Dolary pro slepé

Americká vláda podle BBC bude muset změnit velikost nebo povrch dolarových bankovek. Pro slepé jsou totiž málo rozlišitelné. Rozhodl o tom americký federální odvolací soud, podle kterého je neakceptovatelné mít všechny bankovky stejně velké.

Soudci hlasovali v poměru dva ku jedné pro zamítnutí stížnosti vlády, že by změna velikosti bankovek byla příliš nákladná. „Většina jiných měn má vizuálně odlišné bankovky, a vláda jasně nevysvětlila, proč by tomu mělo být v USA jinak,“ uvedla soudkyně Judith Roger v soudním rozsudku.

Soudní případ spustila Americká rada nevidomých, která navrhla některá řešení jako odlišnou velikost pro odlišné nominální hodnoty bankovek, reliéfní body nebo vyvýšený tisk. Podle dokumentů předložených soudu je téměř milion Američanů úplně slepých a dalších 2,4 milionu má slabý zrak.

Náklady na změnu

Změna vzhledu bankovek probíhá v USA již několik let. Důvodem je zlepšení ochranných prvků proti padělání. Letos se například Američané dočkali nové pětidolarové bankovky. Náklady na zavedení různě velikých bankovek ale nebudou nejnižší. Podle soudce Raymonda Randolpha, který nehlasoval pro návrh rady nevidomých, bude stát změna technologie v přepočtu miliardy korun a přeprogramování prodejních automatů jen v USA vyjde na další desítky miliard.

Americké dolary jsou ale nejpoužívanější měnou na světě. Více než polovina dolarů totiž obíhá mimo území Spojených států. Celkové náklady na úpravu nákupních automatů, počítaček peněz a směnáren tak budou nejméně o řád vyšší. „Neustále se doplňují bezpečnostní prvky bankovek a čtečky se tak průběžně přizpůsobují. Jsou to náklady, které by je dříve nebo později čekaly,“ sdělil Respektu.cz analytik Patria Finance David Marek s tím, že dnes už taky nikdo nepoužívá deset let staré čtečky.

Jedna z posledních měn

Dolar je jednou z posledních měn, která velikostně neodlišuje bankovky. Soud v rozsudku uvedl, že stávající úprava porušuje antidiskriminační zákon z roku 1973. Proč tedy se změnou amerických dolarů tak dlouho otáleli je ale těžké odhadnout. Nejspíše za tím byla tradice. V momentě, kdy bankovky začaly měnit barvu, není už důvod neprovádět jiné úpravy.

Jak nevidomým pomůžou odlišné velikosti bankovek, přiblížil Respektu.cz prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR Josef Stiborský: „Bankovky se liší délkou, a díky speciální šabloně můžeme poznat její hodnotu. Je to nejbezpečnější způsob poznávání.“ Podle Stiborského hmatové výstupky na bankovkách vůbec nepomáhají. „Hmatové prvky opravdu hmatné nejsou. Ani u nových, natož u použitých bankovek,“ dodal.

Přesto ale na bankovkách tyto prvky zůstávají. „Žádné úpravy v nejbližší době neplánujeme,“ řekla pro Respekt.cz tisková mluvčí České národní banky (ČNB) Pavlína Bolfová. Na českých bankovkách je navíc podle Bolfové „v části nepotištěného kuponu na obou stranách bankovek umístěno velké označení hodnoty kontrastní barvou. Na rozdíl od federálních bankovek bylo upuštěno od dekorativních prvků v okolí označení hodnoty.“ To zlepšuje orientaci pro slabozraké.

Případné přijetí eura pro nevidomé nebude problém, protože i eurobankovky jsou odlišeny délkou. Platební karty nevidomí příliš nevyužívají, protože mají problém s podpisem a navíc nevidí, co se s kartou při placení děje. „Mohou si to ověřit zpětně na výpise, ale to už je pozdě. Častěji, i když ne zatím dostatečně, využívají bezhotovostní platební styk,“ dodal prezident Stiborský.

Oběh peněz

ČNB pravidelně vydává nové verze stávajících bankovek, které mají čím dál více ochranných prvků. „Náklady na vydání nového typu bankovky se pohybují v řádu desítek milionů korun. Společenské náklady, mezi které patří například úprava počítacích strojů v bankách, jsou v řádu milionů korun,“ odhadla Bolfová.

Česko se ale dočká změn v hotovostním oběživu hned 1. září. Tehdy totiž přestanou platit padesátihaléře a nejmenší nominální hodnotou tak bude jedna koruna. Na dotaz, proč k tomu ČNB přistupuje, když po případném přijetí eura bude mít eurocent v přepočtu hodnotu 25 haléřů, Bolfová odpověděla: „Padesátníky přestaly plnit funkci oběživa a jejich stažení bude znamenat úsporu nákladů. V případě eura ČNB může rozhodnout, že centy nebude razit. Ale tím neříkám, že to tak bude.“