Nepište o včerejšku, ale o zítřku, říkal neposedný génius Kilgore

V pondělí osmého července roku 1889 vyšlo první číslo Wall Street Journal. Noviny, které dnes patří k nejvlivnějším médiím na světě, vděčí za svůj význam Barney Kilgorovi. Stačí jedno číslo, které z tvrzení učiní fakt. Když noviny jako šéfredaktor přebíral v roce 1941 (bylo mu jen dvaatřicet), kupovalo je pouze 33 tisíc lidí. V roce jeho předčasné smrti (1967) činil prodaný náklad už více než milion výtisků.

Pokud někoho zajímá příběh tohoto výjimečného muže, doporučuji knihu Restless Genius: Barney Kilgore, The Wall Street Journal, and the Invention of Modern Journalism. Je to nejen poutavý příběh, čtenář se hodně dozví i o tom, jak se dělají kvalitní ekonomické noviny. Barney Kilgore měl na to vlastně jednoduchý recept.

 Na rozdíl od svých předchůdců si uvědomoval, že vydávat noviny pro top finančníky nedává smysl. Jsou sice bohatí, ale není jich zas tak mnoho. Zjednodušeně řečeno svým redaktorům říkal: nepište pro bankéře, ale pro ty, kteří mají u těch bankéřů uložené své peníze. Noviny tak začaly být mnohem čtivější - stylem i výběrem témat. WSJ začaly psát i o věcech, které s ekonomikou nesouvisely, ale byly zajímavé. A zabralo to.

Další průlomovou tezí – a je fantastické, že s ní přišel už ve čtyřicátých letech minulého století, kdy neexistoval internet – bylo to, že nutil své redaktory, aby nepsali o tom, co se stalo včera, ale o tom, jak včerejší události ovlivní budoucnost. Jako legendární je brána titulní strana WSJ, která vyšla den po útoku na Pearl Harbor. Zatímco všichni publikovali informace, které už každý znal z rádia, deník WSJ psal: „Válka s Japonskem spustí ve Spojený státech průmyslovou revoluci.“

Nedlouho před svou smrtí (to už nebyl šéfredaktor ale vydavatel) svedl zásadní bitvu, která do značné míry definovala podobu nezávislosti amerického tisku. Jeden z největších inzerentů na stránkách WSJ General Motors se v roce 1964 rozhodl stáhnout inzerci, protože se mu nelíbily články o nových vozech. Kilgore se tehdy ocitl pod velkým tlakem, přesto se rozhodl neustoupit.

V těžké situaci mu pomohla konkurence; lze si to u nás představit? List The New York Times napsal o skandálním jednání GM článek. Kilgore se domníval, že by nebylo fér, aby Wall Street Journal psal sám o sobě, protože je „předmětem tohoto příběhu“, a tak článek z The New York Times jen přetiskl ve svých novinách. Firma General Motors se nakonec rozhodla ustoupit, protože debata o střetu s WSJ poškozovala její kredit, a navíc potřebovala inzerovat své výrobky. Kilgore vyhrál.

Jednou z jeho velkých předností bylo i to, že dříve než ostatní uměl rozpoznat možnosti nových technologií. Díky nim například dokázal udělat z lokálních novin celoamerický titul. Noviny se totiž tiskly téměř výhradně v místě, kde sídlila redakce. Balíky tisku se pak rozvážely do různých koutů země, a čím dále to bylo, tím později noviny dorazily. Kilgore využil novinky - rychlejšího přenosu dat - a začal tisknout v různých částech Ameriky. Tak se zrodil úspěch novin, které můžete číst i dnes.

The Wall Street Journal při příležitosti 125. výročí založení na svém webu mnoho zajímavých materiálů včetně ukázky prvního vydání. Nejzajímavější je však speciální web, který se noří do historie a z archivu WSJ vybírá zásadní události a zajímavosti 20. století.