0:00
0:00
Globální bazar Tomáše Klvani4. 11. 20083 minuty

Jsou média levicová?

Nadržují americká média demokratům? Přejí si zvolení Baracka Obamy? Na první otázku zní odpověď: ne, na druhou: ano.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Globální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer Autor: Respekt
↓ INZERCE

Tady ve volebním štábu McCain-Palin ve Phoenixu se to před hotelem Biltmore Arizona ježí satelitními anténami desítek světových televizí a počet novinářů a mediálního personálu v hotelu a golfovém středisku kolem se vyšplhal přes tisíc.

Můžete tu zkusit zaparkovat, ale po prvních sedmi stech autech parkoviště uzavřeme a pak už není nikde místo,“ řekl mi včera večer při registraci hotelový portýr, hispánský mladík v bílém saku.

Podle odhadů insiderů volí přes osmdesát procent novinářů z hlavních médií demokraty.Letošní americké volby, kampaň trvající 21 měsíců, která dnes vrcholí, sleduje rekordní počet novinářů, amerických i odjinud. John McCain, jak to bývá u republikánů zvykem, si stěžuje, že novináři straní demokratům. Ti to odmítají. Jak to tedy je? Nadržují americká média demokratům? Přejí si zvolení Baracka Obamy? Na první otázku zní odpověď: ne, na druhou: ano. Zní to jen zdánlivě jako protimluv.

Podle průzkumů uznávané agentury Pew Research Center a Projektu za vynikající kvalitu žurnalistiky je v médiích výrazně víc článků a reportáží s pozitivním vyzněním o Obamovi než McCainovi, a výrazně víc negativního mediálního pokrytí o McCainovi než o Obamovi. Podle odhadů insiderů volí přes osmdesát procent novinářů z hlavních médií demokraty.

Otázka zaujatosti je však složitější. Většina novinářů se při běžné reportážní práci od své zaujatosti dokáže odpoutat a v tématech, o nichž referují, se upřímně snaží být nestranná. Jejich pohled na svět je pragmatický, neideologický, avšak přesto levicově liberální. Jejich hodnoty se nepromítají do toho, jak reportují, ale jasně se promítají do toho, o čem reportují.

Levicový liberalismus je v podtónu dokreslujícím dění na politické scéně a nejen na ní. Takové reportování neovlivňuje bezprostřední chování voličů – proto mají média na volby minimální vliv -, ovlivňuje však ve dlouhodobé perspektivě to, jak čtenáři/posluchači/diváci nazírají na svět a jeho problémy, co vidí jako problémy a témata.

Velmi zjednodušeně řečeno: Média nemají vliv na to, jak mám myslet, ale mají vliv na to, o čem přemýšlím, čili, jak se ošklivě říká, nastolují agendu. Pokud si tedy konzervativci stěžují na takzvanou nevyváženost, mají podvědomě na mysli tento liberální podtón hlavních médií (nikoliv všech a už vůbec ne blogů, nebo rozhlasových stanic zaměřených na talk show, jež jsou většinově konzervativní).

Stěžuje-li si však McCain na to, že zatímco třeba Obamova podpora ze strany republikána Colina Powella dominovala mediálnímu cyklu několik dní kdežto to, že jeho podporuje pět bývalých ministrů zahraničí, si nikdo nevšiml, je to směšné.

Média nereferují a nikdy nebudou referovat „vyváženě“, to by byla jejich smrt. Média referují o tom, co je nové, zajímavé a neobvyklé – přinášejí novinky. Nejsou a nemají být zrcadlem světa, v němž každá zájmová skupina dostane svůj díl odrazu.

Když republikán Colin Powell, bývalý generál a ministr, podpoří demokrata Obamu, jehož slabinou je nezkušenost v zahraniční politice, je to novina par excellence. Když pět bývalých republikánských ministrů zahraničí podpoří republikána McCaina, kterého každý vnímá jako zahraničněpolitického experta, žádná novina to není.

Další články z rubrikyGlobální bazar Tomáše Klvani ZDE.

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT v Hamburku.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].