0:00
0:00
Agenda17. 4. 20085 minut

Státní správa není zkorumpovaná

Ombudsman Otakar Motejl osobně předal Václavu Klausovi výroční zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007.

Astronaut
Autor: Respekt

Ve čtvrtek se uskutečnilo každoroční setkání prezidenta Václava Klause s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Shodou okolností jsou oba na začátku (Motejl o rok déle) svých druhých funkčních období. Motejl tvrdí, že se daří stále více ovlivňovat státní správu z hlediska připomínkování legislativních úprav a častější účastí před Ústavním soudem.

↓ INZERCE

Státní správu hodnotí ombudsman pozitivně a nehodlá přejímat klišé o neefektivnosti a zkorumpovanosti úředníků. „Stav státní správy v České republice je podle mého soudu poměrně uspokojivý. Jistě je stále co zlepšovat. Současně však mám za to, že zažitá klišé o „zásadní neprofesionalitě a zkorumpovanosti státní správy“ se ne zcela zakládají na pravdě. Oproti jiným zemím lze dokonce říci, že si Česká republika ohledně úrovně státní správy stojí na slušné úrovni.

Podle Transparency International se v roce 2007 Česká republika zlepšila v indexu vnímání korupce o půl procentního bodu a umístila se na 41. místě společně s Itálií. K premiantům jako je Dánsko, Finsko a Nový Zéland má však ještě daleko. „Vracíme do roku nula. Je to ideální příležitost přistoupit k dalším nutným reformám, které budou korupci dále omezovat,“ komentovala výsledek tehdejší ředitelka české pobočky TI Adriana Krnáčová.

Současným problémem státní správy je však podle Motejla její „judicializace“. To znamená, že se správní proces potýká s množstvím opravných prostředků a dostává se tak do pasti neúměrného prodlužování řízení, jak k tomu dochází u soudních řízení. Ministerstva nestačí v řádných termínech podle správního řádu vyřizovat podněty k přezkumným řízením a Motejl si dovolil v této souvislosti „vztyčit výstražný prst.“ Úřad ombudsmana například v minulosti kritizoval práci katastrálního úřadu v Praze.

Problém samospráv

Je však třeba terminologicky rozlišovat – státní správa je pouze částí veřejné správy. Do veřejné správy patří i samospráva. Do výkonu úřadu však posuzování činnosti samosprávy nepatří (pouze její přenesené činnosti). Majetkové a bytové problémy tedy ombudsman neřeší, na samosprávy může úřad působit pouze neformálně.

Bývalý poslanec za ODA Oldřich Kužílek, který se zabývá otevřeností veřejné správy, v rozhovoru pro Respekt.cz prohlásil, že právě na úrovni samospráv panuje v mnoha případech velká míra klientelismu. V reakci na zprávu ombudsmana však řekl: „Nelze říci, že převažují rysy zkorumpovanosti a neprofesionality. Ale člověk se v určité míře setká s velmi problematickými situacemi.“

Ilustroval to na příkladu poskytování informací úřadů. Za posledních patnáct let se situace určitě diametrálně zlepšila, je poskytováno nebývalé množství informací, bohužel drtivá většina je charakteru „levných informací“, jejichž zveřejnění nikoho nebolí. Naopak u poskytování „drahých informací“ podle Kužílka narůstá odpor.

Dalším problémem je otevřenost rozhodování na úrovni samospráv. Důležité je právě to, aby se občan v předstihu dověděl, o čem se bude rozhodovat. „Důležitý je průběhový rys. Za 14 dní se například dozvím, že se bude projednávat to a to, co se mě tak a tak dotýká a podklady vypadají tak a tak a já se mohu ještě obrátit na svého zastupitele,“ vysvětlil Kužílek.

Neřešenou skutečností je také to, že zastupitelé, kteří jsou zrovna v opozici, nemají přístup „do šanonů“ se smlouvami města či obce, které je zajímají, i když na to mají ze zákona právo. „To se v praxi vůbec nerealizuje,“ povzdychl si Kužílek.

Osm let v opozici

Podle Kužílka byla protikorupční politika Topolánkovy vlády zformulována nepochybně lépe, než u minulých vlád, protože se na reformy připravovala v opozici osm let a koncepční materiály byly připraveny dobře.

Například posílení transparentnosti nakládání s majetkem organizací, které zřizuje stát a samosprávy. „Všechny tyto subjekty jsou takzvanými povinnými subjekty (mají povinnost poskytovat informace),“ řekl k práci na novelizaci zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Nyní je praxe taková, že se lidé o poskytnutí informací musí soudit, i když vždy vyhrají. „Akciovky (s dominancí státu) se stále tváří, že nevědí.“

Jak však státní správa mnohdy funguje, nastínil bonmotem o tiché poště: „Ministr z jedné strany do úřadu zašeptá jednoduchý pokyn, pak na druhé straně často vyleze něco úplně jiného, nabubřelého, zbobtnalého, často i protikladného.

Co zlepšit

Ombudsman ve své zprávě tradičně navrhuje změnu legislativy. Upozornil například na nutnost nové úpravy ochrany spotřebitele, protože nyní existuje 14 úřadů, které nějakým způsobem ochranu spotřebitelů řeší a tato roztříštěnost vede „k právní nejistotě a resortismu“.

Dlouhodobě legislativně neupravenou problematikou je oblast sociálního bydlení, chybí garance minimální výše důchodu pro osoby, které dlouhodobě pečovaly o blízkou osobu závislou na péči.

Motejl žádá novelu o zápisu vlastnických a jiných práv k nemovitostem, protože nyní je možné překládat i několik desítek staré listiny, které vedou k vlastnické nejistotě.

Z dalších lze uvést úpravu hospodaření s obecním majetkem, novou koncepci Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí, změnu nároku na sirotčí důchod, pravidelnost přezkumu při odnětí dítěte, úpravu zákonného zastoupení klientů v zákoně o sociálních službách, ochranu osob v novém zákoně o policii – zvláště poučování osob od policistů při umísťování do cely, upřesnit právní režim připoutání osob, zajistit provádění bezpečnostních prohlídek osob policisty stejného pohlaví.

Celá zpráva ombudsmana je k dispozici ZDE.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články