Krize pokračuje směrem na východ
Ruští oligarchové přišli o miliardy dolarů a Čína šlápla na brzdu.
Ruský oligarcha a nejbohatší Východoevropan Oleg Děripaska přišel o polovinu ze svého majetku v hodnotě 30 miliard dolarů. I takové jsou účty za probíhající finanční krizi. Podobné ztráty zaznamenávají prakticky všichni oligarchové, jejichž hlavním zdrojem bohatství je těžařský průmysl. Může za to hlavně finanční krize, která srazila ceny jejich akcií o desítky procent.
Dříve se mohli utěšovat alespoň rostoucími cenami komodit, ale to už také neplatí. Například cena ropy ztratila od svých rekordních hodnot v červnu polovinu své hodnoty. Na ropu jsou pak navázány ceny zemního plynu, uhlí… „Dosavadní pokles je hodně brutální vzhledem k poklesu, hlavně americké, poptávky,“ okomentoval propad komodit pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Novák.
Oligarchové si navíc brali na své budoucí investiční projekty úvěry od bank a ručili za ně právě svými akciemi, které postupně ztrácejí na hodnotě. Banky je pak nutí doplňovat tuto zástavu, a pokud nemá dlužník dostatek hotovosti, musí prodat část svého majetku. Například ukrajinský magnát Kostiantin Ževaho tak musel prodat zhruba čtvrtinový podíl své firmy Ferrexpo Zdeňkovi Bakalovi.
Jsme u dna?
Investice do další těžby tak (nejenom ruské) firmy začínají postupně přehodnocovat. „Jednak je nechtějí banky financovat, a navíc se stávají některá ložiska nerentabilní,“ tvrdí Novák. Na ceny komodit může mít vliv i jednání ropného kartelu OPEC v tomto týdnu, na kterém s největší pravděpodobností členové kartelu odsouhlasí snížení kvót pro těžbu. „Dopad na cenu ropy ale nebude nijak významný. Výraznější propad se ale také nedá očekávat. Nemyslím si, jako například analytici Merrill Lynch, že cena spadne až k 50 dolarům za barel,“ předpovídá Novák.
Na vývozu surovin je závislá prakticky celá ruská ekonomika i veřejné rozpočty. „Ruský rozpočet je v přebytku při ceně ropy nad 65 dolarů za barel. A Rusové nejsou Američané, aby jim všichni ochotně půjčili,“ upozornil pro Respekt.cz Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky. Rusové nicméně mají svůj rezervní fond, ve kterém mají prostředky odpovídající zhruba 10 procentům HDP. „Ty prostředky už ale začaly používat na různé aktivity, a taky by z toho nedokázali žít dlouho. Mluvíme zde zhruba o třech až pěti letech,“ myslí si Svoboda.
A dopad na Kreml? „Nějaký výrazný dopad na politiku to mít nebude. Oligarchové samozřejmě budou tlačit na přijímání různých záchranných balíčků, ale musíme si uvědomit, že tam hrozí pády obrovských firem typu Gazprom,“ uvedl Svoboda. Z mocenského hlediska by ale v Rusku mohlo dojít k přeskupení postavení jednotlivých prominentů právě ve prospěch těch, kteří nejsou příliš zainteresováni v těžařském průmyslu.
Pro Česko znamená pokles cen komodit protiinflační faktor. „Příští rok by tak mohly výrazněji vzrůst reálné mzdy,“ předpověděl pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Nyní se pro české firmy tluče více faktorů. Zpomalující zahraniční poptávka je totiž částečně kompenzována nižšími cenami energií a trh práce už taky není tak napjatý, jako dřív,“ tvrdí. Zpomalování růstu českého hospodářství by mohl částečně kompenzovat také příklon zahraničních spotřebitelů například k levnějším automobilům a s tím související rozjezd nošovické továrny Hyundai.
Čínská brzda
Špatné zprávy přichází mimo Ruska, také z Číny. Hospodářský růst zde nenaplnil očekávání vlády ani analytiků, když ve třetím čtvrtletí dosáhl „pouze“ 9 procent. „Nižší růst je způsoben globální finanční krizí, která je horší, než si původně vláda myslela,“ řekl k tomu mluvčí tamějšího statistického úřadu Li Xiaochao. Jedná se o nejnižší růst od roku 2003, kdy zemi postihla epidemie SARS. Ještě v loňském roce rostlo čínské hospodářství téměř 12 procentním tempem.
Analytici nyní odhadují, že růst Číny dosáhne za celý letošní rok 9 procent. Ještě začátkem října přitom Mezinárodní měnový fond předpovídal Číně pro letošek 9,7 procenta. „Zpomalení růstu bych nehodnotil nějak tragicky. Vzhledem k tomu, že většina obchodních partnerů Číny už je v recesi, tak je to slušný výsledek. Nedá se spoléhat na to, že Čína zachrání globální ekonomiku,“ okomentoval aktuální čísla Bureš. Vzhledem k zhruba desetinovému podílu Číny na globálním HDP se zpomalení projeví ve snížení růstu světového hospodářství tento rok o přibližně desetinu procenta na 3,8 procenta.
Překvapivé zprávy dorazily také z Indie, jejíž centrální banka snížila základní úrokové sazby o jedno procento na 8 procent, aby stabilizovala indický finanční systém. Analytici přitom očekávali snížení sazby pouze o půl procenta.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].