Daněmi proti kouření

Návrh Evropské komise počítá s postupným zvýšením spotřební daně z tabákových výrobků z 57 na 63 procent konečné ceny cigaret do roku 2014. Na tisíc kusů by to mělo být nejméně 90 eur oproti současným 64 eurům. Pokud to členské státy schválí, dotkne se to 11 z nich, kde je sazba daně nižší než nové minimum.

Česko mezi nimi chybí. Kuřáci tady platí přibližně 64,5 procenta konečné ceny, tedy necelých 103 eur na 1000 cigaret. „V nejbližší době se o úpravě výše sazeb spotřební daně neuvažuje,“ potvrdila pro Respekt.cz Zuzana Chocholová z tiskového oddělení ministerstva financí. Zda Česko podpoří návrh komise, ještě není jasné. „Návrh Komise je velmi „čerstvý“. MF v současné době analyzuje jeho znění. Předložený materiál kromě návrhu na zvýšení minimálních sazeb spotřební daně z tabákových výrobků zahrnuje i další úpravy týkající se modernizace systému zdanění tabákových výrobků,“ doplnila Chocholová.

Snížení spotřeby

Brusel si od návrhu slibuje snížení spotřeby tabáku o desetinu. „Zvyšování daní je efektivní hlavně v případě mladistvých,“ kvituje rozhodnutí pro Respekt.cz lékařka Lenka Štěpánková z Centra léčby závislosti na tabáku. Pomohla by podle ní ale také lepší legislativa, prevence na školách a nekuřácké veřejné prostory, případně restaurace. „Trend počtu kuřáků je mírně klesající. V současnosti kouří 26 procent populace a poprvé se to začíná lepšit i u mladistvých, kde ten poměr dosahuje až 40 procent,“ tvrdí mírně optimisticky Štěpánková.

Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš to ale tak pozitivně nevidí. „Omezení spotřeby je zanedbatelné. Musí to jít ruku v ruce s dalšími opatřeními jako plošnější zákaz reklamy nebo omezení prodeje mimo určené provozovny,“ řekl Respektu.cz. Například výrobce Imperial Tobacco předpovídá, že současné zdražování nejlevnějších cigaret ze 49 na 56 korun povede ke snížení spotřeby pouze o 1,5 procenta.

Prvotní motiv státu je tak podle Bureše zpravidla rozpočtový. „Jsou to relativně bezbolestně získané prostředky do státního rozpočtu. Starost o zdraví obyvatel nejspíše není tím impulsem pro zavádění těchto daní,“ upozorňuje. Relativně navíc cigarety v Česku zlevňují. Například začátkem devadesátých let si mohl kuřák za svou průměrnou mzdu koupit 200 krabiček cigaret, nyní je to zhruba dvojnásobek.

I když má stát z prodeje tabákových výrobků vysoké příjmy (například do české státní kasy loni doputovalo 47 miliard z této spotřební daně), musí platit i dodatečné náklady. Podle různých odhadů stojí kuřáci české zdravotnictví navíc až jedno procento HDP, tedy přibližně 35 miliard korun. Ekonom Jiří Schwarz jr. z Vysoké školy ekonomické v Praze v loňském roce analyzoval celkový dopad kuřáků na státní rozpočet. Při zohlednění kratší doby života, což znamená úsporu penzijních a zdravotních výdajů, došel ke konečnému zisku necelých 50 miliard ročně.

Potlačení černého trhu?

Zvýšení minimální spotřební daně v celé EU má podle komise vést k srovnání cen. Například v pobaltských zemích je krabička cigaret pětkrát levnější než ve Velké Británii. Ne příliš hodnověrně ale působí argument komise, že to povede k potlačení černého trhu. „Pokud někde zvyšujete daň, tak je to samozřejmě motivace pro nelegální dovoz,“ uvedl pro Respekt.cz tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel (GŘC) Jiří Barták. Nejde přitom o zanedbatelnou položku. Kdyby se sečetl nelegální trh s tabákem po celém světě, tak by to odpovídalo šestému největšímu producentovi na světě.

Je to ale otázka míry. Současná úroveň, jaká je v Česku, nevede k nějakému rostoucímu trendu zvyšování nelegálního dovozu. Podle výroční zprávy GŘC únik daní a cel ze zabavených cigaret značně kolísá. V roce 2005 by tento únik činil přibližně 200 milionů, o rok později už 1,8 miliardy a v loňském roce 600 milionů korun. „Nicméně příklad Švédska a omezování prodeje alkoholu ukazuje, že příliš razantní politika je už silným motivem pro dovoz levnějších alternativ ze zahraničí,“ tvrdí Bureš.