Vondra: Termín přijetí eura neřeknu

Kdy budeme platit eurobankovkami a euromincemi? Staneme se ostrůvkem obklopeným zeměmi eurozóny? Kdy bude nejvýhodnější ke společné evropské měně přistoupit? Jaká je slovenská perspektiva přijímání eura? Tyto otázky se snažili odpovědět účastníci pondělní konference Česká republika a přijetí eura, kterou pořádalo sdružení ANO pro Evropu a Nadace Friedricha Eberta.

Monika MacDonagh Pajerová zdůraznila, že se obyvatelé ČR v referendu o přistoupení k Unii v roce 2003 rozhodli rovněž k připojení ke společné měně. V roce 2005 pak byla ustanovena funkce zplnomocněnce pro zavedení eura při ministerstvu financí. „Absence termínu, kdy by se měla ČR připojit k euru, činí jakoukoliv strategii obtížnou,“ zdůraznila MacDonagh Pajerová, předsedkyně Ano pro Evropu.

Ředitel pražské pobočky Nadace Friedricha Eberta Erfried Adam naopak prohlásil, že je třeba diskutovat o výhodách i nevýhodách společné evropské měny. „Můžeme hovořit o různých zájmech ekonomických subjektů i o obavách obyvatel. Měli bychom v této diskusi pokračovat," řekl s tím, že se v Německu nenaplnily obavy skeptiků, kteří přejmenovali euro na „teuro“, tedy měny, která vše zdraží.

Irský státní tajemník ministerstva financí Martin Mansergh rozhodnutí Irska vstoupit do měnové unie jednoznačně přivítal, mimo jiné také proto, že se země dostala z ekonomického područí Velké Británie. „Irsko je jedinou anglicky mluvící zemí, která již deset let funguje s evropskou měnou,“ vyzdvihl Mansergh. „U nás jsem neslyšel žádné nostalgické vzdechy, že zmizely staré irské bankovky. V počátcích si někteří stěžovali, že ceny jsou vyšší, dnes si však na to už nikdo nevzpomene.“

Slovenská realita

To, že se pohnutky každé země pro přijetí, váhání nebo odmítnutí společné evropské měny různí, ukazuje případ našeho východního souseda, se kterým jsme používali několik desetiletí společnou měnu. Guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko poukázal na slovenskou politickou realitu. Všechny politické strany na Slovensku brzké přijetí eura podporovaly. Vláda Mikuláše Dzurindy potřebné ekonomické reformy prosadila a Robert Fico nepřistoupil k jejich demontáži.

„Zásadní, co bylo třeba udělat před zavedením eura, byly reformy,“ zdůraznil guvernér Šramko. Připomenul, že od roku 2005, kdy země vstoupila do ERM II, což je režim, který předchází přechodu na euro, slovenská koruna posílila o 25 procent. „Takovýto vývoj autority v Unii nezažily, nevěděly jak reagovat,“ uvedl Šramko. Odmítl námitky kritiků přijetí eura, že fixace kurzu se projeví vyšší inflací. „Odhaduji inflaci kvůli euru 0,3 procenta. Mnoho našich obchodníků nyní zneužívá toho, že si mnoho lidí nedovede cenu (z eur na slovenské koruny) přepočítat. Po zavedení eura to bude transparentní. Přispěje to k větší konkurenceschopnosti.“ (O prvním skandálu při zavádení eura na Slovensku ZDE)

Podle Jana Fraita, který zodpovídá za finanční stabilitu ČNB, se Slovensko rozhodlo pro riskantní strategii, která vyžadovala i dávku štěstí a štěstí přeje Slovensku i v eurozóně. „Pokud bude mít Slovensko štěstí, tak bude vše dobře fungovat,“ řekl Frait. Podle něj v Česku ohrožuje silná měna exportéry, na Slovensku zase hrozí přehřátí ekonomiky. Konstatoval, že v České republice jsme stále zřejmě daleko od politického rozhodnutí, kdy přijmout euro.

