Český vývoz klesl nejvíce za 10 let

Český export zažil v říjnu nejhorší období za 10 let. Meziročně poklesl o více než desetinu a obchodní bilance skončila ve schodku 4 miliardy korun. Takto špatný výsledek se nečekal. Průměrný odhad se blížil loňskému přebytku 8 miliard korun. „Za tak prudkým propadem jsou dva vlivy. Jednak je to zvýšení schodku v obchodu s ropou a pokračující recese ve velkých evropských ekonomikách,“ okomentoval aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.

Česko v říjnu dovezlo o více než 150 procent více ropy (v objemových jednotkách) oproti předcházejícímu roku. „Souvisí to s loňskou odstávkou litvínovské rafinérie, kvůli které máme tak nízkou srovnávací základnu,“ upozorňuje Sklenář. Naopak nejvíce poklesl vývoz strojů a dopravních prostředků, přibližně o 20 miliard korun. Z toho téměř polovina poklesu směřuje na vrub silničních vozidel. „Nejdříve dopadá recese v Evropě na statky dlouhodobé spotřeby. Pokud bude recese trvat déle, zasáhne to i další segmenty,“ uvedl pro Respekt.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Konec zlatých časů

Celkově by měl v letošním roce podle Sklenáře dosáhnout přebytek zahraničního obchodu úrovní loňského roku. „Viděl bych to někde mezi 85 až 90 miliardami korun. V příštím roce ale očekávám pokles až na 60 miliard,“ předpovídá. Ostatní analytici jsou ještě pesimističtější a odhadují na příští rok přebytek někde mezi 30 až 50 miliardami. „Prognózy jsou nyní mnohem nejistější, než kdykoliv předtím. Změny přichází nečekaně rychle, a to i u Německa, které je pro nás hlavní obchodní partner,“ upozorňuje Sklenář. Podle posledních údajů v Německu klesla říjnová průmyslová produkce meziročně téměř o 4 procenta.

Čeští exportéři jsou stále závislí na vyspělých trzích, kam směřuje přibližně 85 procent všech vývozů. Tento podíl navíc stále narůstá. Podle posledních údajů ČSÚ v teritoriálním členění vyplývá, že v září meziročně narostl podíl exportů nejvíce do Španělska (z 2,3 na 2,7 procenta) a do Německa (z 30,8 na 31,1 procenta). Naopak největší pokles zaznamenal vývoz do Polska (z 6,5 na 5,9 procenta). „Jsme odkázáni na Německo a ostatní naše sousedy. Řada firem spolupracuje s německými exportéry, a to nám třeba v Rusku nevynahradí. Orientace na východ nám může pomoci v diverzifikaci, ale hlavní obchodní partneři budou stále ležet hned za našimi hranicemi,“ upozornil Sklenář.

Podle Grunda je změna orientace na východní trhy snazší pro dodavatele maloobchodních řetězců. „V Rusku budou mít těžší podmínky, ale pokud poskytují kvalitní výrobek se servisem, můžou to zvládnout i během několika týdnů,“ tvrdí Grund. Horší to mají dodavatelé do výrobních podniků, kteří jsou vázáni dlouhodobějšími smlouvami. Navíc například Rusko nemá průmysl příliš rozvinutý. Situaci exportérů by mohla nová odbytiště ulehčit, ale určitě ji úplně nevyřeší. Finanční krize se totiž dotýká prakticky všech ekonomik.

Vládní (ne)pomoc

Už i česká vláda si je vědoma, že bude muset tuzemským podnikům pomoci. Některá opatření by ale mohla být, alespoň z hlediska zahraniční konkurence, kontraproduktivní. Ministr financí Miroslav Kalousek se nechal již několikrát slyšet, že by nikdy neschválil nesystémové opatření na podporu jednoho odvětví.

V pořadu televize Prima Nedělní partie uvedl, že by byl pro možnost odpočtu DPH pro všechna osobní vozidla, což považuje za systémový krok. Firmy a podnikatelé by tak už nemuseli mít v autech tolik známou mřížku, aby získali tento odpočet. Takový stimul (státní rozpočet by přišel na sedm miliard korun) by znamenal podporu pro automobilový průmysl i samotné podniky. „Není to primárně podpora českých výrobců,“ upozornil na problém takového opatření Sklenář. Čeští výrobci automobilů by se tak mohli dostat pod větší tlak zahraniční konkurence, a teoreticky by to mohlo vést i ke zhoršení obchodní bilance, kdyby se do Česka začalo dovážet více automobilů ze zahraničí.

Samotné exportéry chce vláda podpořit přes Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), Českou exportní banku (ČEB) a Českomoravského záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). „Podpora přes tyto instituce nepomůže všem. Státní pomoc je přes ně zaměřena hlavně na export pravidelných investičních celků, čili na velké exportéry,“ komentuje tyto návrhy Grund. Podle něj by malým a středním podnikům pomohla větší propagace na velkých mezinárodních výstavách. „Například západoevropské státy pro své firmy vybudují zvláštní pavilon, a zde se pak prezentují,“ tvrdí.

Nový produkt

Malé a střední podniky by se ale mohly již brzo dočkat větší pomoci také od zmíněných vládních institucí. „Plánujeme pro ně společný produkt ve spolupráci s EGAP a ČMZRB. Nemůžeme slevit z rizikových kritérií při udělování úvěrů, ale můžeme jim pomoci větší kooperací mezi těmito institucemi,“ naznačil Respektu.cz tiskový mluvčí ČEB Jan Stolár. Dosud musí podniky vyřizovat administrativu s každou institucí zvlášť, ale už někdy od prvního čtvrtletí příštího roku by to mohlo být jinak. „Jakmile budeme mít hotový tento společný produkt, určitě jej budeme více propagovat,“ uvedl Stolár.

ČEB provozuje na jednotlivých regionálních hospodářských komorách svá místní exportní místa, kde podnikům dokáží v některých oblastech exportní činnosti poradit. „ČEB pomáhá skoro výhradně podnikům, které exportují mimo Evropskou unii. Máme dostatek zkušeností například při exportu do Ruska. Můžeme podnikům poradit například s tím, jestli má jejich odběratel dobrou banku a podobně,“ vysvětlil Stolár. Vláda nedávno schválila navýšení základního kapitálu ČEB o jednu miliardu korun. „Ke konci října jsme poskytli úvěry na úrovni 81 procent předchozího roku. Zatím jsme nenarazili na bariéru, že bychom nějakému podniku nemohli půjčit,“ označil Stolár vládní zásah spíše jako pojistku.