Evropa se zatím neshodla na aukcích emisních povolenek

Ministři energetiky Evropské unie na svém pátečním zasedání probírali chystané změny v obchodování s emisními povolenkami na vypouštění CO2. V rámci energeticko-klimatického balíčku, který by měl v Unii platit od roku 2013, si totiž průmyslové a energetické firmy budou muset povolenky nakupovat v aukcích. Dosud je dostávaly zdarma, a obchodovalo se pouze s těmi, které jednotlivé společnosti ušetřily.

„Padaly zde výhrady vůči zavádění nového systému, když v současnosti Evropa prochází krizí. Ozvala se například Itálie, podle které to ohrozí konkurenceschopnost evropských firem,“ prozradil Respektu.cz tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský, který se jednání účastnil. Proti jsou ale zejména nové členské země Unie. Polsko by chtělo spravedlivější systém, který by více zohledňoval ekonomickou úroveň země. Proti se staví také Litva, která kvůli nucenému uzavření jediné atomové elektrárny bude odkázaná na fosilní paliva, a nebude mít dostatek povolenek.

Změny požaduje i Česko, podle kterého by energetické firmy měly mít stejně jako další odvětví postupný náběh nakupovaných povolenek. V roce 2013 by tak nakupovaly 20 procent a v roce 2020, kdy už budou i ostatní dotčená odvětví nakupovat veškeré povolenky, 100 procent. Výdaje na povolenky by podle současného návrhu mohly české firmy stát do roku 2020 zhruba 800 miliard korun. To by ročně odpovídalo zhruba 3 procentům HDP. „Států, které vystoupily proti, bylo dostatek na blokační menšinu,“ prozradil Bartovský.

Vůle pokračovat

Podle Bartovského mají ale ministři vůli v jednání pokračovat. Zda se stihne energeticko-klimatický balíček dojednat za francouzského předsednictví, nicméně Bartovský nedokázal odhadnout. „Pokud Francie dohodne finální návrh v radě, stejně bude na Česku vyjednávání s Evropským parlamentem, což může být ještě obtížnější,“ tvrdí. Česko se ujme předsednictví Unie na začátku roku.

Podobně to vidí také tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. „Netroufnu si odhadnout, zda to Francie stihne, ale my jsme připraveni štafetu převzít, a nejpozději do dubna 2009 najít potřebný kompromis,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz. Pokud by se to nestihlo do té doby, záleželo by na novém Evropském parlamentu a Evropské komisi, jestli se k předchozímu návrhu přihlásí.

Francie na jednání ministrů představila menší kompromis, který by mohl částečně odpovídat i českému požadavku. Návrh totiž počítá s určitými úlevami právě pro energetický sektor. Podmínkou je ale malá integrace do evropského trhu s elektřinou.

„Není moc států, které nejsou integrovány do evropského systému obchodování. Mohou to být možná balkánské země, které jsou závislé na dovozu elektřiny, a platí za ni o desítky procent více než my. Mohly by se tak obávat, že by se jejich deficit kvůli zavírání neekologických továren mohl ještě prohloubit,“ upozornil Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Taková úleva by se ale pak nemusela na Česko vůbec vztahovat.

OSN a EU

Od pátku 3. října je obchodování s emisními povolenkami na dva týdny pozastaveno. Dochází totiž k propojování systémů obchodování s emisními povolenkami v Unii a v rámci Kjótského protokolu pod záštitou OSN. „Vlivem sjednocení obchodování klesne rozdíl mezi jejich cenami, které tak může více ovlivňovat poptávka jednotlivých zemí zapojených do Kjótského protokolu,“ okomentoval dopady takového kroku pro Respekt.cz makléř Jan Fousek ze společnosti Pravda Capital, která se obchodováním s povolenkami zabývá.

Obchodování v rámci Kjótského protokolu by mělo probíhat stejně jako současný evropský systém do roku 2012. „O dalším postupu se rozhodne na kodaňském summitu OSN v prosinci příštího roku,“ uvedl Kašpar. Podle Fouska ale nehrozí nějaké prudké zdražování emisních povolenek. „V budoucnu by mohla být cena kolem 30 eur za tunu CO2, ale těžko se to odhaduje, cena může spadnout i na 5 eur za

tunu,“ předpovídá. Poslední obchody se pohybovaly zhruba na úrovni 23 eur za tunu.

Pro výrobu 1 MWh elektřiny v uhelné elektrárně je zapotřebí zhruba jedna tuna CO2, u těch nejmodernějších to může být podobné jako u plynových elektráren, tedy přibližně půl tuny. „Tři čtvrtiny ceny emisních povolenek jsou již v současné ceně elektřiny promítnuty,“ myslí si Hatlapatka.

Pokud by tedy byl schválen návrh energeticko-klimatického balíčku v současné podobně, nemělo by to podle Hatlapatky vést k vyššímu než 15 procentnímu zdražení elektřiny. Rozdílně ale pocítí dopady jednotlivé evropské firmy. Například ČEZ, který má převahu uhelných elektráren, by mohl tratit na novém systému 10 až 15 miliard korun ročně.