Rekordní dary

Američané v loňském roce věnovali na charitu rekordních 306 miliard dolarů (skoro 5 bilionů korun), a to i přes obavy ohledně stavu americké ekonomiky. Vyplývá to ze zprávy americké dobročinné nadace Giving USA Foundation při univerzitě v Indianě. Oproti předchozímu roku vzrostla darovaná částka po očištění o inflaci o jedno procento. Podle zprávy se ale charitativní organizace obávají toho, že ekonomické problémy mohou snížit množství darů v letošním roce.

Del Martinová, předsedkyně zmiňované nadace, tvrdí, že loňský růst je povzbuzující, ale pro letošek očekává pokles. „Charitativní organizace sledují ekonomickou situaci a stav akciových trhů. Vědí, co to pro ně může znamenat.“ Nejvíce zranitelné jsou v tomto ohledu malé organizace. Charitativní organizace navíc uvádí, že vzhledem k hospodářskému útlumu, poptávka po jejich službách naopak roste.

Nejvíce darů přišlo od jednotlivců, kteří v loňském roce věnovali téměř 230 miliard dolarů. Soukromé společnosti darovaly necelých 16 miliard. Zbytek připadá na soukromé nadace a fondy z dědictví. Na straně příjemců dominovaly náboženské organizace, které obdržely přes 100 miliard dolarů. Vzdělávací instituce dostaly více než 43 miliard.

Dary ve Spojených státech odpovídají přibližně 2,2 procentům hrubého domácího produktu. Největším jednotlivým darem posledních let byl ten od Warrena Buffetta. V roce 2006 věnoval 30 miliard dolarů nadaci Billa a Melindy Gatesových.

Česko má co dohánět

Jak je na tom s charitou Česko? Podle posledních údajů ministerstva financí z roku 2006 věnovali občané na dary jeden a čtvrt miliardy korun. Firmy přispěly více než dvěmi miliardami. Jedná se sice pouze o dary uvedené v daňovém přiznání, přesto je podíl 0,1 procenta HDP dost nízký. „Komunismus nás naučil spoléhat na stát. Postupně se ale situace mění, a dárcovství se stává normální,“ vysvětlila pro Respekt.cz vedoucí oddělení vnějších vztahů Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Každý druhý člověk tak podle Šplíchalové alespoň jednou ročně přispěje v nějaké sbírce. Velký zlom nastal hlavně se vznikem projektu dárcovských SMS zpráv (DMS). Od roku 2004, kdy projekt vznikl, odeslali Češi téměř sedm milion zpráv. Veřejně prospěšným projektům tak pomohli částkou 187 milionů korun.

Dárcovství podporují i daňové úlevy. Jednotlivci si díky nim mohou odečíst až 10 procent základu daně, společnosti 5 procent. „Pro firmy to ale není příliš motivující. Někde existuje možnost odečíst si všechny dary,“ není se stávající úpravou příliš spokojena Šplíchalová.

Lepší úpravu by přivítal i Michal Veselý z Nadace partnerství. „Nefungují zde například daňové asignace jako na Slovensku,“ postěžoval si Respektu.cz. Daňové asignace umožňují plátcům daně vybrat si, na jaký účel půjde část z jejich daní. Na výši daňových úlev si ale Veselý nestěžuje: „Oproti ostatním státům ve střední Evropě máme vyšší úlevy.“

Je to lepší

Právní úprava jednotlivých veřejně prospěšných organizací je podle Veselého lepší, než tomu bylo v minulosti. „Velký posun nastal v oblasti nadací v roce 1997 spolu s novým zákonem,“ tvrdí. Nepřehlednost ale stále panuje u občanských sdružení. „Chybí zde například bezpečnost věnovaného daru, což souvisí s možností jednoduše sdružení zrušit.“ Změnu legislativy by měl přinést až nový občanský zákoník, který v současnosti připravuje ministerstvo spravedlnosti.

Veselý si pochvaluje rostoucí zájem Čechů o dárcovství. „S rostoucí životní úrovní se mění postoj dárců. Byli jsme založeni konsorciem amerických nadací na začátku devadesátých let a deset let jsme byli závislí na zdrojích ze zahraničí. V současnosti většina zdrojů pochází z Česka.“ Největší rozvoj podle něj nastal v oblasti firemního dárcovství. Občané se zase čím dál více zapojují jako dobrovolníci. „Dobrovolnictví funguje jako výchovný nástroj, který je více zapojí do činnosti organizace. Buduje se tím i vzájemný vztah,“ dodal.

O firemní dárcovství v Česku, které patří mezi středoevropskou špičku, čtěte v článku Dvě miliardy, které tiše pomáhají.