Na půl cesty od chudoby k bohatství

S koleny a lokty odřenými o zem se návštěvníci snaží nezaostávat za průvodcem, který je svižným tempem provádí bludištěm klaustrofobicky působících nor vykopaných do tvrdé půdy. Legendární tunely v Ku Či, z nichž Vietkong během války ve Vietnamu podnikal vlny nečekaných útoků na americké vojáky, jsou nyní populární turistickou atrakcí.

Denně do této oblasti nedaleko někdejšího Saigonu, přejmenovaného po ovládnutí Jihu komunisty v roce 1975 na Ho Či Minovo Město, proudí návštěvníci z celého světa.

Další průvodce vedle vraku opuštěného tanku M41 s přátelským úsměvem demonstruje na tucet typů improvizovaných pastí s ostrými hroty, které byly nastraženy v tunelech a jejich okolí s cílem zmrzačit americké pronásledovatele. Vietnamci přitom nejen vítají dolary od turistů, které Ku Či vydělává, ale jsou na tuto památku také hrdí. Mají pocit, že je důkazem jejich vynalézavosti, přizpůsobivosti, vytrvalosti, a především odhodlání vzdorovat daleko silnějším cizím útočníkům, jež tato země projevila v průběhu staletí mnohokrát.

Dnes na sebe může být Vietnam pyšný ještě z mnoha dalších důvodů. V osmdesátých letech Ho Či Minovi nástupci ve funkci stranického předsedy ještě více ubíjeli válkou zpustošenou ekonomiku, když se pokoušeli zavést reálný komunismus, prováděli kolektivizaci a potlačovali soukromé podnikání. To dovedlo zemi až na pokraj hladomoru. Když se krátce nato rozpadl Sovětský svaz, který Vietnam sponzoroval během studené války, izolace země se ještě více prohloubila. Zároveň se zastavil také příliv rublů, který držel její hospodářství nad vodou. Sousední země byly zaplaveny zoufalými vietnamskými „lidmi z člunů“.

Od té doby prošel Vietnam proměnou v důsledku téměř dvou desetiletí rychlého, ale spravedlivého růstu. Otevřel doširoka dveře okolnímu světu a liberalizoval svou ekonomiku. Během uplynulého desetiletí činil roční růst v průměru 7,5 %.

Elegantní bulvár Dong Khoi v centru Ho Či Minova Města s obchody známých módních návrhářů se jen hemží mladými, úspěšnými a sebevědomými Vietnamci. Životní úroveň je na zemi, která byla ještě nedávno tak chudá, vysoká a větší města si ještě zachovala něco ze svého koloniálního kouzla, i když hustá doprava a neutuchající stavební ruch už začínají dělat své.

Zemědělský zázrak proměnil zemi s 85 miliony obyvatel, která byla kdysi sotva schopna uživit sama sebe, v jednoho z nejdůležitějších dodavatelů zemědělských produktů na světě. Vietnam se stal také velkým vývozcem oděvů, obuvi a nábytku, k nimž se brzy přidají mikročipy, až firma Intel otevře svou továrnu za 1 miliardu dolarů, kterou buduje v blízkosti hlavního města Hanoje. Dovoz strojního vybavení prudce stoupá. Vývoz spolu s dovozem odpovídají 160 % HDP, což činí ekonomiku Vietnamu jednou z nejotevřenějších na světě.

Celý článek si můžete přečíst v pondělním vydání Respektu.