0:00
0:00
Agenda1. 7. 20084 minuty

V rezervních fondech leželo ke konci roku skoro 100 miliard

Ministři si každoročně do rezervních fondů ukládají neutracené miliardy.

Astronaut
Autor: Respekt

Deficity státního rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší, než se uvádí. Ministři totiž zpravidla neutratí všechny své prostředky v daném rozpočtovém období, ale převedou si část do takzvaných rezervních fondů.

↓ INZERCE

Zkresluje to výsledek hospodaření státu. Česká metodika to bere jako výdaj, ale metodika ESA95 od Evropské komise bere v úvahu pouze výdaje, které se reálně staly,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Petr Sklenář ze společnosti Atlantik FT.

Vláda získala možnost využívat rezervní fondy v roce 2004. „Ministerstvo financí tehdy nemělo dost síly ke zkrocení plýtvání ministerstev, tak prosadilo alespoň rezervní fondy,“ okomentoval tehdejší rozhodnutí Sklenář. „Omezilo se tak třeba pokládání asfaltu na konci prosince.“

Ministerstva totiž chtěla v závěru roku utratit všechny přidělené prostředky, aby v příštím roce nedostala od ministra financí méně. Do konce loňského roku se v rezervních fondech podle předběžných údajů nashromáždilo 96,6 miliardy korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, který má redakce Respektu.cz k dispozici.

Přes rezervní fondy tečou také evropské peníze. Největší část takto putuje přes ministerstvo zemědělství, které má díky nim rezervní fondy přes 30 miliard korun. „Přelévají se přes nás dotace programu rozvoje venkova. Dostáváme to z ministerstva financí ve výplatních termínech, ale dál se to vyplácí až v dalších letech,“ řekl Respektu.cz ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Volné miliardy

Těsně nad deset miliard mají v rezervních fondech ministerstva dopravy a životního prostředí. „Ukazuje to, že schvalované rozpočty mohly být nižší, a jaké plýtvání na ministerstvech je. Máme prostor zeštíhlit státní správu o deset až dvacet procent jako na Slovensku,“ myslí si Sklenář. Jedinou kapitolou státního rozpočtu, která nemá v rezervních fondech ani korunu, je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Desítky miliard v rozpočtových fondech mohou být ale pro Česko do budoucna rizikem. V současnosti podle metodiky ESA 95 vylepšují hospodaření státu, ale v momentě kdy bude čerpání těchto prostředku vyšší než úspory, bude tomu naopak. Podle metodiky ESA 95 se například posuzuje deficit v okamžiku vstupu do eurozóny.

Závažnější problém to ale způsobuje ministerstvu financí. Přichází tím totiž o schopnost ovlivňovat skutečný objem peněz, které ministerstva pouští do oběhu. Po přijetí eura by pak jediný účinný nástroj na ovlivňování ekonomiky (rozpočtová politika) závisel z velké části na libovůli jednotlivých ministrů.

V zahraničí proto převody do rezervních fondů buď musí schválit ministr financí, nebo ministři mohou převádět pouze prostředky na investice. „Taková omezení se diskutovala v roce 2003. Nakonec ale zvítězil názor, že žádné omezování nemá existovat,“ sdělil Respektu.cz Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.

Podle Ležatky se od letošního roku peníze do rezervních fondů převádět nebudou. Půjde ale pouze o technickou změnu. „Organizačním složkám v jejich výši vznikne nárok na překročení výdajů v příštích letech.“ Výjimkou jsou výdaje na sociální dávky, které se nově nebudou převádět.

Mimorozpočtové fondy

Již před rokem 2004 měly možnost převést neutracené prostředky do dalších let mimorozpočtové fondy. Od té doby, kdy tuto možnost mají také ministerstva, tak padl hlavní důvod jejich existence. Státní mimorozpočtové fondy totiž měly být původně nezávislé na vládě, ale ministerstva jim do činnosti zasahují. Přes tyto fondy proteklo v loňském roce přes 106 miliard korun (rozpočet počítal dokonce se 144 miliardami).

Nejvyšší podíl mezi sedmi státními mimorozpočtovými fondy připadá na Státní fond dopravní infrastruktury. Letos by měly jeho výdaje činit více než 77 miliard. Rozpočet na příští rok ještě není veřejně dostupný. „Usnesení vlády zatím není k dispozici, a tudíž zatím nelze tyto výdaje prezentovat,“ uvedl Ležatka.

Státní fondy měly obsluhovat celou oblast, pro kterou byly založeny. To se ale také nepodařilo. Nejvýraznějším případem je Státní fond kultury, který měl v devadesátých letech získat prostředky na financování kultury z loterie Česká lotynka. Projekt ale zkrachoval, a stát poskytl v roce 1998 fondu půjčku čtvrt miliardy korun. Od té doby fond místo podpory kultury splácí svůj závazek státu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články