Igor Barát, zplnomocněnec pro zavedení eura na Slovensku, řekl, že kampaň na zavedení eura bude stát 180 milionů korun. „Zavedení eura na Slovensku pocítí skutečně každý,“ připomenul Barát. „Přibližně polovina dotázaných zavedení eura podporuje, druhá polovina spadá na odpůrce a nerozhodnuté.“

Tomáš Sedláček z ČSOB zavádění eura na Slovensku glosoval následovně: „Když slyším to slovenské nadšení, které je sprchováno českou studenou vodou, připomíná mi to cimrmanovské - naše cesta za eurem je delší, zato méně příjemná.“

Podle něj české ekonomice vždy sluší, když se odbourávají překážky v ekonomice, euro by tak pomohlo ještě větší integraci české ekonomiky do té unijní. Podle něj v roce 2012 již inflační tlaky na českou korunu ustanou. „U nás již rok 2012 nepřipadá v úvahu,“ řekl s tím, že by Polsko k tomuto datu mělo zavést euro a ČR se tak stane evropským ostrůvkem bez eura. „Naše ekonomika připravena na zavedení eura je, naše politická reprezentace nikoliv.“

Sedmihlavý drak

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma vysvětlil, že stanovisko ČNB není jednotné. Podle něj by se bankovní rada ČNB dala přirovnat k sedmihlavému drakovi. „Instituce nemusí mít názor, ale měla by mít nějakou pozici,“ reagoval na slova Oldřicha Dědka, který je na ministerstvu financí zplnomocněncem pro zavedení eura.

Dědek řekl, že ministerstvo jakožto právnická osoba žádný názor na zavedení eura nemá. Názor ministerstva se tak rovná názoru ministra financí. Osobně je však Dědek přesvědčen o tom, že výhody přijetí eura převyšují případná rizika.

Tůma odmítl, že by ČNB mohla spočítat správný termín pro přijetí společné měny. „Nakonec je to opravdu na vládě, aby nějakým způsobem zavelela,“ prohlásil Tůma.

Podle Bohuslava Sobotky, předsedy rozpočtového výboru sněmovny, je nejbližší možný termín přijetí eura 2013. „Rychlé přijetí eura nám nehrozí. I kdyby úředníci MF a ČNB umdlévali únavou, nejdříve to bude 2013.“ Dodal, že české veřejné mínění nejvíce ovlivní slovenská zkušenost s eurem.

Euro může mít potíže, míní Vondra

Na závěr konference vystoupil Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti. Odmítl očekávání, že by mohl sdělit nějaké datum, kdy by Česká republika měla přijmout euro. „Maximum co mohu říci, a co opakujeme jistou dobu, nebude to dříve než … ,“ uvedl na úvod svého vystoupení Vondra. Nejbližší možné datum tak připadá v úvahu 1. 1. 2013. Tůma okamžitě namítl, že by se teoreticky dal stihnout i termín o rok dříve, pokud by vláda na podzim rozhodla o tom, že euro přijme.

Vondra varoval před tím, že první dekáda eura byla velmi úspěšná, ta druhá by však již taková nemusela být. Vicepremiér připomenul, že Evropská rada minulý týden daleko více času věnovala problému růstu světových cen energií a potravin, než irskému ne Lisabonské smlouvě.

„Během pátku se diskutovalo o rostoucích cenách potravin a energií. Mělo padnout principiální stanovisko o tom, že je třeba pokračovat v reformách, aby se dalo konkurovat Číně a Indii. Počet zemí, které chtějí principiálně reformovat, se snižuje,“ přiblížil jednání evropských politiků z minulého týdne. Odmítl daňové inženýrství Francie, která navrhovala, že by se přestaly platit daně z ropy, pokud barel přesáhne cenu 200 dolarů. „Chybělo málo, aby se něco takového prosadilo.“ Podle Vondry může mít euro potíže, pokud země Unie nebudou pokračovat ve strukturálních reformách.

Zajímavý názor vzešel od odborářů, kteří právě během úterý organizují stávku jako protest proti vládním reformám. Rudolf Kubásek, člen představenskatva ČMKOS, uvedl, že jejich postoj k zavedení eura je opatrný. „S vládou nesouhlasíme téměř v ničem. Co se však týká zavedení eura, je její politika rozumná.“ Jeho slova zaskočila především Bohumila Sobotku z ČSSD.

Kubásek se obává, že přechod na euro nejvíce poškodí zaměstnance, střední a starší generaci. Varoval také před znehodnocením úspor domácností. Přítomní ekonomové jeho obavy odmítli. Tůma na závěr apeloval na politiky všech stran, aby se neopakovala situace před volbami 2006, kdy se rozdávaly "benefity" úplně všem. Řádné parlamentní volby by se měly konat v letech 2010 a 2014, které budou klíčové pro zavedení eura v Česku.