Zelení nad propastí

Kam bude dále směřovat nejmenší parlamentní a vládní strana? Na zářijovém sjezdu by se mělo rozhodnout. Dlouhodobě se strana názorově dělí na okruh lidí, kteří podporují současného předsedu Strany zelených Martina Bursíka.

A pak na ty, kterým se současné prosazování zelené politiky ve vládě a v parlamentu nelíbí. To je názorové křídlo spojené se jménem Dany Kuchtové, případně Matěje Stropnického. Hrozí rozštěpení strany?

Že jsou obě názorové frakce daleky sebemenších kompromisů, vyplynulo nepřímo ze slov Stanislava Pence. „Pokud zvítězí lidé kolem Kuchtové a Stropnického, tak odejdu ze strany. Kvůli takovým jsem do strany nevstupoval,“ kategoricky prohlásil v rozhovoru pro Respekt.cz krajský předseda zelených na Královéhradecku a Bursíkův asistent Penc.

Boj o stanovy

První zářijový víkend zelení nebudou rozhodovat pouze o tom, kdo je povede na podzim do volebního klání, ale také, jak se změní fungování strany. To by měly změnit nové stanovy. Pravidla strany, které navrhují lidé spjatí s Bursíkem, by měly omezit vliv republikové rady. Rozhodovat by mělo sedmičlenné předsednictvo, které bude zvoleno republikovou radou.

Republikovou radu nyní vede poslankyně Olga Zubová a její asistent Matěj Stropnický, kteří dlouhodobě kritizují chování zelených ve vládě. To se zastáncům politiky Bursíka nelíbí, podle nich pouze a priori kritizují vše, aniž upozorňují na to, co se zeleným ve vládě a následně v parlamentu podařilo prosadit.

Bursíkovy argumenty znějí rozumně. Hodlá sjednotit postoje strany, aby byly srozumitelné voličům. „Chceme odstranit tu druhou hlavu, která nám dělá ten rozmazaný obraz strany, ze kterého jsou voliči nervózní,“ řekl Bursík již minulý týden. Rozpačitost voličů zelených potvrdil nedávný průzkum, ve kterém každý druhý volič SZ lituje, že jim odevzdal svůj hlas. To by pro stranu mohlo mít katastrofické důsledky.

Místopředsedkyně strany Dana Kuchtová a jeho vyzývatelka na post šéfa SZ, která o předsedovi Bursíkovi mluví stále jako o Martinovi, dokonce hovoří o třech hlavách strany – předsednictvu, poslaneckém klubu a republikové radě. Samotnou změnu stanov, které vznikly v době éry Jakuba Patočky, neodmítá ani Kuchtová. Tvrdí však, že by se o ní měla vést hlubší a důkladnější diskuse než pouhých 30 dnů před sjezdem.

Změnu stanov Penc podporuje a zároveň vysvětluje, proč se strana rozhodla uspořádat sjezd riskantně těsně před podzimními volbami do krajů a třetiny Senátu. „Za Stranu zelených mluví kde kdo a úplně jiným hlasem. Ze zápisů jednání Republikové rady vyplývá, že cokoliv naši lidé ve vládě, v parlamentu a většině předsednictva udělali, tak rada negovala. Pouze z důvodu negace,“ zdůraznil Penc. V radě by tak měli zasednout ministři, poslanci, senátoři a krajští předsedové, kteří mají za stranu faktickou odpovědnost, tvrdí Penc.

Kuchtová naopak varuje před centralizací strany podle vzoru velkých zavedených stran. „Ve Straně zelených byl vždy tradiční demokratický otevřený přístup. Pokud by v budoucnu zvítězil někdo, kdo nové stanovy totálně zneužije, jaké mechanismy proti tomu tam jsou? Nejsou,“ zdůraznila pro Respekt.cz Kuchtová.

Poslankyně Kateřina Jacques se nicméně domnívá, že změna je potřebná. "Předsednictvo nemá být posíleno, ale hierarchicky nadřazeno Republikové radě. Stávající kompetence zůstávají," vysvětlila pro Respekt.cz bývalá předsedkyně poslenackého klubu zelených.

Boj se povede rovněž o další návrh. Kandidátky do všech voleb by mělo schvalovat předsednictvo, nikoliv rada. Kuchtová varuje, že posílení pozice předsednictva na úkor rady povede k dalším rozepřím uvnitř zelených. Ani ona však nechtěla předjímat výsledek sjezdu. Každopádně doufá, že stanovy neprojdou v takové podobě, jak chce Bursíkovo křídlo.

Jak dál

Obě frakce nerozdělují pouze názory na personální politiku strany, na stanovy, ale vůbec na směřování a program strany. Mají být zelení pravostředovou liberální stranou po vzoru ODA a Unie svobody, nebo se spíše profilovat jako levicová strana západoevropského střihu?

Podle Jacques by měla strana držet stávající kurs. "SZ by si dle mého měla zachovat kontinuitu své věcné politiky a stylu, který se vyznačuje schopností vyjednávat a dosahovat dílčích úspěchů, protože v dohledné době nemáme šanci stát se většinovou stranou, která může zrčovat hlavní proud."

Kuchtová odmítla námitku, že by v případě vítězství opustila Bursíkovu tezi o antikomunistické doktríně zelených. „Vždy jsem podporovala to, abychom nepřivedli do vlády KSČM takovou, jakou dnes je,“ řekla. Podle Kuchtové je však čas po dvaceti letech od roku 1989 otevřít znovu debatu o zapojení komunistů do určitých témat. „Stále si však neumím představit, že bychom spolu byli ve vládě,“ dodala.

„Strana zelených by neměla být nečitelnou partou lidí, kteří se neumějí dohodnout. Proto by měla zvítězit vize Martina Bursíka, který SZ dotáhl do parlamentu a vlády. Nebo zvítězí vize, že jsme více fundamentalisté a aktivisté. Strana však nesmí být výtahem k moci,“ míní Penc. Kuchtová jeho optiku nesdílí: „Nejsme fundamentalisté. Měli bychom být schopni se dohodnout se všemi.“

Politoložka Vladimíra Dvořáková si rovnou klade otázku, zda zelení vydrží vůbec pohromadě. „U všech stran jsou různé frakce, střety osobností. U strany zelených to však vidím jako hlubší problém, každý ten proud oslovuje naprosto jiný okruh voličů,“ upozornila zřejmě na hlavní riziko nové parlamentní strany Dvořáková. Pokud chtějí zelení v parlamentu zůstat, musí se podle politoložky shodnout alespoň na společných zásadách směřování strany.

Členství neobnovím

Jak vnímá nadcházející sjezd zelený starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek? Nejprve se nechtěl k situaci uvnitř strany vůbec vyjadřovat. „Stejně už mi dobíhá členství ve Straně zelených. To dění aktivně neprožívám,“ odmítl pro Respekt.cz o situaci ve straně hovořit.

Nakonec se však nechal přesvědčit, aby alespoň jako řadový člen strany zhodnotil šance SZ, že se po sjezdu opět sjednotí a uklidní směrem dovnitř i navenek. „Tomu nevěřím. Rovnováha sil ve straně je velice křehká.“ To potvrdila i Kuchtová: „Zatím objíždím kraje. Situace ve straně je vyrovnaná.“