Boj s globalizací? Vzděláním
Co musí udělat Česká republika, aby na pokračující globalizaci vydělala?
Globalizace. V posledních letech zřejmě jedno z nejskloňovanějších slov. Co pro Českou republiku znamená? Je ohrožením, nebo naopak příležitostí? Jak na tuto výzvu reaguje vláda? Na tyto otázky se pokoušela odpovědět úterní konference pořádaná Senátem a projektem estat.cz.
Diskutující se shodli, že největším potenciálem země je vzdělání a obecně investice do lidského kapitálu. Jinak nebudeme moci dlouhodobě konkurovat ostatním zemím.
Podle Aleše Bartůňka z Pendo group bude v roce 2040 ekonomicky aktivních lidí pouze 40 procent a proto je třeba propojit práci a rodinu. Podle něj jsou mnohdy nejdůležitější „mikrointervence“ do systému, které mohou významně ovlivnit výstupy. ČR ani Evropa nedrží krok v oblasti znalostní společnosti, v Evropě chybí půl milionu odborníků, upozornil.
Vynikající student a absolvent
Sociolog Petr Matějů, který je ředitelem analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství a šéfem skupiny připravující reformu vysokých škol, zdůraznil, že ekonomiku nejvíce táhnou dopředu inovace a nikoliv zahraniční investice. Proto je třeba vzdělávací systém reformovat, aby byla země konkurenceschopná. „Naše konkurenceschopnost ani nestoupá, ani neklesá. Dělejme něco se vzděláváním a inovacemi,“ vyzval na konferenci.
Zopakoval, že české školství vytváří jeden z nejméně otevřených systémů ze zemí OECD. Proto je třeba zavést školné, jeho absence naopak zachovává bariéry. „Naším cílem by měl být vynikající student a absolvent,“ zdůraznil Matějů. Reforma školství může trvat několik let, ale měla by být konzistentní, konsensuální a kontinuální, dodal. Do řízení škol by se mělo dostat více manažerského řízení a propojení na průmysl. (Více v článku o spin-off společnostech ZDE)
Jazyky a matematika
Ekonom a stínový ministr školství ČSSD Jiří Havel (online rozhovor ZDE) rovněž tvrdí, že nejdůležitější věcí pro zemi do budoucna je kvalitní školství. A co je podle něj největší slabinou současného školství? Výuka jazyků na základních a středních školách. Učitelé mnohdy učí jazyky špatně a ve studentech zanechávají návyky, které se jen obtížně odstraňují. Měly by se zavést standardizované zkoušky, které by znalost jazyka u dětí prokazovaly. „Není možné, aby dítě chodilo šest let na jazyk a nesložilo základní zkoušku,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz Havel. Podle něj by měla být povinná angličtina jako globální jazyk a jazyk informačních technologií.
Dále by děti na základních a středních školách měly skládat základní zkoušku z matematiky. „Potřebujeme změnit vztah společnosti a dětí k matematice,“ tvrdí. Nevolá však po tom, aby byla maturita z matematiky povinná. „Je to jen heslo. To nemá smysl,“ řekl s tím, že by se mělo spíše jednat o standardizovanou zkoušku například po dvou letech studia střední školy, jakožto povinné minimum.
Trh práce
Prezident Hospodářské komory Petr Kužel na konferenci uvedl, že jako zásadní považuje reformu zákoníku práce, který zajistí mobilitu pracovních sil. Lidé se podle něj cítí bezpečně ne kvůli tomu, že mají dostatečnou legislativní ochranu a jen obtížně mohou o práci přijít, ale naopak, že je snadné si práci najít. „„Politik musí poslouchat, co byznys potřebuje. Co nás ohrožuje? Staré evropské země, které mají přísné normy,“ řekl Kužel.
Ministr práce Petr Nečas (ODS) na konferenci obhajoval své reformy v sociálním systému. Shrnul je do tří sloganů. Čím více je sociální systém komfortní, tím více láká. Kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten který nepracuje. Být aktivní znamená mít lepší podmínky, než být pasivní. „Přijít o práci není žádná ostuda. Musíme se zaměřit na vytváření nových pracovních příležitostí.“ Podle něj díky zpřísnění výplaty sociálních dávek klesla za rok dlouhodobá nezaměstnanost o třetinu.
Nečas tvrdí, že by mělo být cílem, aby lidé ve věku 55 až 64 let byli z padesáti procent zaměstnáni. Nečas uvedl, že stárnutím populace dramaticky klesá podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva. „Do roku 2015 ubude 115 tisíc pracovníků v kohortě 25 až 60 let,“ upozornil. Za západoevropskými zeměmi pak výrazně zaostáváme v zaměstnávání matek s dětmi. Podle jeho údajů ženy mezi lety 25 a 49 s dítětem do 12 let jsou zaměstnány pouze ze tří procent. V globalizaci vidí jednoznačně příležitost pro Česko. „Není možné ztrácet další čas. Proč jsou důležité reformy? Právě v době, kdy začíná ekonomické zpomalení. Je hrubou chybou, že ČR nedělala reformy v době konjunktury. V letech 2005 až 2007,“ zdůraznil Nečas.
Přijetí eura
Ekonom a analytik ČSOB Tomáš Sedláček je přesvědčen, že důležitým krokem v tom, aby země uspěla v globalizovaném světě je rychlé přijetí eura. „Zatím je Česká republika úspěšná. Na druhou stranu nejsou všechny možnosti využity. Korupční index se nelepší. Země je však úspěšná v exportu. Je jednou z nejotevřenějších ekonomik světa,“ řekl Respektu.cz. A jak hodnotí současnou vládu? „Reformy dělá a to je dobře. Nejdůležitější však bude vzdělání,“ dodal. Další věci již tak důležité nejsou, jako například nulové daně nebo nízké pojistné. „V těchto ohledech nás stejně Čína dohoní.“ Podle Sedláčka se v dohledné době v Evropě úplně přestane vyrábět a právě vysoce specializovaná a drahá pracovní síla bude jedinou možností, jak uspět.
To si myslí i Havel a dodává, že bude důležité také institucionální zázemí v zemi. Jako dobře fungující policie a soudy. „Je třeba, abychom byli zemí, na kterou se lidé mohou spolehnout a ve které je bezpečno.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].