jediný problém ředitele Mlejnka. Aktuálně.cz v pátek zjistilo, že na jeho ženu je napsaná čtvrtina firmy poskytující ochranu proti odposlechům. V ní je jednatelem někdejší detektiv Luděk Vokál potrestaný za úniky od policie. Šéf ÚZSI sice tvrdí, že jeho žena působení ve firmě již ukončila, ta je ale stále zapsána v obchodním rejstříku jako spolumajitelka. Samotná firma nezveřejňuje účetní závěrky.

Důvěryhodnost ředitele Mlejnka a jeho nejbližšího okolí je tak opakovaně zpochybněna, což snižuje jeho možnosti vrátit důvěryhodnost celé rozvědce. Ministr Rakušan by mohl veřejnost uklidnit nějakým komplexnějším vysvětlením, proč Petr Mlejnek nepředstavuje bezpečnostní riziko pro stát, to ale zatím moc nedělá (odvolávat se na prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, který ovšem nemusel znát Mlejnkovy vazby, nestačí). Z celého věci se tak stává politikum a zátěž pro celou vládní koalici.