Už i na Slovensku

„Zdá se, že to na náš region dopadá více než posilující měny. A to je překvapivé,“ řekl pro Respekt.cz analytik Tomáš Sedláček z ČSOB. O čem je řeč? O pokračující globální finanční krizi. Nikdo už pravděpodobně nepochybuje o tom, že dostihla i Evropu a bylo tak jen otázkou času, kdy se projeví také v regionu střední Evropy.

Aktuální čísla o růstu české nebo slovenské ekonomiky se dovíme v průběhu několika dnů, ale již nyní se objevují první vlaštovky naznačující větší zpomalení, než se předpokládalo. V pondělí byla například zveřejněna čísla o zahraničním obchodu Slovenska. Ten skončil v červnu schodkem jedné miliardy slovenských korun, i když se čekal přebytek 300 milionů. Zároveň byl revidován květnový přebytek přes 4 miliardy slovenský korun o půl miliardy dolů.

Zveřejněné statistiky můžou být pouze jednorázovým výkyvem, o zpomalení ekonomiky našich východních sousedů už ale nikdo nepochybuje. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rostla jejich ekonomika tempem přesahujícím 14 procent, na začátku letošního roku to již bylo necelých 9 procent. Národní banka Slovenska odhaduje pro letošní rok růst 7,6 procenta a v dalších letech zpomalení na 6,6 respektive 6,4 procenta v roce 2010. „Nejrychlejší sprint už mají za sebou, teď je čeká maratón,“ okomentoval odhady Sedláček.

Pomůže euro?

Slovensko má ale v našem regionu určité specifikum. Od 1. ledna totiž přijme euro. Nabízí se tedy otázka, zda to v období globální finanční krize Slovensku pomůže nebo spíše uškodí. „Myslím si, že jim to pomůže. Mít v současné situaci turbulentní měnu je značně rizikové,“ nabízí odpověď Sedláček. Není ale všechno zlato, co se třpytí. Slovensko si totiž zafixovalo na začátku července kurz koruny k euru na poměrně silné úrovni těsně nad 30 korunami. „Podle našeho modelu je rovnovážný kurz 31,50 až 32 slovenských korun za euro,“ uvedl Respektu.cz analytik Patria Finance David Marek.

Příliš silná měna pak může poškodit slovenské exportéry. „Je to riziko pro slovenskou ekonomiku. Slováci se snažili minimalizovat riziko inflace, ale mohli to přestřelit vzhledem ke svým exportérům,“ tvrdí Marek. S tím souhlasí i Sedláček, podle kterého vláda upřednostnila spotřebitele před podnikateli. V kombinaci se zpomalením ekonomického růstu všech obchodních partnerů Slovenska to ale podle Marka může mít důsledky pro jejich hospodářský růst. „Pokud zafixovali korunu příliš silnou, bude je to bolet jen krátkou dobu,“ argumentuje nicméně Sedláček.

Jistota

Jak se nakonec přijetí eura promítne na slovenské ekonomice s určitostí zjistíme příští rok. Slovensko už totiž nemůže o společnou evropskou měnu přijít. „Jakmile o tom rozhodla Evropská komise a Evropská centrální banka, tak už se s tím nedá nic dělat,“ tvrdí Marek. Nic by na tom nezměnil ani překotný růst cen, který by Slovensko dostal nad inflační kritérium, které muselo splnit před zafixováním kurzu koruny k euru.

Podle oslovených analytiků by to pravděpodobně nemělo vliv ani na rozhodování o budoucích členských zemích eurozóny. Před rozhodnutím o přijetí Slovenska do eurového klubu se totiž ozývaly hlasy od německých europoslanců, aby přijetí eura odložilo alespoň o rok. Báli se vysoké inflace, která by se na Slovensku mohla objevit. „I kdyby inflace vystřelila vzhůru, vliv Slovenska v eurozóně bych nepřeceňoval,“ okomentoval tehdejší německou výzvu Sedláček. Slovensko bude nicméně důležitým příkladem pro další potenciální členy eurozóny, hlavně pro Maďarsko, Polsko a samozřejmě Česko.

Jak bude krize v Evropě pokračovat, prozradí následující týdny a měsíce. Už nyní ale byly zveřejněny statistiky, které příliš optimismu nepřináší. Například italská ekonomika ve druhém kvartále poklesla o 0,3 procenta po mírném půlprocentním růstu ze začátku roku. Podle předběžných odhadů se blízko nuly ocitne taky Německo (čísla o růstu HDP budou zveřejněna 14. srpna). Největší britské sdružení zaměstnavatelů zase snížilo odhad růstu britské ekonomiky v příštím roce na pouhých 0,4 procenta. Svůj odhad růstu české ekonomiky pro letošní a příští rok snížila také Česká národní banka. Letos bychom se podle ní měli dočkat růstu pouze 4,1 procenta a příští rok dokonce 3,6 procenta.

O tom, jak se krize přes Dánsko a Irsko poprvé dotkla Evropy, čtěte v článku Krize dorazila do Evropy.