Podvod v Société Générale? Ani první, ani poslední

Nedávno odhalený podvod v Société Générale ve výši 4,9 miliardy eur je historicky druhou největší defraudací v bankovním ústavu. Ty se nevyhnuly v minulosti ani českým bankovním domům. „Jsme nyní lépe připraveni,“ tvrdí nicméně české banky.

Největší ztrátu z důvodu série podvodů utrpěla Bank of Credit and Commerce International založená v roce 1972 pákistánským bankéřem Agha Hasan Abedim. Banku v roce 1991 nelegální obchodní transakce a nekryté půjčky připravily o 10 miliard dolarů, což nakonec vedlo k jejímu krachu.

Současná kauza v Société Générale je tak zřejmě druhou největší v historii bankovnictví. Jeden zaměstnanec způsobil obcházením kontrolního systému ztrátu ve výši 4,9 miliardy eur (7,13 miliardy dolarů).

Nejznámějším případem je ale bezesporu ta, kterou má na svědomí Nick Leeson. V roce 1995 způsobil 200 let staré investiční bance Baring Brothers mnohasetmilionovou ztrátu, která ji podlomila kolena a za symbolickou libru ji musela zachránit nizozemská ING. Příběh Nicka Leesona a jeho fiktivního účtu 88888 se dostal dokonce i do filmu. Leeson si odpykal čtyři roky vězení a nyní vede v Irsku fotbalový klub. Češi ale nezůstávají za světem pozadu.

České ručičky

Nejznámější případ se v Česku odehrál v roce 2000. Obchodníci Československé obchodní banky (ČSOB) Jeff Czernek a Bohumil Stádník překročili interní předpisy banky a obchodováním s americkými dluhopisy způsobily bance ztrátu 2,4 miliardy korun. Obchodníci s cennými papíry tehdy dostali okamžitou výpověď, a šli na dva a půl roku do vězení.

„Po odhalení podvodu v roce 2000 byl proveden celkový redesign vnitřních kontrol týkajících se zadávání a dalšího zpracování transakcí na finančních trzích,“ uvedl pro server Respekt.cz tiskový mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký. Podle Kopeckého se banka ale neučí jen z vlastních chyb. „Pečlivě také sledujeme a vyhodnocujeme každou významnou kauzu a provádíme vyhodnocení kontrolních mechanismů formou tzv. Case Study. Stejně budeme postupovat i u kauzy Société Générale, jakmile budou k dispozici podrobnější informace,“ dodal.

Dohled nad bankami

Potencionálně vysoké ztráty plynoucí z podvodů právě v bankovním sektoru vedou banky i regulátory k zavádění opatření a regulatorních požadavků. „Každá banka má povinnost, aby její řídící a kontrolní systém splňoval příslušné požadavky stanovené na národní i mezinárodní úrovni,“ informovala tisková mluvčí České národní banky (ČNB) Pavlína Bolfová.

Předmětem regulace a dohledu ČNB jsou podle vyjádření Bolfové kromě řídících a kontrolních systémů jednotlivých bank také systémy řízení nejvýznamnějších bankovních rizik „Řízení operačního rizika, kam podvodná jednání spadají, je předmětem systematického dohledu ČNB již od roku 2005,“ tvrdí.

Na mezinárodní úrovni je operační riziko upraveno v rámci takzvaného konceptu Basel 2, který byl transformován do příslušných evropských směrnic. V rámci pravidel Basel 2 jsou banky nuceny vytvářet kapitálové rezervy („polštáře“) pro případy realizace bankovních rizik.

Snaha samotných bank, ČNB i mezinárodních institucí ale riziko bankovních podvodů může pouze snížit, nikoliv jej úplně omezit. „Žádná opatření nemohou zaručit absolutní eliminaci tohoto rizika,“ uzavírá Bolfová.

Česká spořitelna je ale v tomto sebevědomější. „V současné době je vyloučeno, aby k podobnému podvodu, jaký zažila Société Générale v ČS došlo. Jednak obchodujeme mnohem menší objemy a dále máme v procesu obchodování a vypořádání kaskádovitě nastaveny vnitřní kontrolní mechanismy,“ tvrdí tisková mluvčí Klára Gajdušková.

Podle Gajduškové ČS prošla od roku 1998 prošla řadou změn v oblasti kontroly a řízení rizik. "Protože obchodování v ČS začínalo po její privatizaci v roce 2000 v podstatě na zelené louce, mohli jsme využít nejlepších zkušeností ze zahraničí a v lecčems se poučit.“