Siesta po hladovce
Jednání o radaru se blíží a ze slavné iniciativy Ne základnám je jen stín
Ministryně obrany Vlasta Parkanová si z Londýna tiše přivezla výbušný dokument: mezistátní smlouvu o pobytu amerických vojsk v České republice. Tím, že ji na anglické schůzce NATO podepsala, jsou už připraveny všechny „papíry“ nutné ke vzniku americké radarové základny v Brdech – a jejich ratifikace v parlamentu se kvapem blíží.
Protože počet protivníků radaru zůstává v české veřejnosti setrvale na většinových dvou třetinách populace, očekával se touto dobou ostrý boj mezi odpůrci a zastánci radaru. Místo toho ale panuje klid. Občanská iniciativa Ne základnám, která tu v létě hladovkami a demonstracemi úspěšně vzbouřila veřejné mínění a jejíž antiradarovou petici podepsalo více než sto tisíc lidí, najednou zmizela. Co se stalo?
Kde jsou
Dveře slavné kanceláře jsou zamčené a přilepená cedule hlásí „K pronajmutí“. Centrum občanské iniciativy Ne základnám v pražské Bělohradské ulici už ničím nepřipomíná to živé místo, kde stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek ještě na začátku léta za přítomnosti televizních kamer dodával sílu hladovějícím aktivistům mezinárodní Humanistické strany Janu Tamášovi a Janu Bednářovi.
Přestože oba vůdčí duchové protiradarového protestu nakonec svou hladovku po třech týdnech ukončili bez úspěchu (Topolánkova vláda nesplnila ani jednu z jejich podmínek), slíbili, že boj poběží dál: formou řetězové hladovky, dalšími demonstracemi a happeningy.
Od poslední masovější akce dnes uplynul víc než měsíc. V den neblahého výročí vpádu okupačních vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna uspořádala iniciativa Ne základnám v centru Prahy happening s názvem „Střídání stráží", v rámci něhož řetěz složený z pětistovky odpůrců radaru obtočil za skandování hesla „Re-fe-ren-dum“ Poslaneckou sněmovnu.
Od té doby nic. Větší rozruch a protesty neprovázely ani zmíněný nedávný návrat ministryně Parkanové z Londýna se smlouvou v kabelce. Od iniciativy, jejíž lídr Jan Tamáš dokonce kvůli antiradarové kampani oželel účast svých humanistů v podzimních volbách, to ticho překvapilo.
Mlčeti zlato
Zjistit důvody odmlčení přímo u šéfů iniciativy Ne základnám není úplně jednoduché. Trojlístek tiskových mluvčích Jan Tamáš, Ivona Novomestská a Jan Májíček odmítají s tiskem komunikovat bez toho, aniž by jim byla zaručena možnost schválit před vydáním celý text.
Regionální koordinátoři iniciativy se však svými názory netají. „Nejde o žádný útlum,“ říká například šéf brněnské pobočky Ne základnám Milan Papcun. „Namísto dalších demonstrací teď sbíráme vyjádření kandidátů senátních voleb. Věříme, že se lidé raději rozhodnou pro kandidáta, který bude hlasovat proti radaru, takže je o postoji jednotlivých kandidátů chceme ještě před volbami co nejšířeji informovat.“
S posunem od pouličního aktivismu ke snaze cíleně ovlivnit postoje jednotlivých politických reprezentantů souhlasí i aktivisté v Českých Budějovicích a v Ostravě. „Snažíme se zjistit, jak chtějí o radaru hlasovat poslanci a snažíme se je i přesvědčit, aby byli proti – na souhlas se základnou totiž nemají politický mandát od svých voličů,“ říká Vítězslav Olejak z ostravské pobočky. „Mimo to chystáme ještě další akce, ale zatím není jasné, kdy se uskuteční, tak o nich nechci mluvit,“ dodává.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
