Socialistické tažení
Chávez pokračuje v postupném přebírání moci nad aktivitami v zemi. Další oběť: cementárny.
Telekomunikační operátoři, výrobci oceli, elektrárenské firmy, naftařské koncerny ani banky venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi nestačí. V těchto dnech se totiž chystá převzít tři největší cementárny v zemi. „Pokud by neměl ropu, skončilo by to už dříve katastrofou,“ okomentoval jeho plán pro Respekt.cz analytik UniCredit Pavel Sobíšek.
Právě příjmy z ropy totiž prezident kompenzuje zahraničním firmám ztrátu jejich majetku. „V posledních dvou letech se ale žádní velcí investoři nerozhodli do země přijít, naopak velká část z nich zvažuje, jak ze země odejít s co nejnižšími náklady,“ uvedl Sobíšek.
Znárodňované cementárny patří ve světě mezi jedny z největších producentů. Zajímavostí je, že mexická společnost Cemex, francouzská Lafarge i švýcarská firma Holcim, kterých se znárodnění týká, mají pobočky také v Česku. „Žádné informace o tom zatím nemáme. Naše firma má už v Evropě dostatečné kapacity, takže k přesunu aktivit z Venezuely do Evropy zřejmě nedojde,“ prozradila Respektu.cz Lucie Franková, tisková mluvčí Lafarge Cement. Podobně to vidí zástupce švýcarského Holcimu v Česku. „Podle mě se to aktivit tady v Česku nedotkne,“ řekl Respektu.cz obchodní ředitel Holcim Czech Zdeněk Kadlec.
Chávez se chystá znárodnit cementárny kvůli problémům s výstavbou levných domů, které slíbil venezuelským obyvatelům. Proto už v dubnu zveřejnil svůj plán cementárny převzít. „Čas určený zákonem pro vyjednávání o kompenzaci se postupně krátí,“ uvedl podle agentury AP Chávez ve státním rádiu a televizi. Detaily případné dohody nebyly zatím zveřejněny.
Chávezova Venezuela
Chávezovi v loňském roce neprošel plán na změnu venezuelské ústavy, která by mu umožnila setrvat v úřadu déle, než trvá jeho funkční období. „Země je rozdělená zhruba půl na půl,“ zdůvodnil jeho neúspěch ředitel Občanského institutu Roman Joch. Pokud bude Chávez dodržovat ústavní rámec, jeho období skončí a lidé si budou moci svobodně vybrat jeho nástupce. „Pokud jej ale poruší, tak se nedá vyloučit ozbrojené povstání,“ myslí si Joch. Současné druhé a podle ústavy poslední funkční období by mělo Chávezovi skončit v roce 2011.
Chávez je populární zejména u chudé části obyvatelstva. Od Kuby získal množství lékařů, kteří pomáhají právě sociálně slabým. „Na jedné straně působí na sociální stránku lidí, ale na druhé omezuje politické elity. To je věčné pokušení politiků. Podobně se dostal k moci Hitler, když zavedl systém veřejných prací, dostal ekonomiku z krize a zároveň omezil pravomoci parlamentu,“ komentuje Joch. Podle Jocha je ale venezuelský prezident spíše klaun, než reálná hrozba. „Podobně jako byl Mečiar na Slovensku. Provádí určitá opatření, ale není to tvrdá totalita.“
Ropné peníze
Ropa sice Chávezovi pomáhá, ale už nyní jsou vidět důsledky jeho vládnutí. Země se potýká s nedostatkem některých základních potravin a ceny rostou. Loňská inflace přes 23 procent dokonce donutila venezuelskou vládu škrtnout na své měně tři nuly. Cenovou hladinu destabilizuje také závislost centrální banky na vládě. V loňském roce totiž prezident zbavil Banco Central de Venezuela autonomie.
„Ty efekty budou postupné. Postupně se začne ztrácet funkčnost tržní ekonomiky a objeví se poruchy v zásobování v různých odvětvích. Budou se zvětšovat nerovnováhy, tisknout další peníze a to povede k růstu inflace,“ předpovídá Sobíšek. Chávez se navíc snaží diktovat prodejcům konečné ceny, což vede k dalšímu nedostatku produkce. Pokud se rozhodnutí prezidenta někdo zprotiví a nastaví jiné ceny, nebo zásoby nebude chtít prodat, hrozí mu až desetileté vězení.
Podle Sobíška bude hodně záviset na vývoji ceny ropy. „Pokud by výrazně poklesla, Venezuela ztratí příjmy, kterými maskuje problémy v ekonomice.“ Venezuela by se tak mohla s trochou nadsázky stát jihoamerickým Zimbabwe. „Rozdíl je v ekonomické úrovni zemí, v příjmech z ropy, které Zimbabwe nemá, ale jsem přesvědčený, že Venezuela bude zemí s druhou nejvyšší inflací na světě,“ doplnil Sobíšek.
Jak dlouho se bude ekonomika z „Chávezových let“ dostávat, je podle Sobíška zatím předčasné odhadovat. „Pokud ekonomika podstoupí šokovou terapii, mohlo by to být za kratší dobu, než bude činit doba vlády Cháveze. Stejně tak je ale možné, že už nebude z čeho brát a lidé nebudou ochotni investovat krátkodobé ztráty do dlouhodobých zisků.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].